Ucítil jsem tlak na svém krku. Max mě zvedl za obojek a já skončil klečet u jeho nohy, druhou nohou otočil Jamieho na bok. Ten se ze sebe zběsile snažil dostat všechnu krev, aby se mohl nadechnout.

„Překvapil jsi mě." promluvil Max s pohledem upřeným na dusící se kočku. Překvapeně jsem po něm střelil pohledem, zatím co jsem si snažil co nejvíce tisknout ránu, abych zmírnil krvácení.

„Musím říct, že co se týče útoku, jsi vážně dobrý." sklonil se ke mě a hladil mě po hlavě. „Umíš pohotově přemýšlet v krizovich situacích. To je skvěle. Škoda jen, že ti tak nejdou i ostatní věci." hladil mě dál, nebylo mi to příjemné. Měl jsem z toho strach, čekal jsem útok. Dostal jsem ze sebe pro jistotu zavrnění, musím mu ukázat, že si jeho pochvaly vážím.

„Můžu?" zeptal se Jeff s lékárničku v ruce.

„Můžeš a zavolej Dianě." řekl s úsměvem. „Za takový skvělý výkon si to zaslouží." Jeff si hned klekl vedle mě a začal mi ošetřovat ruku.

„Ten tě slušně pokousal." konstatoval. V tu chvili jsem si uvědomil, že už nějakou chvilku neslyším Jamieho. Otočil jsem k němu pohled, jen nehybně ležel v kaluži mé krve.

„Jamie?" Max do něj lehce strčil nohou, ale bez reakce. Otočil ho nohou na zada, bez reakce. Max vypadal ustaraně. Dřepl si k němu a přiložil mu prsty na krk, na to si otráveně odfrkl. Natáhl se ke stolku a sebral z něj vystřelovák. Vyhrnul Jamienu tričko. Vyděšeně jsem ho sledoval. Jeff mi mezitím stáhl ruku. Zaskučel jsem bolestí.

„Promiň prcku." jemně se mi omluvil. „Už to bude."

„Jamie~" řekl zpěvně. Nic. Přiložil ostří nože pod Jamieho žebra a pomalu vedl řez podél jeho strašidelně vystouplych kostí. Podle jizev po celém jeho těle hádám, že to nedělá prvně. Jamie sebou škubl a bolestivě zakňučel. Max se zasmál a zhoupl nůž na špičku, která se zakrývala do Jamieho kůže.

„Vážně tě položila trocha krve?" zasmál se.

„O-omlouvam se P-pane." zachraptěl vyčerpaně.

„Hm." Max odhodil nůž na stůl a postavil se nad něj. „Tvůj výkon nebyl dobrý." zabručel.

„Moc se omlouvám pane." Jamie se pokusil posadit, přičemž si tiskl ránu.

„Neděláš co máš." zavrčel a šlápl nu na hrudník, čímž ho přitiskl opět na zem. Chtěl jsem něco říct, ale Jeff mě chytil za bradu, otočil si mě k sobě a zavrtěl hlavou s telefonem u ucha. Ruku jsem měl zavazanou, ale pořád bylo všude tolik krve. Dan mě zabije až uvidí ten nepořádek. Koukl jsem se ma svoje ruce celé od krve. Skvěle, zabije mě i Lucas, až uvidí tu ortézu.

„Ahoj, tady Jeff." řekl tiše do telefonu.

„Co kdyby ses začal víc snažit, to že máš značku neznamená, že se budeš flákat! Příště tě z toho nedostanu." vyhrožoval Max rozzuřene. Jak se asi může bránit, když váží tak půlku toho co já.

„Možná kdybys mu dal čas od času najíst, tak by mu to šlo líp." vyštěkl po něm Jeff vedle mě.

„Je to moje kočka!"

„Dlouho nebude jestli ho vyhladovíš." zabručel.

„Dostává jídlo, jak má!"

„Nevypadá." Tohle bylo od Jeffa dost odvážné. Max vypadal, že by ho nejradši roztrhnul ve dví. Místo toho jen zavrčel a zamířil do kuchyně, kde stála vyděšeně Gabi. Jamie se snažil, co nejrychleji sebrat na čtyři, aby mohl dolezt za ním. Max se jen otočil a skopl ho zpět k zemi, kde se Jamie schlulil do klubíčka. Zavrtěl jsem nad tím hlavou. Tohle je ubohé, plazit se za někým, kdo vám v jednom kuse ubližuje.

„Nebuď takový." řekl mi přísně Jeff. Vypadal, že chce ještě něco dodat, ale vyrušilo nás zaklepání. Gabi hned běžela ke dveřím.

„Oh, Diano, ahoj." řekla nejistě.

„Zdravím, musím se jít kouknout na Nickiho, když dovolíš." odstrčila jí ze dveří, kývla na Maxe v kuchyní a šla hned za mnou.

„Dobrý den." slušně jsem pozdravil.

„Ahoj." pozdravil Jamie.

„Ahoj." usmála se na něj, zatím co mi rozvazovala ruku.

„Stihla jsi to rychle." usmíval se Jeff.

„Zachrabuju životy, musím být rychlá." poznamenala, při prohlídce mé ruky. Jamie si mezitím lehl těsně vedle ní. Diana vytáhla desinfekci, ze které mi breněla celá ruka. Proboha, přestane to někdy bolet?

„Jamie drahoušku, potřebuju teď pracovat. Umyj se." lehce ho odstrčila, načež mu podala vlhčené ubrousky. 

„Pojď ke mě." usmál se na něj Jeff, opatrně si ho zvedl do náruče a šel si s ním sednout do křesla, kde ho očistil od krve.

„Naučíš mě zase nové slová?" zeptal se Jamie, jakmile před ně Jeff vytáhl složku.

„Ano." Jeff začal potichu s úsměvem číst.

„Musím to zašít, chceš něco na zakousnutí? Nemám povoleno lokálně umrtvovat zranění Maxovich koček." upozornila mě s jehlou v ruce. Vyděšeně jsem se na ní koukl. Tohle do mě bodne a já to ucítím?! Dělá si srandu, že jo?!

„Klid tolik to nebolí." Pevně chytla mou ruku a než jsem stačil cokoliv udělat, začala mi zašívat rány. Neuvěřitelně to bolelo, cítil jsem každý vpich. Nemohl jsem udržet kňučení. Tolik to bolí. Několikrát jsem se jí pokusil vytrhnout, ale držela mě sakra pevně. Snažil jsem se najít cokoliv, co by mě od té bolesti rozptýlilo.

„Můžu zkusit číst." zaslechl jsem Jamieho.

„Mám tu těžké slova." upozornil ho Jeff.

„Co můžu číst?" podíval jsem se na něj, byl štěstím bez sebe.

„Řekla jsem ne!" ozvalo se z druhé strany. Další rozptýlení.

„Ale no tak, jen si s ním promluvím, proč je to takový problém." Max stál před schody a bránil tak Gabi v cestě.

„Třeba proto že neumíš mluvit." zavrčela na něj.

„Maxi, nedělej problémy." promluvil v klidu Jeff.

„Co dělá Jamie u tebe na klíně?!" vyjel po něm.

„Neměl jsi o něj zájem a Diana potřebuje pracovat." odpověděl mu jednoduše.

„Už to bude maličký." řekla mi konejšivě Diana.

„Omlouvám se Pane." Jamie sklopil ouška a chtěl slézt, jenže Jeff ho nepustil.

„Jen se naučíme pár nových slov." s úsměvem pohoupnul s Jamiem.

„Neuč ho ty svoje pitomosti, má pak milion otázek." stěžoval si Max. Gab mezitím nepozorovaně proklouzla nahoru.

„Tak ho sem ber častěji, aspoň bude mít nějakou zabavu."

„Přestaň mi v jednom kuse naznačovat, že se u mě má špatně." zavrčel.

„Jeffe, možná by tě překvapilo jak dobře se o něj stará v porovnání s jeho jinými hybridy."  promluvila Diana, přičemž mi začala zavazovat ruku. Konečně oddychl jsem si. Vůbec mi nepřijde, že by už skončila. Pořád cítim, jako by se mi do ruky zabodavaly jehly.

„Tak to už chápu, proč jsem nikdy žádné jeho další neko neviděl." řekl jedovatě.

„Jamie." zavolal si ho k sobě. Jamie okamžitě seskočil a šel s Maxem do kuchyně.

„Máme hotovo maličký." rozcepýřila mi vlásky a pak se rychle ohlédla. Max byl otočený zady k nám, zaneprázdněn děláním jidla.

„Dám ti prášek na bolest." zašeptala, načež mi do ruky strčila prášek. Jeff mi podal pití. Rychle jsem to do sebe hodil.

„Mockrát děkuji." nejraději bych jí objal za to, že se mi snaží pomoct.

„Zkus tu packu nezatěžovat ať si nepotrháš stehy, to by tě bolelo ještě víc než do teď." usmála se.

„Ano, ještě jednou moc děkuji." přitáhl jsem si ruku k tělu.

„Zkus být hodný, Max rád využívá zranění." upozornila mě, když si uklízela věci. Jen jsem přikývl, čeká mě s ním ještě celý večer a nesmí mi ublížit. Ať už je sedm prosím.