Max s Jamiem se vratili do obyváku a společně si sedli na gauč. Max podal Jamiemu misku s jídlem. Tohle není fér, může jíst příborem a může sedět jako člověk, dokonce nemusí sedět ani u stolu. Proč tohle nemůžu i já? Vždyť Dana poslouchám.

„Dodrzuješ co máš?" zeptala se Maxe Diana, když nakoukla do misky.

„Ano, neřešme to tady." zabručel Max, načež lehce loktem strčil do Jamieho, který si hrál s jídlem.

„Dobře, už musím jít. Mějte se." řekla s úsměvem všem. „My se uvidíme zítra." pohladila Jamieho, než odešla. Je hrozně milá, přál bych si, aby tady zůstala do rána. Cítím se u ní v bezpečí.

„Co to bylo?" zeptal se zvědavě Jeff.

„Nic co by se tě týkalo." opáčil otráveně. „Nicki." Sedl jsem si před Maxe a čekal jsem, co přijde dál. Následovali základní povely, dokud Jamie nedojedl svou skromnou porci jídla. Trvalo to asi hodinu. Na jednu stranu jsem rád, že mu to tak trvalo, i když jsou ty povely vyčerpávající, je to lepší než se nechat osahávat.

Jamie snědl poslední sousto a otevřel pusu, aby ukázal, že vše dojedl. „Šikovný." Max ho s úsměvem pohladil po hlavě. Nestihl ho ani pořádně pochvalit a už začal zvonit telefon na stole. Hned se k němu natáhl. „Co zas chceš?" zavrčel. Jaký to milý pozdrav.

„Je lepší?" zeptal se zmateně. „Teď, ale nejsem doma." Jamie se natáhl svému pánovi na klín. „Fakt to musí být dneska?" Protočil očima a začal hladit Jamieho. „Třeba proto, že už mám dneska práci, idiote." Pozorně jsem poslouchal. „Jsem u Dana." Jeff se zvědavě koukl na Maxe. „Děláš si prdel?! Makám prakticky v kuse!" vyjel na osobu na druhé straně. „Je mi úplně ukradené, co všechno kurva chceš!" Sedl jsem si od něho kousek dál. „Ne." řekl najednou o hodně klidněji. „Fajn, ale chci to zaplatit jako dva odpracované večery." Asi nemá úplně nejsnadnější práci. „Fajn. Naser si." Hodil telefon vedle sebe na gauč.

„Thomas?" zeptal se Jeff.

„Jo." odpověděl vyčerpaně. Myslel jsem, že Thomas je tady ten hodný.  Tak proč ti dva vypadají, jako by byl úplná svině?

„Co chtěl tentokrát?"

„Musím mu otestovat nějakou skvělou kočku, co mu dovezl kamarád. Ten jí vyhrál v nějaké sázce. Má mít výcvik, takže pokud se osvědčí vzala by místo, kde měl být Nicki." vysvětlil. Počkat, takže to znamená, že už tam nebudu muset? Nebo mě dají na horší místo? Co bude se mnou?

„Co bude teda s Nickim?" Jeff za mě položil otázku, aspoň na něco budu mít odpověď.

„Prý dokud nebude perfektní, bude roznášet objednávky." povzdechl si. Mám mít radost? Je to lepší, nebo je v tom nějaký háček? Jamie se na mě milé usmíval. Možná by mě to i uklidinilo, kdyby se naše názory tak nelišily.

„Do půl hodiny jí přivezou." Vzal si ze stolku prášky na bolest, které tady nechala Diana a dva do sebe hodil, načež se s Jamie na břiše natáhl na gauč.

„V pohodě?" Jeff ho starostlivě přejel pohledem. Proč o něj má starost? Je to agresivní idiot. Zasloužil si to.

„Jo."

„Kolik dní v kuse už jedeš?"

„Šest." Jeff si ho ještě jednou změřil pohledem. Šest dní v kuse? Vždyť takhle pracuje hodně lidí, ne? Proč z toho dělají takovou vědu? Už mám zase plnou hlavu otázek.

„Na pondělí mám vydupané volno." usmál se.

„Máš aspoň dva dny?" zajímal se dál.

„Jo, jestli se tahle nová kočka bude libit."

„Kolik jich teď vůbec máš na starost?" zamračil se Jeff.

„S tou novou kočkou jich je pět. Má teď Viki něco? Můžu jí zas na nějaký čas zaměstnat, kdyby měla zájem." zamyšleně koukal do stropu.

„O ničem nevím, takže bude určitě ráda, že si bude moc přivydělat."

„Fajn, ať se mi kdyžtak pak ozve." zhluboka si oddechl.

„Pane? Ta nová kočka je kluk nebo holka?" zeptal se zvědavě Jamie, přičemž hodil ocáskem z jedné strany na druhou.

„Holka." Promnul mu ouško.

„Nicki, až ta kočka přijde budeš sedět u mojí levé nohy, jasné?"

„Ano." odpověděl jsem tiše.

„Ano co?!" hodil mi lahvičku s léky do hrudníku.

„Ano pane." opravil jsem se a prášky položil zpět na stůl. Ozvalo se klepání.

„Jeffe? Můžeš tam zajít?"

„Co třeba kouzelné slovíčko?" ušklíbl se.

„Dělej." Jeff se nad tím při odchodu jen zasmál. Po chvíli se vratil s neko slečnou. Ztuhl jsem. Emily. Naše starší sestra, už přes dva roky jsem jí neviděl. Dlouhé černé vlasy, hnědé oči, hubenější než si jí pamatuju.  Vypadá hrozně. Jen v krátkých černých šatech. Bledá, vyděšený pohled, všude možně modřiny.

„Tohle je..."

„Emily." skočil jsem Jeffovi do řeči. Všichni na mě nechápavě koukali. Byl jsem v šoku, že jí po tak dlouhé době vidím. Nevěřil jsem, že se ještě někdy potkáme.

„N-Nicki?" promluvila tiše. To už mi, ovšem přiletěla rána pěstí pod oko.

„Kdo ti kurva dovolil mluvit?! A ještě k tomu skákat do řeči!" zařval na mě Max. Najednou k němu Emily vystartovala, jenže do cesty se jí postavil Jamie.

„Uhni!" křikla na Jamieho, který na ní zasyčel. Max po ní střelil vražedným pohledem. Jeff se mezitím pomalu, vytratil zpět do křesla.

„Nepovažuj se takhle mluvit s mou kočkou. Je mnohem výš než ty, zvíře." Vzal Jamieho ruku, aby jí ukazal značku. Emily okamžitě sklopila ouška a přitiskla se k zemi. „Moc se vám omlouvám."

„Nedělej ze sebe chudinku, chtěla jsi mě napadnout." Za vlasy jí zvedl do sedu a sklonil se k ní. Já jsem si urychleně sedl vedle jeho levé nohy. Jamie seděl u pravé.

„Je mi u prdele, jaký máte tady s Nickim vztah. Máš poslouchat pána, což jsem momentálně já. To už ti hádám řekli." dál jí prostor na odpověď.

„Ano pane."

„Skvěle, takže co to znamená?"

„Co řeknete je pro mě svaté, poslouchám jen vás. Za neuposlechnutí následuje trest. Můj pán může vše co chce, nemám dovoleno se bránit. Označena kočka je na vyšším postavení, takže jí musím poslechnout a nesmím k ní být drzá." Nevěřil jsem vlastním uším.

„No podívejme se." s úsměvem jí pohladil. „Konečně máme kočičku, co něco umí." koukl se na Jamieho.

„To je úžasné." odpověděl nadšeně, čímž si vysloužil taky jedno pohlazení.

„Podíváme se, jak ti jdou základní povely."

„Ano pane." Napřímila se v sedu.

„Postav se a ukaž se mi." usmál se Max. Emily si stoupla a pomalu se před námi otočila do kola, načež přistoupila k Maxovi a prohla se, aby zdůraznila svůj vyvinutý hrudník. Byla od něj asi o hlavu menší, to mi jen potvrdilo, že je pořád o kousek vyšší než já.

„No ty jsi úžasná." pohladil jí po tváři.

„Děkuji pane." Udělala nepatrnou poklonu.

„Páni." vydechl Jamie. Nemá strach, že ho vyšachuje? Co když se mu bude Emily zamlouvat více? Nepřijde mi, že by byl Jamie až takhle vycvičený.

„Sedni." Emily ve vteřině poslechla, aniž by z Maxe spustila pohled.

„Skvěle." pochvalil jí. „Lehni." Znovu poslechla a stále z něj nepouštěla pohled.

„Dobře, vstaň a dej mi pusu." lehce se naklonil. Splnila to. Tohle nemůže být skutečnost, někdo kdo býval mím vzorem je teď jen něčí loutka.

„Ty jsi hodná kočička." pohladil jí za ouškem. „A uměla bys potěšit pána?"

„Ano pane." řekla trochu nejistě.

„Tak se předveď." odstoupil a ukázal směrem k Jeffovi.

„Maxi, potřebuju se učit." protestoval Jeff.

„Dám ti malou provizi, když to pro mě uděláš." usmál se Max. „Ber to dneska jako takovou brigádu."

„Fajn." Odložil si učení. Emily k němu hned zamířila, jak mě míjela věnovala mi smutný úsměv. Sklopil jsem pohled, tohle je zlý sen. Proč to musí být někdo koho znám.

„Drž se naších pravidel." řekl přísně Jeffovi.