Co se stane, když se Severus s Harrym ocitnou u mě doma na Vánoce?

***

Severus sebou ze spaní trhl, nemohl říct, co jej vlastně vzbudilo, ale teď když už byl v vzhůru, rozhlížel se kolem sebe. Vůbec to tu nepoznával.

Jeho manžel, Harry Potter, ležel poklidně vedle něj a ještě pořád spal. Rozhodl se ho vzbudit.

"Vstávej Harry," pošeptal mu do ucha. Mladý muž se zavrtěl, ale nevzbudil. Severus si odfrkl a strhl z něj peřinu.

" Co se děje Severusi, vždyť je sobota," zabručel Harry.

" Podívej se kolem sebe. Nejsme u nás doma. Nechápu, co se stalo..."

Harry se posadil a mžoural očima, Severus mu podal brýle, ale ani poté z toho Harry nebyl moudrý. Podle vybavení pokoje to vypadalo to, že jsou v mudlovském domě.

Pak se domem rozléhl dětský křik a do pokoje náhle vběhl jedenáctiletý chlapec. Choval se trochu zvláštně. Poskakoval, křičel a mával rukama. Zdálo se, že ty dva ani nevnímá a je ve svém světě.

" Martine, neřuš naše hosty," uslyšel vzápětí a do pokoje vešla žena.

"Omlouvám se za syna. Martine, běž dolů."

"Mánoce váček," výskal radostí kluk.

"Ano jsou Vánoce, večer dostaneš vláček a teď jdi za tátou," řekla žena. Chlapec zavýskl a s dupotem utekl pryč.

"Ještě jednou se omlouvám, syn jen autista. Je to s ním složité," řekla žena rozpačitě.

"Nechci být neomalený, ale kde jsme se tu vzali?" zeptal se Harry.

"Tak to by mě taky zajímalo. Včera večer jsem se šla napít a najednou slyším z venku nějaký šramot. Když jsem se koukla z okna, uviděla jsem vás dva ležet na mé zahradě. Vyběhla jsem ven, abych vám pomohla. Byli jste v bezvědomí, ale jinak v pořádku. Musela jsem zavolat manžela, aby mi pomohli vás odtáhnout do domu. Uložili jsme vás sem a zbytek už víte," vyprávěla.

" Zvláštní...." zamračil se Severus.

" Děkujeme za pomoc, ale nebáli jste se kdo jsme?" divil se Harry.

"Vlastně... já vím kdo jste..." uculila se žena.

"Vždyť jsme se nikdy neviděli..." zarazil se Severus.

"To sice ne, ale četla jsem o vás," prozradila žena.

"Jak četla?" nechápal Harry.

Žena se uchetla. Přešla ke knihovně, vytáhla ilustrovanou první knihu Harry Potter od Rowlingové a podala jí mladšímu muži. Harry zíral na obálku a pak zběžně prolistoval obsah.

"Severusi... tohle je fakt divný, " zašeptal Harry a ukázal mu knihu. Muž se snažil pochopit v jakém divném vesmíru se to ocitli. Evidentně již nejsou v Anglii a přesto všemu rozumí.

"Harry, zřejmě jsme se během přenosu dostali do nějakého podivného víru a teď se pravděpodobně nacházíme v nějaké jiné dimenzi. Jiné vysvětlení mne nenapadá," řekl Severus

"Kde to teda jsme?" zeptal se Harry.

"Jste v České republice," pípla žena.

"To je u Salazara kde?" zavrčel Severus.

"Víte aspoň jde je Německo?" povzdechla si žena.

" Ano."

" Fajn, tak to jsou naši sousedé," upřesnila jim lokaci.

"Dobře, tak alespoň že se nacházíme v Evropě," oddechl si Severus.

" Jaký je rok," zajímal se Harry.

"Dva tisíce dvacet dva."

" No páni, přemísťovali jsme se v roce dva tisíce. To je fakt divné," zalapal Harry po dechu.

"Spíš to, že o vás jsou napsané knihy a miliony povídek. Já je vlastně píšu taky," přiznala Iva

" Skutečně? Zajímavé, " pozvedl Severus jedno obočí.

"Co kdybyste se šli trochu opláchnout do koupelny, a pak se k nám připojili. Můžete s námi strávit Vánoce. Aspoň vám ukážeme naše zvyky."

"To nejspíš není nejlepší nápad..." namítl Severus.

"Severusi prosím, kam jinam bychom teď šli," hodil po něm Harry psí oči. Severus si odfrkl a protočil oči.

"Děkujeme za pozvání," řekl Harry za oba.

" Dobře, pojďte dolů ukážu vám koupelnu," řekla žena.

***

Zatímco se Harry se Severusem sprchovali, Iva a její manžel měli menší výměnu názorů.

"To nemyslíš vážně? Stačí, že jsme jim v noci pomohli," mračil se Tomáš.

"Ale no tak, jak často se tohle může stát..." přemlouvala ho Iva. Tomáš se mračil, ale věděl, že by mu Iva stejně nedala pokoj, dokud by nesouhlasil.

"Tohle si u tebe vyberu," zavrčel Tomáš.

" Miluju tě," zubila se Iva a políbila manžela. V tu chvíli vyšli ti dva z koupelny.

"Ehm, nechceme rušit," zubil se Harry.

"Ale to nic... tak pojďte seznámím vás. Tohle je můj manžel Tomáš. A jsem Iva a našeho mladšího syna Martina už znáte," řekla Iva

"Severus a Harry," představil je mladší muž. Potřásli si rukou a
potom Iva zavolala prvního syna, ten neochotně vyšel ze svého pokoje.

"A tohle je Lukáš, " představila ho Iva. Ten si ty dva podezřívavě měřil.

"Jsou to ti co si myslím?" zeptal se udiveně Luky.

" Jo tohle je jsou Harry a Severus. Neptej se mě, jak je to možné. Nevíme co se stalo, ale když už jsou tady, užijeme si společně Vánoce," zubila se Iva.

Poté se posadili do obývacího pokoje, Harry obdivoval jejich vánoční stromek. Pustili se pohádky jako kulisa a Iva zpovídala ty dva. Zajímalo jí všechno možné z jejich světa.

"Je zvláštní, že o tom všem víš a přitom jsi mudla," kroutil hlavou Severus.

"To jo teda... Počkej právě mě něco napadlo. Neuvěříš, co tu mám," zubila se Iva s odběhla.

" Máma se chová jako kdyby jí bylo deset," zašeptal Luky tátovi do ucha.

"Má radost, tak jí to nekaz," zavrtěl Tomáš hlavou.

Po chvíli Iva přišla, na sobě měla zmijozelský hábit a v ruce plastovou svítící hůlku. Ti dva vytřeštili oči.

"Kde jsi to vzala?" zeptal se Harry.

"Koupila. Říkala jsem vám, že všechno co se vás týká je tu populární. A tohle je jen atrapa z plastu," zubila se a podala hůlku Severusovi. Ten se podivil ještě víc, když poznal, že se jedná o kopii jeho vlastní hůlky.

"Tohle je vskutku podivné."

" Já zbožňuju tvou postavu," zrudla Iva a Luky s Tomášem protočili oči, " Ty jo víš ty co? Podepíšeš se mi?" řekla po chvíli.

"Prosím?" nechápal Severus.

"Chci mít něco hmatatelnýho až odsud zase zmizíte," uchechtla se Iva.

" Dobrá, " řekl Severus a Iva mu podala deník, kde byli nalepené jeho fotografie a popis života. Opravdu byla jeho postavou z knih posedlá. Rozmáchle se jí do deníku podepsal, aby měla radost.

Povídali si celé odpoledne. Muži ochutnávali cukroví, a pak zkoušeli některé vánoční zvyky. Když nastal večer začala Iva smažit řízky.

"Počkej, já myslel, že bude k večeři ryba se salátem. Znělo to jako něco zdravého," namítl Harry.

" Hmm, to fakt jen znělo. Ta ryba je smažená. Děti jí nejedí, tak mají řízky a kaši. My máme
bramborový salát s majonézou. Zdravého na tom fakt není nic," uchechtla se.

"My míváme na Štědrý den něco jiného."

"Aspoň budete mít nějakou změnu," usmála se.

Harry se šel připojit k ostatním. Když bylo vše připraveno. Severus kouzlem prostřel slavnostně stůl a nanosilo se jídlo. Všichni si postupně nandali na talíře. Severus nechtěl urazit a tak si vzal jen jednu lžíci salátu a malý kousek ryby. Harry si vzal o trochu víc.
Pustili se do jídla a ti dva zjistili, že to překvapivě dobré. A tak si nakonec ještě přidali.

Po večeři vytáhl Luky klávesy a začali zpívat vánoční koledy. A potom se všichni posadili kolem stromku a začali se rozdávat dárky. Martin nadšeně pobíhal sem a tam. Konečně se dostal svůj vytoužený lego vláček, o který prosil rodiče už dva měsíce. I ostatní byli se svými dárky spokojení.

"Škoda, že nemáme nic pro vás," povzdechla si Iva.

"To je v pořádku, už tak jste pro nás udělali mnoho a my máme jeden druhého," řekl Severus a políbil Harryho na rty. Iva ty dva sledovala s dojetím.

"Vy dva jste spolu tak sladcí," řekla jim. Harry se uchechtl a Severus se zamračil, nikdo mu nikdy neřekl, že je sladký.

"Můžu si vás vyfotit?" zeptala se Iva a vytáhla mobil.

" Co to je?" divil se Harry.

"To je telefon, je v něm mimo jiné zabudovaný i foťák," řekla donutila ty dva, aby se znovu políbili a přitom je vyfotila. Potom jim fotku ukázala.

"Páni... to je zajímavá věcička," řekl Harry fascinovaný tím, co všechno takový mobil umí.

Severus se trochu nudil, a tak svou hůlkou udělal pár iluzí pro děti. Ty na to koukaly s otevřenou pusou.

Když se večer ukládali ke spánku příjemně unavení, říkali si jaké měli štěstí, že je tato rodina uvítala s otevřenou náručí.

Druhý den ráno se rozloučili a přemístili se. Věděli, že se už nikdy v životě neuvidí, ale tušili, že ani jeden z nich nikdy na tyhle Vánoce nezapomene.

KONEC