Já nejsem teplouš!
Tato povídka byla napsána v roce 2010 pod mou jinou přezdívkou. Nyní jsem jí sem tam trochu upravila.
Poznamka: postavám je 18. let.
Pár: netradičně DM/HP
Varování: pwp, 18+
Obsah: Harry má podezření, že se Dracovi líbí a jednou v noci na něj uhodí, aby zjistil pravdu.
***
Plížil se ztemnělou chodbou, jako by nechtěl, aby ho někdo viděl. Do tváře se mu sesunul pramen světlých vlasů. Vztekle jej narovnal, aby mu nepřekážel. Mžoural do tmy svýma vodovýma očima. Musel se dostat na kolej dřív, než ho Filch nebo Norrisová chytí. Tenhle měsíc už měl průšvihů dost. Zmijozel nepotřeboval přijít o další body.
Od Velké síně měl pocit, jako by ho někdo sledoval. Neustále se musel otáčet, ale nikoho neviděl. Že by ho jeho smysly tak oklamaly?
Ve skutečnosti jej opravdu někdo sledoval, jenže ten někdo byl pod neviditelným pláštěm.
Najednou se dal Draco na útěk, třeba tomu neznámému uteče. Jenže i ten někdo ho brzy dohnal. A bohužel teď nemohl Draco utéct, ten neznámý jej zahnal do tmavé uličky, ze které nebylo úniku. Poté si však strhnul plášť.
" Pottere! Málem jsem z tebe dostal infarkt," štekl po něm Draco rozzuřeně.
" Uklidni se, jen jsem s tebou chtěl mluvit. Nechápu proč jsi zdrhal," uchechtl se Harry.
" Kdyby ses rovnou ukázal, neutíkal bych před tebou," mračil se Draco. Harry se pousmál a přiblížil se na krok od blonďáka. Draco znervózněl.
" Vážně bys neutekl?" usmíval se Harry a zrušil mezeru mezi nimi.
" Pottere, nech toho! Varuju tě, já nejsem jako ty," ustoupil Draco, viditelně nesvůj.
"Co tím myslíš?" uchechtl se Harry.
" Já nejsem teplouš jako ty!" vyprskl naštvaně Draco, ale v rozporu se svými slovy viditelně zrudl, když Harry udělal krok k němu.
" Vážně?" zeptal se Harry a přitiskl Draca ke zdi. Blonďák neměl kam uniknout. Harry cítil že mu buší srdce jako o závod. Byl vyděšený.
" Ne... nech mě!" Draco zadrhával a snažil se dýchat normálně, ale nešlo mu to.
" Tak provedeme zkoušku, co ty na to?" řekl Harry a zlehka pohladil blonďáka po tváři. Ten se roztřásl.
Malfoy měl skutečně jemnou pleť. Snažil se uhnout, ale Harry jej přidržel a nakonec se přisál na jeho rty. Zmijozel s ním zprvu zápasil, ale Harry ho pořádně chytil, aby se mu nevysmekl.
Po chvíli mu začal Draco polibky oplácet a ke své hrůze zjistil, že pořádně tvrdne. Když rozpojili své rty, Harry na tom byl podobně.
" Tohle nic neznamená," řekl Draco zadýcháně.
" A proč máš tak najednou těsné kalhoty?" uchechtl se Harry a sáhl Dracovi do rozkroku. Blonďák zasténal.
Harry ani nečekal na odpověď a znovu si Draca přitáhl k polibku. Jeho mrštné ruce mezitím Zmijozela pomalu svlékaly. Měl tak nádhernou bělostnou pokožku a Harry zlíbal každý kousek té odhalené kůže.
Nakonec si klekl před Draca a jeho tvrdou erekci vzal do svých úst. Měl překvapivou velikost, ale to bylo jen dobře. Těšil se až si na a ní později zajezdí. Teď však chtěl, ať si to Draco užije.
Blonďák si opřel hlavu o stěnu a užíval si tu pozornost. Vzmohl se jen na vzrušené vzdechy a občasné zamručení, aby tak dal najevo, že se mu Nebelvírovo počínání líbí.
Netrvalo dlouho než Draco došel vrcholu. Když se mu konečně projasnila mysl, začal se spěšně oblékat. Modré oči se střetly se zelenými. Draco se cítil podivně a tak chtěl utéct.
" Tohle ti nepomůže, stejně mě brzy vyhledáš sám," křikl na něj Harry a Malfoy se po chvíli zastavil. Svěsil hlavu a povzdechl si. Chvíli přemýšlel a vedl vnitřní boj sám se sebou.
Zatracený Potter, proč jen musí mít vždycky pravdu?
Poté se otočil a šouravým krokem došel až k Nebelvírovi. Harry se pousmál, dal mu polibek na tvář a objal ho kolem ramen.
" Tak pojď," zašeptal mu do ucha smyslně a táhnul ho nahoru do Komnaty nejvyšší potřeby. Tam si mohli splnit své fantazie bez strachu z odhalení.
Konec
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro