Tuhle kapitolu jsem vymyslela ve stejný den jako tu minulou. Bouling ve skutečnosti proběhl bez chyb a tohle je druhá verze příběhu. Je jenom na vás jaká se vám bude líbit víc.

Jako obvykle jsem tam byla jako první, ale netrvalo to moc dlouho a skoro všichni jsme se sešli. ,,Právě mi píšala Šárka máme jít dovnitř, přijde trošku později." Řekla Šárka. Ano ve třídě jsme měli dvě dívky se stejním jménem jsou jako dvojčata až na barvu vlasů.

Když jsme tam přišly tak jsme si objednali kofolu a začaly jsme hru.

~Během hraní~

,,Eriko jsi znovu na řadě." Jako obvykle jsem ji to musela připomenout. ,,Už zase? To jde nějak rychle." řekla stoupla si a šla hodit. Srazila jich 8. Ale poslední dvě zůstali v rozích což bylo blbí. Snažila se druhou koulí trefit alespoň jednu ale nešlo to koule spadla do žlábku. Takhle jsme hráli skoro 3 hodiny. Ani mi nevadilo že jsem ani jednou nevyhrála. Pro mě bylo hlavní že jsem se s nimi po takové době viděla.

~Po odehrání poslední hry~

,,Tak zatím lidi někdy si to zopakujeme." Řekla Erika a odešla. Ona jediná bytli na opačné straně vesnice. Mi ostatní jsme šli k obecnímu úřadu. Při cestě jsme si povídali. Když jsme byly u jedné hospody tak naproti nám šel nějaký kluk. Neviděli jsme mu do tváře protore měl kapuci.

Když si ji sundal tak jsem se usmála a on přišel ke mě. ,,Ty mi jdeš naproti zlato?" Řekla jsem a ostatní se na mě podívali divným pohledem. Neřekla jsem jim že s někým hodím natož že jsem zasnoubená. ,,Jo už jsem se doma nudil." Řekl a objal mě. ,,Mám sýrovou pizzu." ,,Dobře lásko." Jakmile mě pustil tak mě políbil.

,,Počkat kdo to je!?" Ozval se Tomáš a díval se nevěřícně. ,,Tohle je Shin Tsukinami... Otec mého dítě a doživotní partner." ,,Ty jsi vdaná a máš dítě!?" ,,Ne jsem s ním zasnoubená a mám 6 měsíční holčičku." ,,Já si myslel že jsi mě na základce milovala." ,,Důležité je to milovala. Ano milovala jsem tě dokud jsem neodjela na 4 roky do Japonska kde jsem poznala Shina." ,,Tak Japonec jo... Nemá náhodou nějakého bratra?" Zeptala se Šárka s černými vlasy. ,,Náhodou má, ale už je zadaný tak smůla." ,,Škoda..." ,,Když mluvíme o Carlovi tak zítra přijede aby viděl svoji neteř a mi uvidíme jeho dvojčátka Carolin a Carlose." ,,Dobře zlatíčko... Už musíme jít tak se mějte." ,,Proč jsi nám neřekla o tomhle všem?" zeptal se Matyáš. ,,Já to řekla, ale vy jste mě zase vůbec neposlouchali! Nikdy jste mě nikam neozvali! Jediní kdo se mi odhodlal odepsat na jednu debilní zprávu byl Erik! Jenom on se se mnou nějaký čas bavil!" Když jsem ta slova křičela tak mě bolelo u srdce. ,,Ani..." To bylo jediné co jsem nechala Tomáše říct protože jsem popadla Shina za ruku a běžela jsem domů.

Tak jo tohle je konec kapitoly. Snad se vám to líbí (Kapitola obsahuje 489 slov)