Kapitola 24.
Warning! 18+
Očekávám nějakou reakci!
Za okny stále pomalu padal sníh a různotvaré vločky nechával spadávat v pravidelných intervalech z oblohy na tvrdou zem, kde je rozmašírovávala kola aut. Foukal lehký zimní větřík, profukoval čepky a šály a studil na tvářích zrůžovělých chladem. V teplých domovech se rodiny bavily u puštěných televizních seriálů a menší děti si hrály v postelích s plyšáky a plastovými hračkami. Dost možná takhle prožívala odpoledne i Bartonovic rodina v rodinném domku, Laura přikládala do krbu v obývacím pokoji a děti se naháněly s dřevěnými meči v rukou, ne ale Pietro a ne ani Clint. Ti měli na práci mnohem zajímavější věci, objevovali něco nového, něco, co ještě nezažili a nevnímali čas ani prostor kolem sebe.
Blondýn se zády opíral o čelo postele přiražené k bílé studené stěně, svými dlaněmi pevně svíral boky mladšího muže ležícího na jeho těle, jež měl ruce zapletené za jeho krkem a prohrabával se krátkými vlasy na zátylku. Oba si byli na mikrometry blízko, jejich těla byla naprosto přišitá k sobě, že nebylo možné najít volnou mezeru, jejich rty navzájem zkoumaly ústa toho druhého a jazyky tančily milostný tanec splašených srdcí. Stříbrovlásek si vychutnával iniciativu svého přítele a tisknul se do pevného dotyku. Vnímal, jak mu zvědavé dlaně původně položené na lopatkách pomalu sjíždí níž, a chvěl se v představách. Sám si nevystačil jen s hebkými vlasy a jednou rukou putoval po vypracovaném hrudním koši mapujíc si do paměti pevnost prsních svalů a vypečených buchet na břiše. Toužil se dotýkat toho konejšivě silného těla přímo, přemítal, zda může zajít dál a stáhnout z pevného trupu látku červeného trička. Zachvěl se pod návalem nového pocitu, když ucítil blondýnovy dlaně na svém pozadí, jak mnou jeho intimní místa, kterých se téměř ani on sám nedotýkal a tlumeně zasténal do dlouhého intenzivního polibku. Zalapal po dechu, odpojujíc se od horkých úst a zaklonil hlavu v blaženosti, čehož blondýn okamžitě využil a začal jemně opečovávat tenkou kůži dlouhé linie krku laskaje ji jazykem, dráždě ji zuby a zanechávaje svými rty rudé drobné flíčky. Kus rudé bavlněné látky se objevil letíc ve větru, jak jej silná paže odhazovala do neznáma pokoje za sebou. Prsty bloudil po rozpálené kůži, zapamatovával si každý výstupek drobné pihy, každou jizvu po kulce nebo řezné hluboké ráně, které za léta služby agent nasbíral. Prostředí se plnilo teplem z vášnivě naladěných těl a hormony proudící každou žilkou obou mužských těl. Stříbrovlásek stále seděl staršímu na klíně, nechával jeho ruce osahávat jeho zadek a rty opečovávat hebkou pokožku krku obdarovávajíc svého společníka tichými vzdechy, splašeným dechem i tlukotem srdce a nesrozumitelnými slovy vyšeptanými přes stažené hrdlo. Blondýn ochutnával tělo mladého muže, mnul jeho hýždě ve svých dlaních, lepil se hrudí na jeho rychle se zvedající koš nasával nosem příjemnou osobitou vůni pižma smíšeného s potem ranního běhu a stopy sprchového gelu, který mladší použil dva dny zpátky. Ani jeho dech nebyl klidný a pomalý, jako jindy. Jeho tělo z dotyků druhého muže pomalu ale jistě šílelo, probouzelo svou živočišnost k životu a toužilo po mnohem intenzivnějším kontaktu. Přesunul své ruce k lemu černého trika úzce obepínajícího hrudní svalstvo mladšího muže a zatahal za něj v prosbě o přístup. Pietro zvednul paže do vzduchu nechávaje ze sebe mizet elastickou látku trička a nechat vzduch místností, ať ovane jeho tělo. Jejich nahá kůže se o sebe otírala a hřála, vysílala do těl elektrické výboje, zvlášť mladší z mužů prožíval naprosto nové intenzivní emoce, se kterými se muselo jeho tělo vypořádat. Nikdy dřív nebyl interesovaný v nějakých fyzických kontaktech s jinými lidmi, ani sám sobě příliš nemusel vypomáhat, prostě nebylo potřeba. Najednou jej nové prožitky stahovaly do víru rozkoše, kterou chtěl prožívat víc, častěji, intenzivněji, chtěl cítit horkou kůži lukostřelce přivlastňujíc si jej sobě, tlačíc jej proti své hrudi a užívat si to stejně, jako on. „A-aah, C-clinte."Přidušeně dostal ze své svírající se hrudě další z tichých stenů a zhoupnul se v bocích narážejíc svým probouzejícím se rozkrokem proti tomu blondýnovu. Starší to nemohl nechat zajít dál, stále nebyl připravený na něco tak intimního s mužem, s Pietrem, vlastně s kýmkoli, bylo na to příliš brzy, moc brzy na případnou chybu. Cítil se jako perverzák, jako pedofil, když prožíval tak příjemné erotické vzrušující chvíle s jeho mladým přítelem, s ještě nezkušeným klukem sotva překonaje věkovou hranici dospělosti. „Pietro. Pietro p-počkej. Půjdeme na to pomalu, dobře?" Otřel se tváří o nahou kůži v ohbí krku a sevřel mezi zuby hladkou kůži ušního boltce stříbrovlasého mladíka. „Hmmm-ah. D-dobře." Mladý muž sice nevěděl přesně, co to znamená, ale cokoli mohl prožívat s blonďatým agentem mu dokonale stačilo k uspokojení. Cítil tlak na svém rozkroku, pevnou tvrdou věc tisknoucí se proti té jeho a zalapal po dechu, který se z plic vytratil jako lusknutím prstu. Zeširoka otevřel oční víčka třeštíc své modré oči s roztaženými hlubokými černými zornicemi na bílý strop. „P-počkej to je-AH!" Z plna hrdla hlasitě zasténal a položil své čelo na rameno udýchaného blondýna. Srdce mu tlouklo až v krku a před očima se mu mžily barevné jiskřičky. „Musím nás toho zbavit, dobře? Necháš to na mě?" „A-ano. Prosím Clinte." Sevřel k sobě pevně oční víčka nadechujíc se k dalšímu kroku a s vyprahlým hrdlem šáhnul po knoflíku zapínání džínových kalhot. Snažil se co nejrychleji rozepnout látku obou kalhot a nedotýkat se příliš přirození stavícího se přes tenký elastin slipů mladšího muže. „Lehni si na záda." Přiškrceně ze sebe dostal prosbu k stříbrovlasému, který jen poslušně následoval jeho pokynů třepajíc se vzrušením po celém těle. Byl ještě tak nedočkavý a nezkušený, že zase cítil ve své hrudi ty výčitky a nejistotu, už zase se cítil jako pedofil, jako by jej zneužíval, prznil. Nechtěl jej jednou připravit o jeho poprvé, nepřál si, aby to ten mladý muž zažil s někým, komu času už jen ubývá, kdo už nikdy nebude tak mlád jako on, s někým, kdo by jej jen táhnul ke dnu s přibývajícími lety. Musel se nad tím zastavit příliš dlouho, jelikož když se vrátil do reality, pár modrých očí na něj starostlivě koukal a silná dlaň jej hladila po oholené tváři. „Udělej to, prosím. Já to tak chci." Lehnul si zpět zády do peřin a s očekáváním sledoval blondýnovy pomalé kroky. Vylezl si nad něj, se zavřenýma očima a rty staženými do úzké linky zhluboka dýchal, jako by se rozmýšlel, zda pokračovat. Stříbrovlásek jej nespouštěl ze svého modrého pohledu a přemítal, jak jen by dokázal uvolnit ten tlak hromadící se v hrudi svého společníka. Bylo na něm vidět, že je nerozhodný a odtažitý, jako by si rozmyslel, co se tady dělo, zalézal zpět do ulity. Nemůže dopustit, aby se zase schoval, když jej konečně políbil, šahal na jeho nahé tělo, dotýkal se ho na těch místech, kde nikdo před ním. Potřeboval jeho pozornost, jeho celého, musel to vědět, musel se s tím smířit a doufal, že i on bude chtít to samé. Prostě se teď do ulity neschová. Přivřel oči, paže natahujíc nad hlavu do měkkých peřin trochu se zvednul nad matraci a krátce zakňučel. Blondýn se mohl z toho zvuku zbláznit, mysl mu dělala salta, ač neviděl ten vybízivý pohled, jelikož měl stále zavřené oči. Kdyby je otevřel, možná by přestal pochybovat, on se ale nedíval. Intuitivně se sehnul a políbil mladšího na napuchlé růžové rty poprvé tisknouc napjatý rozkrok proti druhému tělu. Vymámil tak z ležícího muže sten přidušený jejich polibkem. Pohyby pánví opakoval, narážel svým tvrdým penisem přes látku spodků do Pietrova přirození a otíral je o sebe až mučivě pomalu, jindy rychleji. V obou tělech se probouzely spící síly narůstající na síle, až se musely z polibku vymanit, aby mohli oba nahlas lapat po dechu. „V-víc! Prosím! Po-pokračuj!" Stříbrovlásek zaťal prsty dlaní do povlečení pod sebou pnouc se nad povrch matrace a sám přirážejíc proti druhému pasu. „Pietro." Starší nezvládal déle držet svou váhu na rukou, a tak se lokty opřel vedle stříbrovlasé hlavy a hlasitě oddechoval do mladíkova ucha. Pietro sám sobě pomohl za svůj krátký život od stojáka asi dvakrát v životě, kdy nehodou při emočně vypjatých situacích přišel nevhod, jinak svou bolavou erekci většinou vyběhal a ani jedinkrát necítil při dotýkaní se sám sebe to co teď. Měl dojem, že se vznáší a současně padá, že se dusí, a přitom má kyslíkovou masku, že se roztéká jako máslo na sluníčku, a přitom jeho klouby dlaní bělely, jak usilovně mačkal peřinu. Jeho tělo nebylo zvyklé na tyhle pocity, nedokázalo slasti a rozkoši čelit dlouho. S hlasitým výkřikem obmotal své paže kolem pasu staršího muže, natisknul se na něj svým cukajícím rozkrokem a udělal se do vlastních boxerek. Blondýn byl o něco zkušenější, už zažil i mnohem lepší pocit než jen dráždění se přes látku slipů, přeci jen musel nějak počít své tři děti, i tak ale dlouhou výdrž časem poztrácel. Stačil ten poslední výpad a hlasité zasténání do jeho ucha, cítit, jak se proti němu lepí právě sperma vypouštějící penis a ani on to nevydržel a dosáhnul silného orgasmu tlumíc hrdelní sten v Pietrově rameni. Následně se oba dva svalili na sebe do matrace, až postel zaskřípěla dýchajíc si navzájem hlasitě do uši horký vzduch. „Pane bože. Můj bože to bylo něco." Stříbrovlásek si dlaněmi prohrabával zpocené vlasy nevěřícně šťastně koukajíc do stropu. Ještě stále zpracovával fakt, že se s Clintem...co vlastně? Nespali spolu, ne? Vždyť si vlastně ani nesundali spodky. Tak si vyhonili? Ale ani na sebe nešáhli. Nevěděl, jak to pojmenovat, co ale věděl naprosto přesně, že si to chce určitě zopakovat. Clint vydýchával fakt, že právě Pietra poskvrnil zase o něco víc a že příště se asi nebude schopen zastavit a zneužije jeho mladistvé tělo mnohem MNOHEM víc a toho se právě tak bál. „To teda. Byl jsi naprosto fantastický." Křivě se usmál a přitáhnul si jednou paží jeho polonahé tělo blíž. „A tys to nečekal?" „Příště už budu." Už si toho nevšimnul, jelikož se začal zvedat, aby se osprchoval a převléknul, ale stříbrovlasému naskočil na tváři široký úsměv. Chtěl to zopakovat, to byla pro jeho srdce ta nejlepší zpráva, jakou mohl slyšet. Začínal si jasně uvědomovat, že propadnul kouzlu blonďatého muže jako droze, potřeboval ho k životu stejně jako kyslík. Už asi pochopil ty hloupé dětské romány své sestry, měl dojem, že se zamiloval.
Tadá! Tak snad jsem vám to teď neusekla v nejlepším. Rozhodně po vás chci nějaké vyjádření! Come on, nějak mě potěšte!
Vaše Tiranis!
PS: zrovna jsem dopsala 39. Kapitolu a můžu vám prozradit, že se máte skutečně na co těšit.😁
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro