,,Běž, Rowane! Musíme tam být dřív než ten Anubisův následovník! Jestli to nestihneme, bude navždy noc a smrt bude číhat za každým rohem!" křičela z plných plic za běhu Riwie na svého bratra. Sourozenci Solernovi, tohle jméno se již brzy mělo vrýt do paměti mnohým lidem a možná i bohům Egypta. 

Černovlasý muž, jenž své jméno vyslovil či slyšel naposledy před nějakými deseti lety, nebyl od pyramidy dále než oni. Všichni tři běželi tak rychle, až jim od bot odletoval písek do všech stran. K oné pyramidě je hnala nejen snaha předběhnout a zastavit protivníka, ale také to, že neviděli, jak na tom druhá strana je. 

Rowan a Riwie běželi z jedné strany, kdežto onen záhadný muž z té protilehlé, tudíž na sebe přes pyramidu nemohli vidět.

Anubis před více jak týdnem lstí a kouzly uvěznil slunce do dávno zapomuté pyramidy. Jen sluneční bůh Re dolázal říct dvojici badatelů, které shledal dobrou volbou, kde ji mají hledat. 

Anubis však jeho pokus o zhacení jeho plánu odhalil. Jako bohové se Anubis ani Re nemohli dostat na Zemi a díky jejich povýšenosti a lenosti se jim do toho ani nechtělo.

Re své naděje vložil do dvou badatelů, živých osob, kdežto Anubis zvolil jinou taktiku. Poslal proti nim deset let mrtvého vykradače hrobů, kterého přivedl k životu. Ten na tuto nabídku kývl jen kvůli svému jménu. Amon Nille. Se jménem boha si totiž nehodlal připustit, že by měl být mrtvý a chtěl žít věčně. A jedna splněná službička pro Anubise mu to mohla zaručit. Musel však uspět a zajistit tak, že slunce nevyjde.

,,Jsme blízko! Teď už to zvládneme!" povzbuzoval Rowan Riwii. Měl pravdu, netrvalo dlouho a už klopýtali po pyramidě vzhůru. Sápat se po těch obrovských kvádrech bylo stokrát horší, než běžet do schodů. Zadýchávali se a chvílemi i sklouzávali dolů, ale nechtěli to vzdát. 

Rowan byl o něco rychlejší, neváhal, strhl si z krku polovinu klíče, jenž měl tvar křídel, a vytlačil ho do mělkého otvoru stejného tvaru. Nešel zmáčknout, byla potřeba i druhá polovina. Riwie měla ještě kousek k vrcholu, ale Amon byl rychlejší a nebýt Rowanova postřehu, podařilo by se mu zmařit jejich plány.

Stačilo pár ran tím naostřeným kouskem železa, co si s sebou přinesl... takhle málo a otvor pro klíč mohl být nenávratně zničen a jejich šance na úspěch pryč. Jeden druhého se snažili shodit dolů, a tak se nakonec vážně stalo, že se to jednomu z nich povedlo. Amonovi. 

Rowan se na poslední chvíli chytil jednoho z kvádrů a zastavil tak svůj pád dříve, než se mu stihlo cokoliv vážného stát. Amon se nahnul, aby ho trefil přes prsty a přiměl ho tak se pustit a spadnout dolů. Tentokrát však byla rychlejší Riwie a podařilo se jí do otvoru vložit i druhou polovinu klíče, kterou měla na krku pověšenou ona. 

,,Ne!" vyjekl Amon a natáhl se po ní. Pozdě, Riwie zatlačila klíč dovnitř a z protější strany vršku pyramidy se zřítily dva kvádry. Slunce se dostalo ven a vystoupilo rovnou na oblohu. Rowan se mezitím dostal zpět nahoru. 

Amonovo prospěchářství se opět ozvalo a zachránilo ho od druhé smrti. Přeci jen, Re Anubise nenechal dále škodit lidem a postavaral se o jeho zneškodnění, ale zabíjet jeho pomocníka se mu nechtělo. Beztak by sám za sebe nedokázal škodit v takovém rozsahu jako po boku boha. 

A tak se i přes předchozí rozdílné názory a neshody z této trojice nakonec stal jeden badatelský tým, který byl známý po celém světě. Přeci jen, ony se ty dovednosti vykradače hrobů hodí i při badatelství. 

A ohledně toho věčného života... tahle trojice se díky svým úspěchům stala nesmrtelnou díky paměti lidí, knihám, filmům a dalším připomínkám jejich činů. Nejen záchrany slunce, ale i těch badatelských úspěchů.