O několik týdnů později

Hádám, že asi chcete vědět, co jsem dělala těch několik dní, kdy jsem nemohla na mise, že? No, většinou se to skládalo tak, že každé ráno od osmi až do dvanácti jsem trénovala nováčky, které jsem kvůli svému vzteku málem zabila, takže jsem skoro každý den čelila rozzuřenému Furymu, který po mně všechno musel uklízet, jak rád říkal. Proto mi nařídil, že nováčky už cvičit nebudu, ale na mise mě ještě nepustí. Prý musím počkat na to, jak se rozhodne Steve. To on je šéf.

Zbytek dne jsem trénovala svoje schopnosti, boj a kontrolu svých emocí, které se mi pořád nedaří dostat pod kontrolu. Trénovat jsem musela sama, protože ostatní, kromě Tonyho, odjeli na několikadenní misi a pořád jsou pryč. Za tu dobu jsem si stihla promluvit s Tonym o té misi. Měla jsem pravdu, že byl stejný jako Steve. Stejně tvrdohlavý.

Zrovna sedím na pohovce v obývacím pokoji, který je spojený s kuchyní a čtu si knížku, kterou jsem ukradla Stevovi z pokoje. Měl jsi zamknout pokoj jako to dělám já. V místnosti bylo nádherné ticho, které přerušil Tony příchodem do kuchyně. Dělal se několikátý hrneček s kávou a já se na něho z obýváku mračila.

,,Co jsem ti říkala o té kávě?'' Zeptala jsem se ho.

,,Nevzpomínám si, že by si mi o ní něco říkala.'' Usmál se nevinně.

,,Ale já jo. Udělej si čaj ty závisláku na kofeinu.'' Řekla jsem a vrátila se ke čtení knížky.

Slyšela jsem Tonyho mrmlání, ale ignorovala jsem to.

,,Jak to, že si vlastně doma? Proč nejsi na misi s ostatními?'' Zeptala jsem se ho, ale četla jsem si dál. ,,Kdyby si byl na misi, tak by si tohle ode mě poslouchat nemusel.'' Dodala jsem.

,,Dělám něco pro Furyho. Nějaké špionské věcičky a taky kvůli tobě. Kdybychom odletěli všichni na misi, tak by tady už Avengers Tower nestála.'' Ušklíbl se a posadil se vedle mě.

,,Ha ha. Moc vtipné.'' Řekla jsem a protočila očima.

Chvíli jsme seděli zase v tom nádherném tichu, jenže to by nebyl Tony, aby ho zase nepřerušil.

,,Nechceš jít zase trénovat létání?''

,,Ty si se snad pomátl. Minule si mě nechytil a já udělala prasklinu v zemi.''

,,Vždyť se ti nic nestalo a navíc se to musíš, alespoň trochu naučit. Třeba se ti to jednou bude hodit.''

,,Stačí mi, že umím skákat do několika set metrové výšky, takže ne. Nechci trénovat létání.''

,,Strašpytle.''

,,Plecháči.''

Takhle jsme strávili ještě několik minut, dokud po mně Tony nehodil polštář. Hodila jsem ho po něm zpátky, ale netrefila jsem se. Ten zmetek uhnul a vyplázl na mě jazyk. Ušklíbla jsem se a svou mocí ho zvedla do vzduchu.

,,Sundej mě dolů!'' Zakřičel na mě se strachem v hlase.

,,Tak se omluv.'' Řekla jsem a vrátila se ke čtení.

Chvíli bylo ticho, ale pak se omluvil. Pustila jsem ho a on spadl na zadek. V tu chvíli vkročil do místnosti Clint a díval se na Tonyho se zmatením ve tváři.

,,Co děláš na zemi?'' Zeptal se a pomohl mu na nohy.

,,To se zeptej támhle tygřice.'' Ukázal na mě a já se nevinně usmála, ale když jsem si všimla, jak Clint vypadá úsměv mi zmizel ze tváře.

Zvedla jsem se a rovnou k němu šla. Tvář měl samý škrábanec a paže to samé.

,,Co si dělal?'' Zeptala jsem se ho a začala mu škrábance léčit.

,,Měli jsme menší problémy, ale zvládli jsme to. Já jsem ještě v pohodě, ale Nat trefili. Teď je na ošetřovně v Shieldu.'' Odpověděl mi, když zbytek týmu přišel.

,,Musím uznat, že vypadáte příšerně.'' Poznamenal Tony a já se tiše uchechtla, ale hned jsem všechny zkontrolovala pohledem.

Wanda měla škrábanec na obličeji. Vision a Bruce vypadali v pořádku, ale stejně jsem je prohlédla. Thor docela velkou ránu na paži, která byla obvázaná obvazem, který jsem mu sundala, abych se na ni mohla podívat. Vyléčila jsem mu ji a jako poděkování mi políbil ruku. Steve odmítl mou pomoc.

,,To je v pořádku. Za pár hodin nebudu mít na sobě ani škrábanec.''

,,Ale, když mě to necháš udělat, tak na sobě nebudeš mít nic už teď.''

,,Vážně. Radši pomoz Nat, až se vrátí.''

,,Dobře, ale potřebuji od tebe něco vědět.'' Řekla jsem a naznačila mu, aby si sedl vedle mě na pohovku.

Steve tak udělal a podíval se na mě se zájmem v modrých očích, které hleděli do mých jedovatě zelených.

,,Chci vědět, jestli už můžu na mise. Fury mi řekl, že rozhodnutí je hlavně na tobě.''

,,Nevidím důvod, proč by si na mise nemohla.'' Řekl po chvíli a usmál se na mě. ,,A navíc, vidím, že se pomalu začínáš nudit.'' Dodal a já přikývla.

,,Takže, můžu?'' Zeptala jsem se ho nadějně.

,,Ano můžeš.'' Přitakal. ,,Ale chci, aby si byla opatrná a neriskovala svůj život. Slib mi to.''

,,Slibuji.'' Usmála jsem se na něj a vrátila se ke čtení.

,,Není to náhodou moje kniha?'' Zeptal se mě a nadzvedl jedno obočí.

,,Možná.'' Usmála jsem se nevinně. ,,Na mou obranu, já se nudila a ty máš v pokoji knihy. Navíc si bylo odemčeno.''

Steve se začal smát a já samozřejmě s ním.

,,No, budu muset jít. Mám ještě nějakou práci. Tak se mějte.'' Rozloučil se s námi Tony a odešel z místnosti.

Pohled Tonyho

Odešel jsem z místnosti a mířil do garáží ke svému autu. Nastartoval jsem vyjel z Avengers Tower do Shieldu. Cesta trvala něco přes půl hodiny.

Zaparkoval jsem přímo před budovou a vešel jsem dovnitř. Nastoupil jsem do výtahu a zmáčkl číslo, kde byly laboratoře. Po chvíli jsem z něho vystoupil a vešel do laboratoře, kde jsem měl rozdělanou práci. Samozřejmě před dveřmi už čekali agenti, které pověřil Fury, aby dohlíželi na mou práci. Bylo mi trochu divné, že to nebyli ti samí agenti, kteří mě hlídali od prvního dne, ale pokrčil jsem nad tím rameny. Sedl jsem si ke stolu a pokračoval v práci. Je to hrozně náročné. Pokud bych udělal jenom jedinou chybu, mohlo by to Naomi zranit. Fury mi řekl, ať udělám jeden náhradní na kterém zrovna pracuji. Musím udělat ještě pár detailů a čip bude hotový.

Nelíbí se mi, že to musím dělat, ale možná to bude lepší, až bude mít čip v sobě. Vláda jí dá pokoj a nebude nebezpečná pro ostatní. Od té doby, co ztratila svá křídla je náladová. Snadno se naštve a tehdy ztrácí nad sebou kontrolu. Jednou mě málem uškrtila, protože jsem do ní lehce vrazil.

Dodělal jsem poslední detail a čip byl hotový. Oba dva čipy jsem uložil do dvou různých krabiček a položil je na stůl.

,,Fajn mám hotovo. Oba dva čipy jsou připraveny.'' Oznámil jsem agentům a ukázal na dvě krabičky.

,,Jistě. Jednu si vezměte vy a druhou odevzdáme řediteli Furymu.'' Řekl jeden z agentů a vzal jednu krabičku s čipem.

Já si vzal tu druhou a měl konečně namířeno domu za Pepper, ale druhý z agentů mě zastavil.

,,Pan Fury vám vzkazuje, že máte týden na to, abyste čip slečně Brooks dal a taky máte informovat zbylé Avengers.''

,,Co když jí ten čip do týdne nedám?'' Zeptal jsem se ho.

,,Jinak to udělají agenti Shieldu a vy budete zadržen.'' Řekl s kamennou tváří.

Jenom jsem kývnul a rychle odešel. Super, takže mám jenom týden a ještě mám o tom informovat zbytek týmu. Je mi jasné, že s tím nebudou souhlasit a hlavně Starouš ne.

Pohled třetí osoby

Agenti se dívali na vzdalující se záda génia. Až když si byli jisti, že je vzduch čistý, první muž otevřel krabičku s čipem, který následně oskenoval. Pak krabičku zavřel a předal ji druhému muži.

,,Máš to?'' Zeptal se ho, když si krabičku od něho převzal.

,,Mám. Běž čip předat Furymu a já mířím na základnu. Setkáme se tam.'' Řekl. ,,Hail Hydra.'' Dodal.

,,Hail Hydra.'' Řekl druhý a oba se rozešli různými směry.

Jeden k řediteli Shieldu, který neměl potuchy o tom, že v jeho organizaci se nachází několik dvojích agentů a druhý na základnu Hydry, kde pomocí čipu, který díky skenu budou moci vytvořit, brzy uskuteční svůj plán k ovládnutí Shieldu.

                                                                       **********************

Jako vždy tu jsem s novou kapitolou. Snad vás knížka stále baví číst. 

Hydra se vážně dostane kamkoliv chce. O tom není pochyb.

Jak myslíte, že zbylí Avengers budou reagovat na čip, který Tony musí dát Naomi? 

A co myslíte, že má Hydra za lubem?

Užijte si zbytek dne.