Jako hrdý nositel zeleného pásku v karate jsem se to pokusila popsat jednoduše... Heian nidan je druhá nejlehčí kata.

Donatello využíval všechen um, co měl. Z hlídky se vrátili dřív, protože ve městě se nic nedělo. Jako kdyby si všichni Kraangové udělali menší prázdniny. Zajímavé bylo, že i Trhačovi poskoci byli pryč, proto to kluci dnes večer zabalili a šli domů. Takže Donnie využíval svých ninja schopností, aby se mohl dívat, jak April trénuje s Třískou. Většinou byli po dobu Aprilina tréninku venku, takže tohle byla jedna z mála šancí, které dostal.

Donnie se přikročil za dveřmi do doja, aby se mohl dívat. April se nedívala ke dveřím, právě totiž pod vedením Třísky cvičila druhou katu. Sensei se soustředil plně na April a na časování katy. Při každé technice April něco řekl, opravil postoj, nebo ukázal, jak se má daný útok provést správně. Dívka se vždy opravila, dokud Tříska nebyl spokojený, a až potom pokračovala v další technice.

„Ne, April. Musíš to myslet vážně. Tohle je obrana proti kopu, takže ho odkryješ a oplatíš to nepříteli vlastním kopem. A pokud by to nestačilo, dorazíš protivníka gyuku-tsuki," vysvětloval Tříska. April stále stála v základním útočném postoji a zkusila to znovu. Tentokrát její ruka ujela a ona ztratila rovnováhu. Tříska zavřel oči a levý ušní boltec natočil ke vstupu. Donnie se instinktivně přikrčil. Něco mu říkalo, že by měl zmizet. Pozdě.

Sensei otevřel oči, podíval se přímo na něj a klidným hlasem ho vyzval: „Donatello, připoj se k nám." April se ohlédla přes rameno. Donnieho si vůbec nevšimla, až teď, kdy vstal a s povzdechem vešel do doja.

„Hai, Sensei," uklonil se Třískovi, který se na oplátku uklonil jemu. Sensei mu pokynul, že může odložit své bō a želva uposlechla. Nebylo to poprvé, co tohle dělal. Kvůli tomu, že se mu jeho zbraň neustále lámala, si ho Tříska mnohokrát po tréninku nechal v doju, aby s ním trénoval boj beze zbraně. Donnie tudíž uměl velmi dobře bojovat ručně. Takže se postavil do přípravného postoje a čekal.

„Bunkai Heian Nidan," dostal instrukcí od Třísky. Ale ne, pomyslel si. Vzhledem k tomu, že Sensei chtěl April ukázat, jak se to dělá správně, znamenalo to, že se ocitl v roli útočníka.

Bunkai znamenalo využití katy proti reálnému soupeři, nebo analýza katy. Jeden člověk cvičil katu a předváděl, jaké dopady má který pohyb pro případného útočníka. Donatello bunkai nesnášel. Ať už byl v roli obránce, nebo v roli útočníka, vždycky to skončilo tím, že to on skončil na zemi a Tříska se nad ním vítězoslavně tyčil.

„Os," odpověděl a uklonil se. Tříska pohyb zopakoval. April spojila ruce za zády a trochu poodstoupila, aby jim nechala prostor, ale zároveň aby dobře viděla. Tříska se postavil do přípravného postoje.

„Donatello, požádám tě, aby ses nebránil. Rád bych April ukázal, jaký dopad má kata na útočníka," požádal želvu ve fialovém Tříska. Donnie v duchu zaklel. To znamenalo, že ho zítra zase bude bolet celý člověk (nebo v jeho případě celá želva), pokud by se Sensei neslitoval. A on byl mnoho věcí, ale jemný rozhodně nebyl. Donnie přesně věděl, proč tento druh tréninku nemá rád.

„Hajime," zavelel Sensei. Donnie udeřil pěstí směrem na mistrův obličej. Jeho ruka nenašla cíl. Byla odkloněna z dráhy, když Tříska zvedl ruce do jakéhosi čtverce. Donatellova druhá ruka vyrazila vzhůru. Tu Tříska zachytil, obě ruce zkřížil a přitáhl Donatella k sobě. Jeho levá pěst zasáhla Donnieho levý bok, který zůstal nechráněný. Tříska zůstal v tomto postoji a nechal Donatella, aby se z úderu trochu vzpamatoval. April se soucitně podívala na nejchytřejší želvu. Na to, že byl Donnie génius, někdy nechal své city, aby z něj udělala totálního idiota.

Jakmile mohl, zaútočil Donnie stejně, akorát z druhé strany. Tříska provedl ty samé údery jako předtím, pouze zrcadlově obráceně. Donnie vypustil jeden prudký výdech, když byl jeho pravý bok zasáhnut. Kdepak, Tříska dnes nehrál na jemnost. Donatello si promnul bolavý bok, aby aspoň snížil onu štiplavou bolest. Tříska si od svého nejchytřejšího studenta vysloužil pohled plný prosby. I přesto ale Donnie zaútočil, jak měl. Z Třískova pravého boku. Sensei předvedl dokonalé yoko-geri ke age spolu s uraken-uchi. Donatellovu hruď zasáhla Třískova ploska nohy (lépe řečeno tlapy), a aby toho nebylo málo, dostal želvák ještě úder od obličeje. Takové chvilky nechávaly Donatella na vážkách. V duchu přemýšlel, jestli z téhle tréninkové lekce vyjde v jednom kuse, protože, ačkoliv tohle byla jedna z nejjednodušších kat, Sensei ji ovládal jako málokdo.

Donatello se zvedl ze země. Tříska ho odkopl až na druhou stranu doja. Donnie zaujal místo před Třískou, který stál v základním obranném postoji, připraven bránit se. Donnie se ani nestačil pohnout, když ho zasáhly dva údery malíkovou hranou ruky, přímo pod krk. Mladý ninja věděl, že to Tříska udělal úmyslně, protože správný úder by mu mohl zlomit vaz. Po druhém takovém úderu Sensei natáhl ruku a zasáhl Donatella doprostřed hrudníku. Fialově maskovaná želva musela uskočit pár kroků dozadu. Jen tak tak se stačil vyhnout April, která nečekala, že zrovna tam ustoupí.

Donnie už tohoto menšího tréninku měl plné zuby. Chtěl se jenom dívat a takhle se mu to vymstilo. Co by teď dal za to, aby mohl být ve své laboratoři a zabývat se složitými experimenty. I tak ale zatřásl hlavou, aby se zbavil otupělosti, a postavil se k Třískově pravé straně. Sensei zopakoval stejné obranné techniky jako před chvílí. Donnie to schytal ke klíčním kostem. Zaúpěl, ale nechal Třísku, aby totéž zopakoval z druhé strany. April zachytila jeho pohled. Víceméně byl prosící.

Sensei oproti Donniemu vypadal svěže, přestože s April cvičili už přes hodinu a jeho studentka začínala cítit vysílení. Ne nadarmo ji Tříska varoval, že výcvik kunoichi bude jedna z nejtěžších věcí, které kdy zakusí. Donatello se zmátořil a postavil se do útočného postoje naproti Třískovi, který se mezitím stačil srovnat tak, aby půdorys katy připomínal měkké i. April je obešla, aby měla ze strany lepší výhled.

Donatello kopl přímým kopem po oblouku. Sice předvedl dokonalé mae-geri, ovšem pro Třísku to nebylo nic. Donatellovu nohu zachytil levou tlapkou a pravou mu nohu podrazil. Donnie měl co dělat, aby udržel rovnováhu, ale vzpamatoval se. Nebylo mu dopřáno oddychu. Tříska mu totiž vrazil do břicha takovou ránu, že se želva zapotácela a málem spadla. Ale Donnie, přestože o trochu slabší než jeho bratři, byl také ninja, takže rychle získal zpět rovnováhu a vykopl levou nohou, jakmile mohl. Břicho ho štípalo, jak ho před chvílí Tříska praštil, a vzhledem k tomu, že se v katě tenhle pohyb opakoval, akorát z druhé strany, Donatello zatnul břišní svaly, aby zmírnil nadcházející ránu. Tříska mu opět podrazil nohu a pravou rukou ho bouchl do břicha. Donnie tím byl ‚odstrčen' o pár kroků, ale i tak se vymrštil k jednomu útoku na Třískovo střední pásmo. Sensei tomu zabránil použitím krytu moroke-uke.

Fialově maskovaná želva se těšila na konec katy, který se nezadržitelně blížil. Stačilo jen, aby provedl útok na dolní pásmo, který Tříska krytem gedan barai zablokoval, a útok na horní pásmo, což se mu taky nepovedlo. Totéž stačilo zopakovat z druhé strany.

Tříska dokončil katu a s Donatellem se navzájem uklonili. Mentor se obrátil k April. Ta si v tom krátkém čase odpočinula a zdálo se, že je zase plná energie.

„Můžeme obnovit trénink, April," vyzval ji Tříska. Dívka se mu uklonila a postavila se doprostřed doja.

„Dobrá práce, Donatello," pochválil syna Tříska. Donnie se rozpačitě podrbal na hlavě.

„Heh, to nic nebylo, Sensei," řekl rozpačitě a couval k východu z doja. Než se tam dostal, ozvalo se: „Ale bylo, Donnie. Moc jsi mi pomohl. Díky." April vypadala vděčně.

„Teď už to určitě zvládnu," dodala sebejistě a provedla stejné výpady, trochu pomaleji, než to šlo Třískovi, ale měly správnou dynamiku a April se snažila. Donnie trochu zčervenal a lehce se zasmál. Potom konečně opustil dojo a nechal April a Třísku o samotě.