Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

19. Celibát

Kou psán normálně
Rei psán kurzívou
-
Co bych s ním chtěl dělat? To ani nechce vědět.
,,Chci si zahrát hru, "usměju se do stěny. Sedím v křesle. Kalhoty s boxerkami dole.
,,A jakou?" zeptá se a já se usměju ještě víc.
,,Budu teď tvůj pán a ty budeš moje... "Skočí mi do řeči a já vzrušeně vydechnu.
,,Přesně tak maličký, přesně tak... Kde teď jsi? Popiš mi přesně, co děláš... A nelži, jinak tě potrestám."

,,Děvka,"vyhrknu okamžitě a zrudnu.
,,Ležím na posteli a a..."
,,A? "ozve se přísně z telefonu.
,,A dělám si dobře,"hlesnu.
,,Ty jsi ale zlobivá děvka," přejedu si po špičce penisu.
,,Ano, pane. To jsem. Jsem Vaše zlobivá děvka. " Neochotně splním jeho rozkaz a vyndám si ruku z boxerek. Ty pak podle rozkazu stáhnu a shodím na zem. Do úst si vložím prsty a nasliním je. Zajedu si k zadečku.
,,Pomalu do sebe zasouvej prsty a hýbej s nimi, jako bych ti to dělal já a vzdychej moje jméno. " Rozkáže a já to okamžitě udělám.

Slyším jeho steny a sám si dělám dobře. Z židle jsem se přesunul na zem.
,,Stačí," rozhodnu a sám zrychleně oddechuju.
,,Máš určitě ještě někde ten vibrátor. Vyndej si ho. " Slyším šramot a pak potvrzení, že ho má.
,,Ošukej se tím. Na nejvyšší vibrace. "
,,Ano, pane." Brzy už slyším sténání a křik mého jméno.
,,Začni si honit v intervalu přírazů." Taky začnu nahlas sténat jeho jméno a přivádím se k vrcholu. Vyvrcholíme téměř současně.
,,Zlato? "zašeptám a on se po chvilce ozve.
,,Bylo to moc úžasné," poděkuju mu.
,,Hezky se vyspinkej. " Položím to a zahledím se z okna. Jsem zvědavý, jak to teď bude, co s námi dvěma bude...

Unaveně vydechuju na posteli. Tělo se mi leskne potem a postel mám zašpiněnou od spermatu. Zase ji budu muset převléknout. Povzdechnu si a vstanu. Celý se klepu, jsem naprosto unavený a vyšťavený. Ještě bych si měl zajít opět do sprchy... Nechce se mi.
Postel si převléknu a špinavé prostěradlo dám k tomu druhému do prádelního koše. Možná by propříště stačilo, abych si to prostěradlo obrátil. Chvíli nad tím přemýšlím, ale pak se otřesu. Fuj... Co mě to proboha napadlo. Už myslím jako to blonďaté prase.

Posledním kapesníkem setřu zbytek spermatu ze země. Odhodím ho do koše. Trefa. Jako pokaždé... Tedy né, že bych tohle dělal pořád. To rozhodně ne.
Vstanu, svléknu se a nahý se vydám do sprchy. Cestou potkám Kaita. Zadívá se na mě a já se před ním začnu kroutit.
,,Dal by sis co? " Usměje se a mě bodne u srdce, když vidím jeho dobitou tvář. Když kolem něj procházím, tak mě plácne po zadku.
,,Hej asi ne, znám lepší."
,,Lepší? "nechápavě se na něj otočím a s vykulenýma očima na něj hledím. On se ušklíbne a s jistotou v hlase mi chce oznámit ono jméno, ale já ho zarazím.
,,Vlastně ano, Kou má mnohem lepší zadek než já..."
,,Počkej!"zamrmlá a cosi dělá na telefonu.
,,Můžeš..." S úsměvem pokračuju dál ve své chvalořeči.
,,Jeho zadek je prostě něco neskutečně dokonalýho. Takovou baculatou, jemňounkou. Ah. A to jsi nikdy nebyl uvnitř. Tam je to teprve pravé potěšení. Poprvé, když jsem z něj vyšukával duši, tak jsem si i myslel, že se tam zaseknu a... "
,,Kolikrát jste spolu spali?" zeptá se s úsměvem a s leskem v očích Kaito.
,,Počkej. Takže jen sex? Takže to bylo tady, pak dvakrát u něj a teď před chvílí přes telef... "
,,Ty jedno perverzní hovado! Co mu to sakra říkáš? Co si myslíš, ty idiote blonďatej? Kreténe vypatlanej! Nadrženče nechutnej..." Zděšeně se zadívám na smějícího se Kaita a na telefon označující hovor. Nějakou dobu se ještě ozývají nadávky na mou adresu, pak telefon utichne. Kaito si spokojeně strčí telefon do zadní kapsy kalhot.
,,Mám pocit, že si nějakou dobu nevrzneš..." s úsměškem odkráčí pryč a já na něj jen s otevřenou pusou dívám. Dělá si srandu? Kde vzal jeho číslo!

Zrovna jsem se opět chystal jít do sprchy. Musím se umýt. Smrdím. Jsem celý od potu... Brácha už určitě spí, nebo někde leží ožralej. Nebo někde šoustá. Přikláním se k třetí možnosti. Rozezvoní se mi telefon. Mám to uloženo jako rada školy. To volají tak pozdě? Zmateně přijmu hovor a s otevřenou pusou poslouchám. Co to sakra... Začne se ve mně vařit krev. Vztekle na něj začnu křičet. Nejde to zastavit. Nakonec se mi telefon vybije a hovor se ukončí, hodím telefonem o stěnu. Co to komu vypráví? Proč to někomu vypráví? Já taky nikomu na potkání neříkám, že jeho penis je obrovský a že mám pokaždé pocit, že mě roztrhne vejpůl, že jeho pusa dokáže tolik věcí a že... Prohrábnu si vlasy. Už mi tohle všechno leze na mozek. Není to normální a je to zase všechno jeho vina. Kvůli němu se ze mě stalo nadržené prase, které si alespoň jednou denně musí strčit prst do zadku. Co to se mnou proboha udělal? Dám si hlavu do dlaní a sesunu se po stěně dolů na zem. Nerozumím tomu. Vím, že ho miluju. To je sice samo o sobě dost zvláštní, ale není to tolik zvláštní jako to, že nevydržím už ani den bez doteku. Stal jsem se závislým na něčem, co nenávidím a opovrhuju tím. Dělalo se mi z toho zle a teď?
Zalezu do sprchy a pustím na sebe ledovou vodu.
Když nad tím tak přemýšlím, ani bych neměl komu říct, že mi vyšukává mozek z hlavy. Mohla by to být vlastně pravda. To s tím mozkem... Přeci jen se teď chovám jinak... Tohle... Existuje na to nějaká studie? A když ano... Jestli mě to fakt ovlivňuje tak ho dozajista čeká jediné... Celibát.

Zase se omlouvám. Nedělám nic jiného. Vím, vím... Ale asi jste si už zvykli... Snad...
Tak doufám, že se kapitolka líbila a taky, že to stále někdo čte😅.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro