„Dobré ráno, miláčku," usmála se Hermiona, když ráno vyšla ze společenské místnosti a viděla Malfoye, který na ní čekal. „No neříkala jsem vám, že tu bude?" otočila se na Harryho, Rona a Ginny, kteří jí do teď nevěřili.

Draco jen čekal, jestli se k němu rozběhne a skočí mu kolem krku, jakoto dělala Pansy, když se před ní nestačil schovat, ale Grangerová jen stála a čekala, že za ní snad půjde on.

Jenže když nic nedělala, tak se za ní teda vydal a objal ji zezadu.

„Dobré ráno," zašeptal jí do ucha.

„Dobré," šeptla Hermiona a chytla ho za ruce.

„No fakt že jo," řekla Ginny překvapeně.

„A asi jsou do sebe fakt zakoukaní," musel uznat Harry.

„To je divný," poznamenal Ron.

„I já si můžu někoho najít, ne?"

„Jo, to jo," přikývl Ron. „No...docela spolu ujdete."

„To teda. Jste spolu docela hezký. I když je to Malfoy."

„Jsem polichocen, zrzko," protočil Malfoy oči.

„To bys měl být," přikývla Ginny.

„Z jakého důvodu?"

„Z toho důvodu, že nejlepší kamarádka tvojí holky tě schvaluje," řekla zrzka.

„To Hermiona potřebuje tvoje svolení?"

„Ne, ale s mým souhlasem máte plné právo na to potloukat se po škole a prohlašovat se za oficiální zamilovaný pár," prohlásila Ginny.

„No, tak to nebude problém," řekla Hermiona a otočila se na Draca, aby nemusela svojí nejlepší kamarádce lhát do očí.

„Tak jdeme na snídani?" zeptala se Hermiona.

„Samozřejmě," přikývl zrzek a užuž se chystal vyjít, když ho jeho sestra zadržela.

„Nechej je," zašeptala mu.

„Ale já mám hlad," namítl Ron.

„Ten máš pořád," protočila Ginny oči.

„Takže co?" zeptal se Draco Hermiony, se kterou šel a hodil jí ruku kolem ramen.

„Co to děláš?" procedila Hermiona skrze zuby.

„Chovám se jako zamilovanej debil," řekl Draco a Hermiona nad tím zakroutila hlavou.

„Všichni po nás koukají," zašeptala.

„Tak ať," řekl.

„Malfoyi, ty seš takovej idiot," řekla Hermiona.

„Ale zatím nám to docela vychází," zasmál se Draco.

„Protože je to první den," ušklíbla se Hermiona.

„Opravdu si myslíš, že to vyjde najevo, když budeme oba dva mlčet?"

„To nevím," pokrčila Hermioona rameny.

„Usmívej se, jsi přece šťastná," řekl Draco.

„Jasně," řekla Hermiona a nasadila úsměv.

„Taky bys se mnou mohla trochu komunikovat," poznamenal.

„Fajn, ale pak si nestěžuj, že jsem moc otravná," usmála se na oplátku.

„Fajn," přikývl Draco. „Tak mi třeba řekni, co máš ráda, co tě baví?"

„Mám ráda knížky a baví mě čtení. A...moje nejoblíbenější mudlovská knížka je od Wiliama Shakespeara Romeo a Julie," řekla. „Je to milostný příběh. Moje nejmilejší knížka."

„Aha," přikývl Draco.

„Někdy ti to můžu půjčit," řekla Hermiona. „Jen teda nevím, jestli umíš číst," dodala.

„Kde máš tu podělanou knížku?" zeptal se Draco.

Hermiona se spokojeně usmála a zalovila ve své tašce, ze které vytáhla knížku, která byla určitě už mnohokrát čtená.

„To je ono?"

„Jo," přikývla Hermiona.

„Takže tohle přečtu. A přečtu to...dobře, za do dvou měsíců," řekl a Hermiona se zasmála.

„Platí," přikývla.

„Tak jo."

„Tak snad se ti bude mudlovská knížka líbit," smála se Hermiona.

„No to doufám, protože když ne, tak na celý mudlovský svět opravdu kašlu," řekl Malfoy.

„Shakespeare by se ti mohl líbit," pokrčila brunetka rameny. „A když ne, Jane Austenová by mohla být lepší, když vezmu v úvahu, že jedna z hlavních postav v Pýše a předsudku je až nezdravě arogantní jako ty."

To Draco zpozorněl a otočil si Hermionu na sebe.

„To bolelo," poznamenala čarodějka s pohledem na blonďákovu ruku na svém lokti.

„Ty o mně nebudeš říkat, že jsem arogantní," řekl přísně.

„A vždyť je to pravda," namítla.

„Je, ale tohle říkat nebudeš."

„Pročpak? Tvoje Malfoyovské ego to neunese?"

„Moje Malfoyovské ego neutrpělo nejmenší zásah, Grangerová, ale o svém milovaném přítelíčkovi takhle mluvit nebudeš," ušklíbl se.

Hermiona ho chvíli hypnotizovala pohledem.

„Tohle všechno je zvrácený," řekla nakonec.

„Osm měsíců se budeme muset nějak respektovat, pamatuješ?"

„Promiň," šeptla Hermiona a rozhodla se, že se zachová jako postavy v dívčích románech, a tak Draca jednoduše políbila na tvář.

„Co to?"

„Musím se svému milovanému přítelíčkovi řádně omluvit, ne?" uchichtla se a pokračovala směrem k jídelně.

„Hej, čekej," zamračil se naprosto udivený Draco a vydal se za ní.

„Ano?"

„Co děláš po škole?" zeptal se.

„Sedím v knihovně a učím se na OVCE," pokrčila nebelvírka rameny.

„A můžu se přidat?" zeptal se Draco.

„Tak fajn," přikývla neochotně.

„Tak snad nějaké nadšení, ne?"

„Tak dobře, budu moc ráda," usmála se sladce Hermiona.

„No já si myslím," řekl. „Ale ne," povzdechl si.

„Co je?" zeptala se nebelvírka.

„Pansy," vysvětlil.

„Aha," přikývla.

„Pojď sem," řekl Draco honem.

„Cože?" dostala ze sebe Hermiona, ale Draco už ji políbil.

Hermiona musela uznat, že líbá...dobře. Rozhodně lépe než Ron, když ji políbil v Tajemné komnatě.

Hermiona koutkem oka zabloudila k Pansy, která se zastavila a otočila se a navztekaně odešla pryč.

„A vychází ti to," zašeptala Dracovi do rtů.

„To mám upřímnou radost," přikývl blonďák a odtáhl se od své nové ‚přítelkyně', která mu teď zachránila holou kůži.

„No, to já taky," zavrtěla Hermiona hlavou.

„Tak pojď," řekl Draco, znovu si hodil ruku přes její ramena a vyrazil s ní do Hodovní síně.

„To se ti povedlo, všichni po nás koukají," zamumlala Hermiona.

„No a? Copak tobě to vadí?"

„Je mi to docela nepříjemné," přiznala Hermiona.

„Tak zařídíme, aby nekoukali," pokrčil Draco rameny a kývnul na někoho vzadu.

„Dusí se!" vyjekl někdo tam vzadu a všichni se otočili na tu stranu.

„Co to má znamenat?" divila se Hermiona.

„Mám svoje lidi. A oni vědí, co dělat, když nechci být středem pozornosti," ušklíbl se na zmatenou nebelvírku.

„A to ty někdy nechceš?"

„Někdy," přikývl. „Někdy totiž není dobrý být středem pozornosti."

„Například?"

„Když moje nejmilejší Nemsis, která je zároveň mou úžasnou přítelkyní nechce, aby jí bylo tolik pozornosti věnováno," řekl a políbil ji do vlasů. To pro případ, že by se někdo pořád díval.

„Zvláštní," řekla Hermiona. „Ale líbí se mi to," přikývla.

„No to je jedině dobře, lásko moje," řekl blonďák a primuska se na něj tázavě podívala.

„Měj se, medvídku," zasmála se, vtiskla mu letmý polibek a chystala se odejít k nebelvírskému stolu, ale Draco si ji na sebe ještě otočil a políbil ji tak, jak se to Zmijozelskému princi podobalo.

„Taky se měj, kočičko," řekl, pustil Hermionu a vyrazil ke zmijozelskému stolu.

„No na vás je teda pohled," zasmála se Ginny a spolu s Harrym a Ronem zatáhli Hermionu ke stolu. „Všechno chci vědět. Jak, kdy, proč?"

„Včera. Seděla jsem v knihovně, četla jsem si, on si přisednul, slovo dalo slovo a je to," pokrčila Hermiona rameny.

„Tak slovo dalo slovo," zasmála se Ginny. „A fyzický kontakt? Ten nebyl?" zašklebila se a Harry s Ronem se na sebe uculili.

„Fuj, ne," vyplázla Hermiona jazyk nad tou představou.

„Tak fuj," vyprskla zrzka smíchy.

„Na to máme čas," zašeptala brunetka, když si uvědomila, že to mohlo vypadat tak, že se jí ta představa hnusila.

„No samozřejmě, protože ten příšerák, který si právě teď říká tvůj přítel-"

„Ginny, nech toho," napomenula ji Hermiona s přimhouřenýma očima. Snažila se hrát to jak nejlíp uměla. A žádná správná přítelkyně by přece nenechala někoho jiného říkat o svém příteli to, co o něm může tvrdit jen ona sama.

A to, že je Mafloy příšerák mezi to nepochybně patřilo.

„Zamilovaná," zapěl kdosi za nimi.

„Jděte do háje," řekla Hermiona a otočila se na Deana, Seamuse a Nevilla, kteří toto hrozné přídavné jméno dovolili vypustit z úst.

„Pročpak?" zašklebil se Dean.

„Můžeme ti začít říkat paní Nepřítelová?" zasmál se Seamus.

„Nepřítelová?" zamrkala Hermiona.

„Malfoy je nepřítel. A ty jsi teď jeho holka, takže jsi taky naše nepřítelkyně, víš?" vysvětlil Seamus se smíchem.

„Nevím," zavrtěla brunetka hlavou.

„Tak teď to víš," řekl Dean, ale vzápětí stejně jako Seamus s Nevillem vyprsknul smíchy, objal ji kolem ramen a jemně ji k sobě přitiskl. „Ale ne, pořád jsi naše."

Pak se zčistajasna vedle nich objevil prvák ze Zmijozelu a předal mu nějak kartičku.

„Jé, to je Hulák," usmála se Hermiona.

„K čemu mi bude Hulák?" podivil se Dean.

„No tak ho otevři, zajímá mě, kdo ti píše," zachechtala se Ginny.

Dean teda Huláka s povzdechem otevřel a čekal, co se dozví.

Jenže bylo ticho.

„Někdo si z nás dělá blázny," řekl Seamus.

„THOMASI!" rozeznělo se přes celý sál, až se Hermiona polila šťávou, kterou dosud pila. „JEŠTĚ JEDNOU NA NI CHMÁTNEŠ TOU SVOJÍ PAZOUROU, PŘÍSAHÁM, ŽE SE URČITĚ NEDOŽIJEŠ DALŠÍHO RÁNA, TO SI PAMATUJ!"

Hermiona se s vykulenýma očima otočila na Draca, který se spolu se Zabinim, Nottem a Goylem chechtal.

„A mimochodem," ozvalo se milejším hlasem a kartička se otočila na Hermionu. „Vypadáš báječně."

Hermiona se na Draca zašklebila, ale pak se usmála.

„Co to do prkna bylo?" pípnul Seamus.

„Řval víc než mamka," řekl Ron v obličeji pořád ještě překvapený výraz.

„Řekneš nám k tomu něco?" zasmál se chlapec s brýlemi a jizvou na čele a otočil se na svou nejlepší kamarádku.

„Vám nic," řekla a zvedla se.

Pak šla ke Zmijozelu a posadila se vedle Draca.

„Co to mělo být?" vyjela na něj hned.

„Klídek, krásko, nedělej si vrásky," řekl a přitiskl si k sobě Hermionu.

„Tak vrásky," zopakovala Hermiona a Draco ji rukama objal kolem pasu a jemně ji políbil do vlasů.

„Vrásky," přikývl a Hermiona se v jeho objetí uvelebila.

„Tak já si nebudu dělat vrásky," kývla Hermiona hlavou a zavřela oči.

„To je dobře," přikývl Draco a schoval obličej do jejích chundelatých vlasů.