Nejdříve jsme se dali do kroku, pak do mírného poklusu. Steveova strana udělal to samé.

,,Nezastavují.'' Ozval se Peter s kapkou nechápavosti.

,,My taky ne.'' Řekl chladně Tony.

On a Rhodey nažhavili trysky a mírně vzlétli nad zemí. Já s ostatními zrychlila běh. Na druhé straně, Sam s Wandou vzlétli do vzduchu a ostatní už v plné rychlosti běželi.

Ještě předtím, než jsem se střetla v boji s přáteli, jsem trochu zpomalila. Váhala jsem. Proč jsem se sakra do tohohle vůbec pletla? Neměla jsem na to kývnout, ale teď už je pozdě to vrátit zpět. Držela jsem se v blízkosti Petera. Sice ho moc nemusím, ale nedopustím, aby se mu stalo něco vážného. Oba jsme se vrhli na Wandu. Svojí mocí po nás vrhala všelijaká auta a koule červené energie. Jejím útokům jsem se většinou vyhýbala, ale pomalu mě to přestávalo bavit. Skočila jsem na ni, když se zrovna věnovala Peterovi. Obkročmo jsem si na ni sedla a chtěla ji udeřit, ale nemohla jsem. Využila toho a shodila mě ze sebe.

,,Proč si na jeho straně?'' Zeptala se. ,,Dříve by si s tímhle nesouhlasila.''

,,Lidé se mění.'' Řekla jsem jen a chtěla znovu na ni zaútočit, ale Clintův výbušný šíp mě od Wandy odhodil.

Ty Clintonovy šípy, už mě začínají štvát. Postavila jsem se na nohy, ale Wanda už byla na jiném místě. Odhodila Nat, která bojovala s Clintem. Rozběhla jsem se k Wandě a tentokrát jsem ji neváhala udeřit. S Clintem jsem udělala to samé. Klusem jsem se dostala k Nat.

,,V pohodě?'' Zeptala jsem se.

,,Odhodila mě a odpadla jsem docela tvrdě. Myslíš, že jsem v pohodě?'' Obořila se na mě.

,,Takže jsi.'' Konstatovala jsem.

Zahlédla jsem Petera se Stevem. Ten kluk se snad chce nechat zmrzačit? Rozběhla jsme se k jedné budově na kterou jsem vylezla. Měla jsem tak dobrý výhled na ty dva. Steve zrovna udeřil Petera štítem do hlavy, ale ten kluk se rychle sebral a vyskočil na vyvýšené místo.

,,Řekl ti Strak ještě něco?'' Zeptal se Steve.

,,Že se mýlíte, ale nevíte o tom.'' Odpověděl mu. ,,A tak jste nebezpečnej.''

Peter seskočil dolů a chtěl trefit Stevea pavučinou do obličeje. Steve, ale uhnul a odkopl Petera pod tu věc na které před chvílí byl.

,,Tak to měl pravdu.'' Řekl Steve a štítem shodil tu velkou věc na Petera.

Ten ji naštěstí včas chytil, ale byl tak v pasti.

,,Máš kuráž, kluku. Odkud jsi?'' Zeptal se Steve, když se mu jeho štít vrátil.

,,Z Queensu.'' odpověděl Peter namáhavě.

,,Já z Brooklynu.'' Usmál se Steve a odběhl pryč.

Já zatím seskočila s budovy a dopadla na obě nohy. Celou dobu jsem ho vyprovázela pohledem. Na chvíli jsem zapomněla i na Parkera, kvůli kterému jsem sem přišla.

,,Můžete mi prosím pomoct?'' Ozval se Peter, kterému už ruce vypovídaly službu.

Došla jsem k němu a nadzvedla tu velkou věc. Zas tak těžká nebyla, alespoň pro mě ne.

,,Děkuji.'' Vydechl a mnul si ruce.

Položila jsem to na zem a rychle zkontrolovala Petera pohledem. Nic mu naštěstí nebylo. Bože, chovám se jako starostlivá matka. Protočila jsem nad sebou oči, ale pak moji pozornost zaujal několika metrový člověk. Děláte si ze mě srandu?!

,,No ty kráso!'' Zvolal Peter.

