V okamžiku, kdy se ústa mladšího plavovláska přisála na ta Deidarova, se stalo několik věcí naráz. Dlouhovlasý mladý muž, který byl tak náhle a drze vtažen do polibku překvapením vydechl a na moment strnul po celém těle, než mu došlo, že tohle celé je patrně jenom hra k vyprovokování jejich partnerů, a tak se uvolnil a během krátké chvíle mu začal nadšeně odpovídat. Sasuke sedící na zemi u gauče jen vyvalil oči a ústa mu šokem a možná, že i zděšením, povadla o několik centimetrů. Uvnitř v nitru se mu vzedmula tak obrovská vlna vzteku, až měl pocit, že se z ní snad zalkne, ale pohled na dva blonďaté mladíky, kteří stojí tak těsně u sebe, lepí se na sebe a navzájem se zahrnují polibky a oždibují se, ho naprosto a dokonale přikoval na místě. V černých hloubkách jeho staršího bratra, ještě stále usazeného na jedné straně pohodlné pohovky, se zvláštně, skoro až dravě zablesklo. Jediné, co nějak víc napovídalo o jeho momentálním rozpoložení, bylo to, jak si poposednul, patrně aby získal lepší polohu a na ty dva pořádně viděl.

"D-děláte si prdel?" vypískl skoro hystericky mladší Uchiha, ale jediné, čeho se mu dostalo, byl jen tichý smích, který vyšel zpoza plných rtů jeho přítele v momentě, kdy se od druhého blonďáka jen na vteřinu odlepil.

"No tak Sasuke," otočil se na něj Naruto, "Přestaň kazit zábavu. Musíme si ten konec roku trochu užít, ne?"

"A-ale tohle přece není n-normální!" vyjekl a rozzuřeně složil ruce na hrudi, "Jestli si chceš jít zapíchat, fajn, nemám s tím problém. Klidně můžeme jít nahoru. Nemusíš mi tu p-přece nic dokazovat!"

Uzumakiho ústa se roztáhla do širokého, pobaveného úsměvu. "Dokazovat? Nic ti nechci dokazovat, ttebayo!" zazubil se přiopile, "prostě si tohle představení užij, ne? Neříkej, žes mě ani jednou jedinkrát nechtěl pozorovat při muchlování s někým jiným."

S posledními slovy na něj provokativně mrknul.

"Ne," zavrtěl tmavovlásek hlavou tak urputně, až to vypadalo, že si snad utrhne, "Sorry, asi nejsem tak ujetej jako můj bratr."

"Proč musíš být vždycky tak upjatej?" zamračil se nejstarší v místnosti, ladně přehodil nohu přes druhou a ke rtům si opět přiložil sklenici s červeným vínem, snad aby zakryl obrovskou nespokojenost z toho, jak jeho konzervativní mladší bráška musel pokazit tak nádhernou podívanou.

Lehce ze sklenky upil, než ji položil na široké boční opěradlo gauče, a rudé rty zúžil do tenké linky. Na jednu stranu chápal, že Sasuke patrně žárlí, taky by se mu nelíbilo, kdyby svého milovaného viděl v náruči jiného chlapa. Když ale tady a teď pozoroval blonďatou dvojici, jak u sebe stojí na šířku palce, nemohl jinak, než tiše začít slintat. Spousta lidí tvrdila, že dva světlovlasí lidé se k sobě prostě a jednoduše nehodili. On si myslel pravý opak. Minimálně co se nějakých čuňačinek, nebo porno videí týkalo.

Nakonec nad tím jen pokrčil rameny. "Prostě si to užívej. Sám říkáš, že dva blonďáci k sobě nepatří. Tak teď aspoň můžeš sám posoudit, jestli je to pravda, nebo jestli ses mýlil."

"Já ale nechci-" začal se čertit druhý Uchiha, ale Naruto ho nenechal domluvit.

"Jo. Prostě sklapni a užívej si to."

S těmi slovy se otočil a konečně se se plně pustil do toho, co měl v plánu. A sice přivést svého přítele k šílenství. Pořádně se ke svému kamarádovi a v podstatě "skorošvagrovi" přitiskl a rty opět vyhledal i jeho. Téměř okamžitě s potěšením zjistil, že se k němu druhý mladík připojil, a tak na nic nečekal, levačkou si ho chytil pod bedry a pravou ruku zabořil do jeho dlouhých, plavých vlasů. Jakmile se jeho pokožka dotkla té sametové hebkosti, srdce se mu zběsile rozbušilo. Moc dobře věděl, že se Dei o své dlouhé lokny staral nejlépe, jak uměl, ale to, jak dokonale mu jako tekuté zlato protékalo mezi prsty, bylo naprosto úchvatné.

Tiše zavrněl, ještě víc si k sobě menšího muže přitiskl a jazykem laškovně přejel přes jeho plné, líbáním zduřelé rty. Trvalo jen setinu sekundy, než mu druhý ústa otevřel a jakmile se tak stalo, okamžitě hbitým orgánem zaplul dovnitř, aby mohl tu horkou, vlhkou jeskyni prozkoumat. Uvnitř však narazil na jeho vlastní jazyk, který se s ním téměř okamžitě pustil do litého boje o nadvládu. Stačilo, aby se o sebe jen zlehka otřely, aby celým Uzumakiho tělem projela silná vlna příjemných vibrací, které mu směřovaly do páteře a také mnohem níž, do rozkroku. Ten náhlý, silný impuls ho donutil líbat staršího muže ještě dravěji a nedat mu ani na chviličku pokoj. S každou další přibývající sekundou plnou bojů v jejich ústech doprovázenou hlasitým mlaskáním a tichým vzdycháním mu krev ve spáncích tepala stále hlasitěji a hlasitěji, až měl pocit, že kromě ní a tichého, spokojeného vrnění, které vydával Deidara, nic jiného neslyší.

Pravačkou, kterou ještě před několika málo okamžiky jemně prohrabával jeho dlouhé vlasy, stáhnul a položil mu ji na hrudník a s potěšením zjistil, že mu jeho srdce pod prsty buší jako splašené, snad jako kdyby každou chvíli mělo prorazit hrudní koš a utéct kamsi do neznáma. Jeho vlastní životodárný orgán však nebyl o nic pozadu. Odbíjel mohutně a rychle, a pumpoval mu krev na místa, o nichž nikdy nepředpokládal, že by v přítomnosti Deidary snad mohla začít být aktivní. Opak byl ale pravdou.

Jeho klín se až nebezpečnou rychlostí začal probouzet k životu a jemu bylo jasné, že to Dei kvůli té těsné blízkosti patrně brzy zjistí sám.

***

Zatímco se dva světlovlásce mazlili a za doprovodu vášnivého líbání si vyměňovali tělní tekutiny, Sasuke stále jen seděl na místě jako přikovaný a pozoroval, co ti dva idioti pro Jashina provádí! Naprosto a bez výjimky s jejich počínáním nesouhlasil a dokonce se mu i hnusilo, až tak, že měl sto chutí chytit Naruta za flígr, odtáhnout si ho do jejich společného pokoje a tam mu hezky pěkně od podlahy vysvětlit, že s ním takhle teda vyjebávat nebude, ale nemohl se donutit k tomu udělat jeden jediný, byť jen drobný pohyb. Nervová soustava jako kdyby ho náhle zcela přestala poslouchal, protože jediné, čeho byl schopný, bylo zírat na to představení před sebou a v hlavě si stále vehementně dokola a dokola opakovat, že se mu to kurva nelíbí.

Pravdou bylo, že ani jeho ten pohled nenechával chladným, což ho štvalo snad ještě víc, než že se něco takového před jeho očima vůbec odehrávalo. Ne, že by Deidaru vyloženě neměl rád, ale od doby, co se znali, se špičkovali, či si lezli na nervy jinými dostupnými způsoby, a tak si myslel, že když jej uvidí, jak se plazí po jeho příteli, patrně se mu zvedne žaludek a bude mít co dělat, aby se na místě nepozvracel, ale bohužel pro něj ho ten pohled jakýmsi zvláštním způsobem fascinoval. A to ho vážně dost vytáčelo.

Temným zrakem rychle vyhledal staršího sourozence, jen aby zjistil, že ten si ten pohled očividně užívá. Černé oči mu zvláštně svítily a podivná poloha, v níž zrovna seděl, napovídala, že se mu ta scéna líbí patrně víc, než si Sasuke původně myslel.

,Prase nadržený,' odfrkl si v duchu.

***

Naruto se na malý okamžik odlepil od svého kamaráda, sklonil se k jeho uchu a jako kdyby ho chtěl začít laskat na lalůčku, tiše zašeptal: "Jak je na tom?" zeptal se a potichu se uchechtl.

Jakmile Deiovi došlo, k čemu se mladší muž patrně chystá, jezerně modrým pohledem vyhledal Sasukeho a úšklebkem stejně bezhlesně odpověděl. "M-myslím, že se usilovně drží zuby nehty, aby se mu to nelíbilo."

"Tak uvidíme, co udělá tohle," zachechtal se, aby ho Uchihové neslyšeli, rty se přiblížil ke kontuře jeho ucha a tak lehce se o ní otřel rty, až se druhý blondýn celý roztřásl, "Dělej to, co já. Věř, že Itachi ti celej zbytek noci bude zobat z ruky."

S těmi slovy se od něj na chviličku odtáhnul, chytil lem svého trička, přetáhl si ho přes hlavu a hodil ho kamsi za sebe. Pak se k němu znovu přiblížil a pomohl mu s tím samým. O pár okamžiků později tak hleděl na tak akorát vypracovaný, z léta ještě stále lehce opálený hrudník s tmavými, vzrušenými bradavkami. Jak to tak vypadalo, ani Deidaru jejich počínání nenechalo chladným. Nebyl si jistý, jestli za to mohla ta ne úplně malá míra alkoholu, kterou vypil, ty lačné pohledy, které moc dobře cítil na svých zádech a jež do něj vypalovaly díru skrz naskrz, nebo to, jak je Itachi předtím podporoval, ale pokrčil kolena, zlehka se nad menším blondýnem naklonil a rudými, zduřelými polštářky se přisál k jeho klíční kosti tak intenzivně, až Dei nahlas zalapal po dechu, což ho v jeho počínání ještě povzbudilo.

Ústa se mu roztáhla do širokého úsměvu, když se znovu přisál k té jemné, dokonale hebké pokožce. Rty mapoval každý kousíček jeho těla, který se před ním objevil a laskal jeho kůži snad jako ještě nikdy žádnou jinou předtím. Od klíční kosti se vydal dolů, stále níž a níž, dostal se na vypracovaný prsní sval, jenž pořádně obkroužil jazykem a hravě do něj kousl, aby si s ním pohrál, než vyrazil ještě níž a spodním rtem se jemně otřel o bradavku. Stačil jeden jediný dotek, aby se druhý plavovlásek celý rozklepal, což ho ještě víc vyhecovalo k tomu se snažit. Zatímco se racionální část jeho mysli nořila stále víc a víc do alkoholového oparu, on sám byl připravený dokončit to, co tady začal.

Znovu vystrčil jazýček, kolem dokola obkroužil ten rozkošný, ztvrdlý hrot, než celou bradavku vsál do úst.

V další vteřině si nebyl jistý, jestli slyšel zasténat Deidaru, Itachiho, či případně oba naráz.

Poháněn adrenalinem se vydal zase o něco níž, hbitým orgánem přejel jednotlivá žebra, jako kdyby talentovanými prsty hrál na ten nejlepší klavír na světě, než se dostal níže k pevnému, vypracovanému bříšku, kde se mu od pupíku dolů táhnul proužek jemných, světlých chloupků, do nichž se zabořil drobným nosem, než pokračoval ještě dál k cíli své cesty. V okamžiku, kdy jeho rty spočinuly těsně nad lemem kalhot, ruce mu automaticky vystřelili k plavovláskově poklopci, pod nímž se již napínala tvrdá, jasně hmatatelná vyboulenina. Stačilo jen, aby rozepnul zip, vlhkou dlaní mu sáhl do trenek a o vteřinu později na světlo vytáhl jeho jistě dlouhý, štíhlý...

