„Tak co, Grangerová, jak se ti týden s Dracem žilo?" zachechtal se Blaise.

„Hele, Blaisi, byl to jeden z nejkrásnějších týdnů mého života," usmála se Hermiona zasněně, aby vypadala jako typická zamilovaná holka.

„Takže tu s tebou můžu počítat i další týden?" usmál se Theo, se kterým si Hermiona vytvořila neobyčejně silný vztah.

„Jo, počítej tu se mnou," zasmála se.

„Já mám takovou radost, že se máte," řekl Theo upřímně.

„Já jsem zase moc ráda, že ho mám, nevím, co bych bez něj dělala,"řekla Hermiona.

„Ale já vím, bez Draca bys byla pořád jen šprtka s nezajímavým životem," řekl Blaise upřímně.

„Blaisi," sykl Theo.

„V pořádku, já jsem zvyklá," řekla Hermiona.

„Zmeškal jsem toho hodně zeptal se Draco a podával Hermioně její vysněnou dýňovou šťávu.

„Děkuju," usmála se a šťávu si od něj vzala.

„Tak o čem jste vedli řeč?"

„O tom, že jsme rádi, že se máte," řekl pohotově Theo.

„Aha," přikývl Draco a přitisknul si k sobě Hermionu, která se u něj v objetí jako vždy uvelebila.

„Hermiono, že tu budeš dneska spát?" zeptal se Blaise.

„Cože?" zasmála se nebelvírka.

„Spi tu. Budem třeba hrát Řachavého Petra, nebo kouzelnické šachy, když budeš chtít, ale spi tu," žadonil Blaise.

„No to záleží na Dracovi, jestli mě tu bude chtít," otočila se Hermiona na Draca.

„Ale no tak jo," přikývl Draco.

„Nebudu ti zabírat místa v posteli?"

„Nějak se smrskneme," řekl Zmijozelský princ a dal Hermioně pusu do kudrnatých vlasů. „Čím voníš?" zeptal se.

„Tužidlem," zašeptala Hermiona.

„Aha," usmál se a znovu k jejím vlasům přičichl.

„Takže zůstáváš?" zeptal se Blaise.

„Ale jo," přikývla nebelvírka a usmála se na všechny tři hadí chlapce.

„Řachavý Petr čeká," zašklebil se Theo a hodil Dracovi karty, aby je rozdal.

°°°

Když potom v jedenáct ulehli všichni do postele, Draco zatáhl závěsy a použil na jejich postel Ševelissimo, protože na někoho by to mohlo působit dojmem, že spolu spí.

A to úplně jiným způsobem než tím, kterým vlastně šli.

„Je pro tebe těžké tahat kamarády za nos?" zeptala se Hermiona.

„Není to nejpříjemnější, ale tak hrozný to taky není," řekl Draco.

„Pro mě je těžký lhát jim všem. Strašně ráda bych to přiznala. Aspoň jim. Jenomže Ginny by to určitě řekla Harrymu, ten by to řekl Ronovi a Ron...tak u toho by to taky nevydrželo dlouho," povzdechla si Hermiona.

„Hej, od toho jsme přece spolu, ne? Abysme se navzájem podrželi.

I když nejsme pár jako pár, ale ve sví podstatě jsme kámoši, tak za mnou můžeš vždycky přijít, dobře?"

„Tak fajn," přikývla Hermiona. „Díky," dodala pak.

„Vždyť bys pro mě udělala to samý," řekl Draco.

„Jo, to jo," přikývla Hermiona.

„Chceš deku nebo peřinu?" zeptal se a ukázal Hermioně zelenou peřinu a stříbrnou deku.

„Peřinu prosím, máte tu zimu," řekla brunetka a hodila si přes sebe peřinu.

„Tak jo," přikývl Draco a zavrtal se do deky.

„Tak dobrou," usmála se Hermiona a posunula se od Draca dál.

„Dobrou," řekl, posunul se dál od Hermiony ještě dál.

Po malé chvilce už Draco oddychoval, byl celý otočený na Hermionu, která ho pozorovala.

Ta se po malé chvilce jeho pozorování drobet přisunula k němu.

Pak si přehodila jeho ruku přes sebe, zavrtala se k němu pod deku.

Nakonec zavřela oči a spokojeně usnula.

Nechtělo se jí tomu ani věřit, ale cítila se u něj dobře.

Bezpečně.

Jakoby jí u Draca v náručí nemohl nikdo ublížit.

Netušila, že je to vůbec možné, ale už jen po pouhém týdnu se do něj zamilovala.

Zatím jen drobátko, rozhodně si to nechtěla připouštět.

Mělo to všechno být jen naoko a to všechno ještě sedm měsíců, ale nechtěla, aby to, co bylo mezi nimi skončilo.

I když si to ještě před týdnem neskutečně přála.