Rozběhla jsem se, jak nejrychleji dokážu. Peter běžel nejspíš za mnou. Já myslela, že se dokáže jenom zmenšovat. Zastavila jsem se pár metrů od toho člověka. Zrovna odhazoval Rhodyho, který proletěl okolo Visiona. Peter ho naštěstí chytil, ale byl tu další problém. Ten několika metrový človíček odkopl autobus na T'Challu. Odrazila jsem se a dopadla přímo před něho. Svou mocí jsem autobus roztrhla na dvě části a tak ochránila T'Challu před nárazem. Ten už, ale běžel za Barnesem a Stevem, kteří proběhli okolo. Jen tak tak jsem se vyhnula části letadla, která letěla na mě a přemístila se na bezpečné místo, kde by mě nemělo nic trefit. Měla jsem tak i dobrý výhled.

,,Má někdo nějaké šokující schopnosti, co by rád předvedl? Jsem otevřen návrhům.'' Ozval se mi v komunikátoru Tonyho hlas.

Asi ne.

,,Chceš jít za nima?'' Zeptal se několika metrový muž T'Challi, který pronásledoval Stevea s Barnesem. ,,Pak musíš přes mě.'' Dodal a odkopl několik beden.

T'Challu naštěstí netrefil. Kočky mají asi vážně devět životů. Chtěl T'Challu vzít do ruky, ale zabránil mu v tom Rhodey, který střílel malé raketky s Peterem v závěsu. Pak už jsem nevěnovala boji pozornost. Zaměřila jsem se na ty dva, co mají namířeno ke Quinjetu. Běželi po ranveji pro letadla. Víc nenápadnější být nemohli. Utrousila jsme v duchu a seskočila na zem. Vzala jsem to tou nejkratší cestou a vyvinula tu největší rychlost jakou dokážu. Samozřejmě jsem dbala i na to, aby mě někdo neviděl, hlavně ti dva. Doběhla jsem k budově ze strany a vylezla na její věž ze které se pak seskočila na střechu. Musela jsem si pospíšit, protože dotyčná věž začala padat k zemi. Zdá se, že Vision je všímavý. Když jsem byla na zemi, vešla jsem zadním vchodem, kde byl Quinjet. Rychlým krokem jsem ho obešla a dostala se tak před něj. V tu chvíli dopadly zbývající kusy věže na zem. Z prachu vyšli dva supervojáci a já se tak střetla s jedním prosebným, modrým pohledem. Chvíli jsme na sebe hleděli, ale pak jsem se rozhodla proříznout ticho.

,,Nezastavím tě, že?'' Zeptala jsem se.

Dívala jsem se do jeho modrých očí, které mi jasně odpověděly. Nevzdá to. Když jsem se do jeho očí dívala, všimla jsem si pohybu v sutinách. T'Challa. Nedala jsem na sobě nic znát a stále se mu dívala do očí.

,,Víš, že nemůžu.'' Odpověděl mi.

Svou mocí jsem nadzvedla menší sutinu.

,,Snad toho nebudu litovat.'' Řekla jsem a hodila sutinu na T'Challu.

Steve s Barnesem se za sebe otočili a pak se podívali nechápavě na mě. Jejich pohledy stály za to.

,,Proti tobě bych nikdy nešla.'' Usmála jsem se na něj. ,,Měli byste jít. Hádám, že máte práci ještě někde jinde.'' Zvážněla jsem a odhodila T'Challu proti zdi, když se začal zvedat.

Steve se na mě vděčně usmál. Kývla jsem a úsměv mu trochu oplatila.

,,Díky.'' Řekl když kolem mě s Barnesem v závěsu proběhl.

Otočila jsem se na ně a sledovala je, jak startují Quinjet. T'Challu už jsem nechala být, protože už nemá šanci je chytit. Quinjetem rozstřílely překážející sutiny, aby mohli vyletět ven. Zahlédla jsem ještě pohled Stevea než odletěli. Vážně doufám, že toho nebudu litovat. Ani nikdo jiný.

................................................................................................................................................................

Slib jsem splnila. Tady máte další kapitolu. 

Musela jsem ji několikrát přepisovat. Včera jsem totiž měla napsanou polovinu a dneska ráno jsem si ji přečetla. Nelíbilo se mi to, takže přepisování začalo.

Doufám, že vás kapitola potěšila.

Chci vám mockrát poděkovat za podporu. Myslím si, že dotyční vědí o kom mluvím.

Tak se mějte. Užijte si zbytek dne a uvidíme se příští týden. Čauky.