Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

12.

O několik dní později

Znáte to, když se probudíte a podíváte se ven z okna, kde zrovna vychází slunce, které by vás mělo provázet celý den. Řeknete si - ,,Takový krásný den nemůže nic zkazit.''

No to jsem si taky myslela, dokud nám Fury nezavolal, že máme misi. Má se jednat o ty vylepšené teroristy. Našli prý jejich základnu, která je někde v horách. Proč sakra v horách? Jako fakt. Který idiot tohle vymyslel. Ještě, že je teplo. Jinak bychom tam všichni umrzli a já bych nechtěla usnout na 70 let, jako Steve. 

Měla bych trávit méně času s Tonym, jinak tu bude další Stark, co provokuje Stevea.

No vraťme se k tématu. Takže proto sedím už v půl desáté ráno v quinjetu celá vyklepaná. Ano sice už jsem byla asi na dvou misích se všemi, ale vždycky jsem hrozně nervózní. Mám vždy strach, že se někomu něco stane kvůli mně. Byla jsem tolik zabraná v mých myšlenkách, že jsem si ani nevšimla, jak mi Steve podává sluchátko ke komunikaci se všemi.

,,Seš v pořádku?'' Zeptal se mě.

,,Jo, jen jsem nervózní. Toť vše.'' Usmála jsem se lehce a dala si sluchátko do ucha.

,,Neboj se. Nic se nikomu nestane.'' Objal mě kolem ramen a já se do něj opřela.

Takhle jsem zůstali dokud nám Tony neoznámil, že budeme přistávat. Přistáli jsme na menší mýtině, která byla blízko hor, kde se měla nacházet základna teroristů. Kromě Bruce jsme všichni vyšli a já se mezitím proměnila Amaxhwele. Rozhlížela jsem se jestli někoho neuvidím a snažila jsem se rozlišit pachy a zvuky.

,,Letím to zatím omrknout.'' Oznámil Tony, který hned odletěl, než mu stačil Steve odpovědět.

Nad tím Steve protočil očima, ale nechal to být. Raději jsme se všichni rozdělili, abychom prozkoumali okolí. Každý šel sám, abychom prohlédli co největší plochu. Došla jsem až k hoře a hledala nějaké známky toho, že tu někdo byl.

,,Lidi, mám dobrou zprávu a špatnou zprávu.'' Ozval se mi v uchu Tony.

,,Tak to vyklop.'' Popohnala ho Nat.

,,Dobrá zpráva je, že jsem našel vchod a ta špatná je, že vchod je docela vysoko, takže si Legolas, Čarodějka, Pavoučice a Starouš zahrají na horolezce.''

Musela jsem se usmát, ale neodpověděla jsem a rovnou šla na místo, kde má být vchod do základny.

,,Takže zvládnete tam vylézt a nebo tak chcete hodit?'' Zeptal se Tony, když jsme byli všichni na místech.

,,Nevím jak vy, ale já se svezu.'' Ušklíbl se Clint a dal pokyn Tonymu, ať ho sveze.

Nat udělala to samé, akorát přišla ke mně a já ji vzala do náruče a vzlétla. To samé uděl Vision s Wandou. Postavila jsem Nat znovu na nohy, když jsme byli u vchodu a letěla jsem pro Stevea.

,,Klidně si to vyšplhám. Nedělá mi to problém.'' Řekl, když jsem přistála vedle něho.

,,Jenže to ti bude trvat, takže pojď.'' Namítla jsem a vzala ho do náruče jako Nat.

Myslím si, že si Steve nepřipadal moc mužně, když jsem ho nesla v náruči, ale nic neříkal a jeho myšlenky jsem radši nečetla.

,,Tohle by se mělo vyfotit.'' Poznamenal Clint, když jsem přistála.

Pustila jsem Stevea drkla do Clinta, který se tomu potichu smál. Všimla jsem si, že vchod byl otevřený, což je podezřelé. Vstoupili jsme dovnitř a ocitli se v nějakém obrovském skladě s výbušninami. Na konci byly dveře, ke kterým jsme měli namířeno, jenže dveře se z ničeho nic zavřeli a ty za námi taky. Pohltila nás tma, ale pak někdo rozsvítil světla. Zamrkala jsem, protože mi bylo světlo ze začátku nepříjemné.

,,Už jsem si myslel, že se neukážete.'' Ozval se mužský hlas nad námi, kde bylo zábradlí, která se táhlo přes celý sklad.

Všichni jsme se podívali a viděli muže, který se s námi kamarádíčkovat určitě nechtěl.

,,To víš. My nikdy nechodíme načas.'' Ušklíbl se Tony a zamířil na něj dlaní svého obleku.

,,To bych vám neradil pane Starku.'' Ušklíbl se a najednou ze stínů vycházeli ozbrojené postavy. A že jich nebylo málo.

Jeden z nich vytáhl zbraň s uspávadlem a střelil Wandu do krku.

,,Wando!'' Vykřikl Vision a chytil ji před tím než spadla na zem.

,,Nebojte se. Je to jenom uspávadlo, ale počítejte, že se neprobere dříve než za čtyři hodiny.'' Řekl znova muž, kterému kvůli masce nebylo vidět do obličeje. ,,Spoutejte je.'' Dodal.

Jeho vojáci se k nám začali přibližovat, ale předtím jsem dostala taky šipkou do krku. Neusnula jsem jako Wanda, ale hrozně se mi zatočila hlava a jen tak tak jsem se udržela na nohou. Museli mi dát menší dávku. Pomyslela jsem si. Všichni kromě mě a Wandy začali s vojáky bojovat. Tony, ale nemohl použít svoje paprsky, jinak by to tady vybuchlo. Spadla jsem na zem a cítila jsem se hrozně slabá. Nemohla jsem se skoro soustředit.

,,Šéf bude rád, že jsem tě dostal. Až moc dlouho si mu utíkala.'' Uslyšela jsem hlas toho muže blízko mě.

,,Tvoji přátelé už dlouho nevydrží nápor vylepšených.'' Řekl a nadzvedl mi hlavu, abych se mohla dívat, jak moji přátelé prohrávají.

Slyšela jsem, jak Steve křičí na Tonyho, aby povolal Hulka, ale on mu odpovídá, že něco ruší signál a nemůže s ním komunikovat. Viděla jsem, že Nat je už unavená a dlouho nevydrží. Stejně byl na tom i Vision a Thor, kterému nepomohlo ani jeho kladivo. Clintovi už docházeli šípy, kterým vojákům skoro nic neudělali. Jenom je více rozzuřili.

,,Prohrají a ty se staneš vojákem Hydry.'' Šeptl mi do ucha a já už se na to nemohla dívat.

Podívala jsem se mu do očí a vnucovala mu bolest. Zkroutil tvář do bolestné grizmy a padl na zem. Nechala jsem toho a rychle ho udeřila do hlavy, aby upadl do bezvědomí, což se taky stalo. Postavila jsem se na nohy, ale ještě trochu se mi točila hlava. Zhluboka jsem se nadechla a rozběhla se pomoct ostatním.

Nejdříve jsem pomohla Clintovi, který se už stěží zvedal ze země. Všichni, kteří se na něho chtěli vrhnout jsem odhodila telekinezí. Pomohla jsem mu na nohy a kývli jsme na sebe a rozběhli se k ostatním.

,,Musíme odsud a nejlépe to tady zničit.'' Řekl Steve a složil dalšího vojáka.

,,Dobrý plán, ale jak to chceš sakra udělat?'' Zeptal se Tony, který se pral s několika vylepšenými vojáky.

Rozhlédla jsem se po skladě plného výbušnin a dostala jsem nápad.

,,Mám nápad.'' Řekla jsem směrem k ostatním, kteří se na mě podívali.

,,Vy všichni poběžíte k východu a Tony cestou vystřelí po výbušninách.''

,,A co s těmi vylepšenými?'' Zeptala se Nat, na kterou se jeden vrhl, ale Clint ji s ním pomohl a dostali ho.

,,Já je zdržím, aby je ten výbuch zničil.'' Řekla jsem a vrazila jedné vylepšené.

,,Zbláznila jsi se?! Nestihneš se dostat včas ven.'' Namítl Tony a otevřel svoji masku, aby mu bylo vidět do tváře na které byla vidět starost.

,,Dostanu. Mám křídla.'' Na důkaz jsem je rozložila a jednoho vojáka jím udeřila.

,,Tony má pravdu. Nestihneš to.'' Řekl Steve a hodil štít po vojákovi, který byl za mnou.

,,Už se sakra rozhodněte, protože těch vojáku je čím dál tím víc!'' Křikla Nat.

,,Věřte mi.''

Tony a Steve se na sebe podívali, ale pak se podívali na mě a kývli na souhlas. Usmála jsem se na ně a telekinezí jsem zvedla všechny vojáky co byli u nás a hodila je po těch, co k nám mířili. Vytvořila jsem neviditelnou zeď, přes kterou se nedostanou.

,,Jděte!'' Zakřičela jsem na ně.

Vision vzal ještě Wandu do náruče a pak se všichni rozběhli ke dveřím, které Tony otevřel a pak namířil rukou na výbušniny. Ještě se podíval na mě.

,,Dělej!'' Zakřičela jsem na něj a z těží zeď udržela.

Tony vystřelil a hned odtamtud odletěl. Všechno začalo vybuchovat a já zeď pustila. Vojáci se hned za mnou rozeběhli. Rozeběhla jsem se a snažila si pomáhat křídly.

,,Chyťte ji!'' Slyšela jsem toho muže, jak to vykřikl.

Neohlížela jsem se, což byla chyba. Nevšimla jsem si, že jeden voják po mně hodil miniaturní verzi bomby. Vybuchla mi přímo za zády, když jsem roztáhla křídla, ale ještě jsem nebyla ve vzduchu.

Najednou jsem ucítila hroznou bolest v zádech, která se nedala popsat. Výbuch mě odhodil a dopadla jsem na tvrdou zem, ale předtím, než jsem upadla do bezvědomí jsem uslyšela své jméno a cítila příšernou bolest v zádech. Pak už byla jenom tma.

                                                                            ************************

Tak akční kapitola je tady. Věřte, že mi to dalo trochu zabrat. Myslela sem, že ji dnes ani nevydám. Několikrát jsem to přepisovala a pak z toho vyšlo tohle.

Prozradím vám, že od téhle kapitoly půjde všechno z kopce. Doslova. Tak asi zase příště u další kapitoly.

Čauky.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro