„Co si dát čaj!" navrhla Gabi. „Můžeme si ještě pokecat." Vypadala tak nadšeně. Nechápu, jak to dělá, že si s Maxem rozumí. Žeby byli staří známí? Nebo možná je to tím, že není hybrid.

„Musím trénovat." odmítl jí chladně Max.

„Ale no tak, jen na chvili, zatím nech kluky ať si trochu pohrajou. Jsi furt jen samá práce." přemlouvala ho dál. „Koukni jakou má Jamie radost, že má kamaráda." Gabi se nadšeně ukázala naším směrem.

„Není to jeho kamarád, je to jen další nevychované zvíře." znechuceně se na mě podíval. Jamie sklopil ouška a lehl si vedle mě. V tu chvili mi bylo Jamieho líto, musí být osamělý.

„Může mu pomoct, když se bude s Jamiem kamarádit." pokračovala dál. To jsem zase já neudržel znechucený pohled. Vážně? Nemám sebemenší zájem být jako on.

„Můžeš už jí to laskavě odkývat? Snažím se tu učit." zabručel Jeff. Gabi je dost hlučná bytost, obzvlášť když je nadšena má hlas tak o oktávu výš, než obvykle.

„No tak, jen do sedmi, pak musím jít dělat Lucasovi jídlo." žadonila dál, už o něco tišeji.

„Něco za něco." ušklíbl se.

„Nahoru nejdeš." připoměl mu Jeff s pohledem zabodnutým v hromadě papíru na svém klíně.

„Někdy jsi fakt idiot." řekla vážně směrem k Maxovi. Někdy?

„Nech mě pracovat." vstal otráveně z gauče. Jamie se vedle mě prudce zvedl, až jsem málem vyskočil z kůže. Nemůže se trochu uklidnit?! Jednou mě z něho klepne. Celý nadšený hleděl na Maxe, jako by to byl bůh. Raději umřu, než abych takhle dopadl.

„Fajn." Gab s mumlaním odešla. 

„Nicki, dneska ti s Jamiem něco ukážeme. Jeffe odlož si na chvíli to učení, potřebuju tvou pomoc." ušklíbl se směrem k němu. „Bude se ti to líbit."

„Fajn." povzdychl si a odložil složku.

„Nicki potřebuju, aby ses naučil dělat radost naším zákazníkům. Už jsme to včera načali, ale to jsem ještě nevěděl, že máš takové mezery. Dneska si to sjedem ještě jednou." postavil se vedle křesla, kde seděl Jeff. Podle jeho pohledu mi bylo jasné, že mám jít za ním.

„Sleduj, není to nic těžkého. Jamie pojď k Jeffovi na klín." poručil. Jamie seděl během chvilky obkročmo na Jeffovi a začal se k němu lísat.

„Zakazníci musí dodržovat určitá pravidla, dokud si za tebe nezaplatí." uklidňoval mě. Sledoval jsem jak se spolu ti dva líbají, přičemž Jeff putoval rukama všemožně po Jamieho těle. „Ale přes oblečení můžou sahat kamkoliv. Kdyby někdo náhodou porušil pravidla, musíš zavrčet, nebo na sebe jakkoliv upozornit." Pohladil mě po hlavě. Tohle znělo mile. „Bral bys tak totiž práci jiný, kteří jsou od takových činnosti placení." dodal. Jistě, jak mě mohlo napadnout, že by byl milí. Jde mu jen o prachy. Nic jiného pro něj nejsme.

„Hezky se dívej." Spokojene tam vedle mě stál sledujic ty dva. „I když máš jen omezené možnosti, musíš se snažit zákazníky potěšit. Často tak můžeš nahrát svým spolupracovníkům." zasmál se. Jamie se začal vrtet na Jeffove klíně, čímž z něj dostal tlumené vzdychnutí. Tohle bylo nepříjemné sledovat. Odvrátil jsem pohled, ale Max mě pohotově chytl za čelist. Donutil mě koukat dál. Proč se na to musím ještě dívat? Chápu co dělat.

„Fajn, slez." řekl po nějaké době Max. Jamie se usadil na zem vedle Jeffa, který si rychle bral na klín učení.

„Chceš si odskočit?" zasmál se Max povýšeně, ale odpovědi mu byl jen vražedný pohled.

„Půjčím ti Jamieho, můžeš si s ním dělat, cokoliv jen chceš. Cokoliv." řekl poslední slovo tiše u jeho ucha. Jamie sebou nervózně ošil.

„Naser si." zavrčel Jeff.

„Jamie." Hned po oslovení se pohl znovu k Jeffovi, ale ten ho zastavil opřením nohy o jeho hrudník. Jamie hodil po Maxovi vyděšený pohled.

„Nemáš tu náhodou práci?" zavrčel Jeff. Max si naštvaně odfrkl. Vzal mě hrubě za obojek a dotáhl mě ke křeslu.

„Teď zkusíš to, co ti ukázal Jamie." řekl neutrálně Max. Slyšel jsem, jak se Jeff tiše pousmál. Vyděšeně jsem před Maxem stál. Celá ta představa se mi neuvěřitelně hnusila, tohle už jsem s ním zažil a vážně nemám zájem to si zopakovat. Je odborný.

„Nicki, nezapomínej, že nemám trpělivost jako Dan."

Neochotně jsem si sedl na jeho klín s rukama na jeho hrudníku. Nechtělo se mi pokračovat, ale už mě jednou napomenul, to je u něj zázrak. Přiblížil jsem se k Maxovi, ale neměl jsem dost síly prolomit zbývající prostor mezi námi. Střihl jsem ouškama, když jsem zaslechl odsunutí konferenčního stolku. Proč by někdo odsouval stůl? Max přitiskl své rty na ty mé. Fuj. Nejraději bych se odtáhl, ale to nesmím. Silným stiskem na mích bocích si mě přitáhl blíž k sobě. Jeho ruce potovali po mích nohou, pak zadech odkud sjeli k mému ocásku. Neudržel jsem v sobě odpor a silně Maxe kousl do spodního rtu.

Ucítil jsem silny tlak na hrudník a už jsem padal k zemi. Dopadl jsem na zada vedle stolku. To bylo těsné.

„Co to kurva bylo?!" okřikl mě. Posadil jsem se, ale kopanec do hrudníku, mě opět poslal k zemi. Snažil jsem se popadnout dech. Na to mě vytáhl za obojek do kleku, aby mi dál pěsti, cele to zakončil silným kopanecem do břicha. Bolesti jsem se schoulil do klubíčka. Bylo mi do breku, ani Jeff se mě nezastane.

„Maxi? Měl bys s tou svou agresí něco dělat." řekl vážně Jeff.

„Ty drž hubu!" vyjel na něj.

„Jen aby to nedopadlo jako minule." zamumlal. Co se stalo minule?

„Fajn." utřel si krev ze rtu do hřbetu ruky a hvízdnul. V tom okamžiku po mě skočil Jamie. Rychle jsem před sebe dal ruku v dláze. Jamie se o ní opřel rukama a zatlačil. V bolesti jsem povolil tlak proti němu. Musel jsem se chranit druhou rukou, do které se mi vši sílou zakousl. Výkřil jsem bolestí. Několikrát se na mém předloktí ještě překousl. Musel jsem ho ze sebe sundat, předci jen mám mnohem víc sílí než on, mohl bych to zvládnout. Dostal jsem se do sedu.

„Jestli Jamiemu ublížíš, pošlu tě do nemocnice." řekl s úsměvem Max.

„Maxi." ozval se Jeff překvapeně a vystrašené.

Trhl jsem rukou, načež mi ní projela další vlna bolesti, jak mi Jamieho zuby projely masem. Jeho oči mě rozzuřene sledovaly. Co mám dělat, takhle se dostanu do nemocnice kvůli ztráty krve. No, pochybuju, že by mě tam vůbec zvali... Jak se mám branit? Nesmim mu ublížit. Šel jsem rukou proti Jamiemu. Ten mi věnoval nechápavý pohled. Pokračoval jsem, tlačil ho dál od sebe, až jsem ho položil na zada. Ruku jsem tlačil stále proti němu. Vyděšeně mě sledoval, chytil mou ruku a zaryl do ní prsty. Bude mě muset pustit jinak se utopí v mojí krvi. Celý sebou podemnou škubnul. Jeho stisk zubu povolil, už mu to došlo, ale já nepřestal. Zaútočil na mě, mohl mě pustit už dřív. Nemusel mi tu ruku tak rozhryzat, tohle si způsobil sám. Nesnáším ho. Nesnáším to tu všechno. Nenávidím Maxe. Zatlačil jsem silněji. Neskončím jako on. Nikdy. Jamie začal kopat nohama, několikrát mě i zoufale praštil do ruky. Viděl jsem v jeho očích prosbu, ale nic jsem neudělal.