"Stop!" zaznělo obývákem tak mohutně a silně, až od sebe ti dva s úlekem odskočili.

Užuž se chtěli oba otočit na Sasukeho a zjistit, co mu zase vadí, avšak v momentě, kdy se na něj zadívali, spatřili úplně stejně zmatený obličej, patrně takový, jaký měli ve tváři vepsaný oni.

"Už dost," zahřměl Itachi, pomalu se postavil a lehce se zamračil. Černým, ostřížím a v tu chvíli patrně zabijáckým pohledem se zadíval na svého milého a prstem na něj ukázal, "Ty. Jdeš se mnou. Nahoru."

"A-ale," zakoktal se blonďák, celý rudý v obličeji od toho, jak mu došlo, co se to tady právě téměř stalo, "J-ještě není půlnoci. M-musíme oslavit novej rok, pustit petardy a-"

"Za rok bude taky příležitost," zavrčel jako lítá šelma, dvěma dlouhými kroky si pro něj došel a jako pytel brambor si ho hodil přes rameno.

"A-ale-"

"Žádný ale. My teď spolu půjdeme nahoru a já ti vysvětlím, proč na tenhle novej rok budeš ještě dlouho vzpomínat," odsekl Itachi a dřív, než se Dei stačil vzpamatoval, zmizel i s ním po schodech nahoru do druhého patra. O vteřinu později bylo slyšet, jak se za nimi zabouchly dveře jejich pokoje.

"Heh," zachechtal se Naruto, "Ten si asi zítra nesedne."

"A ty si myslíš, že ty snad jo?" vyrušil ho z pobavení tmavovlasý pětadvacátník, který se očividně konečně vzpamatoval z toho, co se tady vlastně odehrávalo, i z toho, že se mu to ve výsledku i docela líbilo, zvednul se a pomalu, s rukama složenýma na hrudi, došel až k Uzumakimu. Obličej se mu stáhnul do naštvané grimasy. "Vážně sis myslel, že ti tohle projde?"

Blondýn jen pokrčil rameny. "Chtěl jsem tě jen trochu vyrajcovat," zazubil se a modrým pohledem přejel po jeho napnutém rozkroku, "A podle toho, jak to vypadá, se mi to i povedlo."

"Bejt tebou, tak mi ho vykouřím tak jako ještě nikdy," zavrčel temně a v očích se mu vyzývavě zablesklo, "Aspoň před chvilkou jsi vypadal, že seš na to celej žhavej."

Druhý na něj jen mrknul. "Tvoje přání je mi rozkazem," zavrněl nadrženě. Už se nemohl dočkat toho, až si se svým přítele pořádně zařádí.

Avšak v momentě, kdy mu rozepínal poklopec, mu hlavou projela myšlenka na to, že by nebylo špatné si to s Deidarou ještě někdy, třeba jen tak ze srandy, zopakovat. Přece jenom byl jeho původní názor na to, že dva blonďáci se k sobě absolutně vůbec nehodí, pěkně pitomý.

Pfe, slyšeli jste někdy větší hloupost? Vždyť jaká jiná by se k blond mohla hodit víc, než zase právě blond?

Krásné pondělí!

Přesně jak jsem slíbila, přidávám vám sem druhou polovinu této krátké povídky na jeden z relativně nejvíc netradičních párů. Já osobně jsem myslela, že v něm nikdy nenajdu zalíbení (což jsem vlastně stále nenašla :D), ale musím říct, že jsem ráda, že jsem se do tohoto mini projektu pustila, protože to bylo zase něco jiného a nového :3

Budu doufat, že se vám tato krátká povídka tedy líbila :3

Moc děkuji za všechny krásné hvězdičky a komentáře :3 Fakt mě nenapadlo, že DeiNaru dostane tolik z vás :3

Uvidíme se spolu někdy příště u další jednorázovky :3

Vaše Majo