Kou psán normálně
Rei psán kurzívou
-
Tak jo. Tašku?...Mám.
Klíče?... Mám.
Peněženku?... Mám.
Mobil?... Kde mám sakra mobil? Jo dobrý, dobrý je v kapse. Klid jen klid. Tak můžu vyrazit. Všechno stíhám. Nic se neděje. Jen jestli zase přijdu pozdě budu mít už vážně velkej průšvih. Já za to ale nemohu. Mám prostě vnitřní opožděné hodiny. Tuhle výmluvu mi ale nikdo nebere, proč? Nedávno jsem četl, že lidé co chodí neustále pozdě jsou více kreativnější. Stále nechápu, co na tom Kaitovi přišlo tak moc vtipného. Místo podpory tak... A to je taky důvod proč spolu nechodíme do školy. Dřív se na mě snažil čekat a dokonce mě budil. Tedy spíš se o to snažil. Nakonec to vzdal. A ani se mu nedivím. Já bych sobě podobně žijící osobu poslal do prdele už mnohem dřív.

Konečně stojím před tou odpornou budovou. Stále nechápu nápad nabarvit školu zrovna na tuhle zvratkovou zelenou. Je to fakt hnus.
Jsem tu s předstihem a tak se ještě stihnu připojit ke Kaitovi na lavičce. Tedy spíš k němu, k jeho knize a k jeho ignoraci. Když čte tak okolí neexistuje. Nechápu, jak to dělá, že umí nevnímat. Já to nedokážu, bohužel. Za chvíli se kolem nás utvoří hlouček našich drahých spolužáků. Tedy spíše pěti mých kámošů, které Kaito nemůže vystát. Fakt je nesnáší ale nic nikdy neřekl. Radši mlčí a nezapojuje se. Já s nimi netrávím moc času ale celkem si rozumíme v jistých věcech.
,, Tak co? Jak se vede kámo? " 
,, Ale jde to."  Prohodím směrem ke klukovi s tetováním draka a cigaretou v puse. Goro. Vlastně vůdce téhle bandy. ,, Chtěl bych uzavřít sázku."  V tomto okamžiku spozorním ,, O co jde? "

(Na obrázku Goro.)

Hudba mi hraje do sluchátek a já naprosto nic neslyším a to se mi líbí. Vidíte svět a k tomu si vyberete hudbu. Smutnou, veselou je to jedno. Ale nádherně to vyjadřuje vaše pocity. A vy nemusíte na nic myslet. Po dlouhé době krátký odpočinek. Ráno bylo kritické, tedy pro mě zas tak ne. Spíš pro Rina nahnutého nad záchodovou mísou. Ne nelituju ho. Stále mě štve ten trpaslík, či co to vyblebtal. Ano jsem malý. Vím to a nesnáším to. To na to musí hned každý poukazovat? Taky nepoukazuju na to, že má někdo prdel  velkou jak buldozer a podobně. Je to tak těžký? A ještě k tomu mají tendenci říkat, že jsem prý roztomilý. Vážně? Kdyby to aspoň říkaly holky ale né. Já asi přitahuju pouze mužské pohlaví a k tomu tu imbecilní část. Vždyť ani nejsem gay... tedy sice jsem s nikým nikdy nechodil a nikdy se o tyhle věci nezajímal, ale co? Nosím snad cedulku s nápisem ošukej mě? Ne,nenosím a díky tomu se dostáváme dále. K jisté celoškolní soutěži, která se týká mě. Proč zrovna já? Ale k věci. Jde o to, že jsem měl vážně dost nabídek od kluků. A já je všechny odmítal, samozřejmě. A díky tomu vznikla tato jistá neveřejná soutěž, o které ví každý kromě učitelů a dospělých obecně. Jo jsou fakt nevšímaví. Takže ten kdo mě poprvé ohne vyhrává. Kdo zkrotí "Ledovou královničku". Mám vážně super přezdívky, že ano? Je to nechutné, sexistické a odporné. Už dost frajírkům jsem pěkně podkopal ego a ponížil je. Jenže co by udělali ostatní. Nechali se klidně ohnout a pak nechat toho dotyčného se tím všude vychloubat?  O tom vážně dost pochybuju.
Konečně vcházím na pozemek školy. Bohužel hned spatřím jistou osobu, kterou bych radši už neviděl. Goro a jeho parta grázlů. Goro se o mě taky snažil ale zašel dál než všichni ostatní. Kdyby tam tehdy Rin nevtrhl tak. Ani na to nechci myslet. Od té doby se ke mě nepřiblížil taky proto, že ho Rin pěkně zmlátil. Rychle zamířím do budovy. Celej den zas v hajzlu. Při cestě ještě zahlédnu toho pitomce ze včerejška. Mělo mi být jasný, že to bude podobná osobnost jako je Goro.

,, Víš kdo je Kou Aiichiro? "
,, Myslíš toho namyšlenýho skrčka?"
,, Jo přesně tak. " Zasměje se Goro.
,, Co s ním?" Teď jsem celkem zvědavý. ,, Napadlo mě, že by mu už měl někdo srazit ten jeho hřebínek. Moc si o sobě myslí. "
,, Jo s tým souhlasím ale jak?"
,, Určitě si už slyšel o jeho nedostupnosti a tak dále a dále. "
,, Jo."  Každej o tom slyšel, prý všechny drsně odkopnul. Je to fakt hajzl. ,, No tak mě tak napadlo, že by si ho mohl dost hustě ponížit a dokázat, že to je jen namyšlenej kretén s plnou peněženkou. "
,, Jak bych toho měl jako docílit? Dyť je to nemožný, stýká se jen s těma ichtylama o obědech jinak si nikoho nepouští k tělu. A navíc proč zrovna já? " 
,, Protože tobě nikdo neodolá. Prostě zařídíš aby se do tebe zamiloval a až to přizná tak ho odkopneš. Jednoduchý a prostý."  
,, No já nevím. "  Tohle mi přijde celkem dost krutý. Jako né, že by se mi představa toho malýho zmetka, jak díky mě sténá,jak děvka a škemrá o víc, nelíbila. Ale fakt mi to přijde trochu moc. Když už se chystám odmítnout tak ho zahlídnu. Dívá se naším směrem a v očích se mu zračí opovržení. Ta chladnost, nedostupnost a namyšlenost z něj přímo sálá.
,, Beru. "  Goro se zasměje,, Věděl jsem, že je na tebe spolech. Takže když to dáš, udělám co budeš chtít."    ,,Kolik na to mám času? "
,, Kolik chceš ale aby to bylo do konce školního roku. Ok?"
,, Ok. "
Plácneme si. Okrajově vidím jak i s bandou mizí v budově školy. Poté se mi pohled stočí ke Kaitovi. Setkám se s nesouhlasným, naštvaným a dost znechuceným pohledem. To bude zas doba než si ho usmířím. Vím,jak je na téma vztahy citlivý. A předstíraná láska. Kurva to jsem nedomyslel. Jeho bývalka ho podváděla a to všechno. Ten rozchod byl dost krutej. Ach jo. Omluvně se na Kaita zadívám. ,,Dělej si co chceš. Můj názor na tenhle hnus znáš. Však se ti to vrátí. "  S tím se zvedne a zamíří na hodinu. Já jdu s rozvířenými pocity za ním. Nepřehnal jsem to? Ne. Nepřehnal. Někdo mu musí dokázat, že tu není král. Někdo ho musí naučit prosit. A proč bych to neměl být já pro koho roztáhne nohy.

Ahoj!!!
Další kapitola je tu😁. Doufám, že vás to navnadilo na další díly. Možná vydám další díl už o víkendu, tak snad se budete těšit. 😊