Čtu si knížku... Najednou tam je scéna jak napadli policejní stanici... Během čtení se zamyslím jaký by to bylo kdyby jsem tam byla já? Měla super síly, ale nikdo by o tom nevěděl ani kolegové nebo kapitán...

Když se objevil druhý kouřový granát tak se An naštvala. Vylezla že svého úkrytu. Její kolegyně ji chtěla stáhnout zpátky, ale nešlo to. ,,An! Okamžitě zalez do úkrytu!" ,,Slečno Petrová! Zaleste do úkrytu je to rozkaz!" Zakřičel na ní kapitán, ale ona šla dal.

Útočníci se pokusil zmizet , ale dveře byly zamčené. Najednou se otevřely okna a kouř se rychle dostal ven. ,,Co se děje! Kdo zamknu dveře!?" ,,Šéfe jedna vylezla! Není ozbrojená." rekl jeden z útočníků potichu aniž by ho ostatní slyšeli. A on se začal smát. ,,Ona si myslí že nás dokáže přemoci úplně sama." Směje se dál. ,,A kdo si myslíte že zamknul dveře... Otevřel všechny okna." Když to řekla tak se jejich šéf naštval a namířil na ní zbraň. Jak mile zamířil tak vystřelil. Ona dala ruce před sebe a kulka se zastavila jako by tam byla zeď. ,,Palte!" Zakřičel šéf a všichni na ní začaly střílet. Ale úplně každá kulka se zastavila stejně jako ta první.

Po chvilce měly všechny zásobníky vystřižené, tak dala ruce dolů a kulky spadly na zem. ,,Dneska jsem chtěla mít trochu klidnější den v práci! Od rána mě bolí hlava! A pak se tu ukážete vy a ten klídek přerušite!" Zaječela na ně a šla k nim. ,,Oni odhodil zbraně a vzaly si nože které měly u kotníku. ,,Mi se tak lehce nevzdáme! Vyrazte ty dveře!" ,,Pane to nejde jako by byly ze železa." ,,Jsou to obyčejné dřevěné dveře!" když to řekl tak se podíval a dveře se změnili na železné. A An se zasmála. ,,Vy idioti... Zaútočit na stanici když tady jsem... Mám nejvíc uzavřených případů. Během jehnoho roku jsem zatkla přes 15 gengů. Jak si myslíte že jsem to dokázala... Nejsem obyčejná policistka." Řekla a začaly ji svítit oči rudě. ,,Co jsi zač!?" ,,Stačí říct že jsem noční můra každého z vás." když to řekla tak se všichni vzdaly a další policisté je zatkli a daly do vazby. Dveře se ote vrátili do normálu  všichni byli udiveni že se jí něco takového povedlo.

,,Jak to!? Co jsi!? Co všechno umíš?!" začala se Anina kolegyně vyptávat. ,,Řeknu to má schůzi která je zítra."

Tak jo... Toto je konec je to zase něco jiného. Toto mě napadlo u čtení detektivky "Případ pro Johna". autorka: petan654s mockrát děkuju. A doufám že ti to nevadí.