Nemohl jsem dýchat...
Nemohl jsem pryč...
  Promiň bratře...
Ale ten slib už asi nezplním...

  ,,Můj otec ho našel..." Řekl muž nejspíš potěšen že se o něj někdo zajímá. ,,Je to krasavec že?" Usmál se na mě. Když řekl naposledy něco takového myslel tím tu hrůzu ale tentokrát jsem musel jen souhlasit.
  ,,To tedy ano..." Nemohl jsem uvěřit že ho mám před sebou. Jako malý jsem to místo miloval... Než vyhořelo...
  ,,Swene?! Co to tam děláš?!" Ozval se náhle ženský hlas a co nevidět do stodoly vběhla nějaká paní. S největší pravděpodobností jeho žena...
  ,,Swene?! Co jsem ti říkala o tom... Ehm..." Až teď si mě všimla. ,,Dobrý den. Co tu děláte?"
  ,,Jen se tu tak rozhlížím, přijel jsem pro tu..." Nenechala mě domluvit a už mi skočila do řeči. To má poslední dobou ve zvyku každý! Nesnáším to.
  ,,Ten starý krám že?"
  ,,Ale drahá..." Chtěl jí trochu umírnit její manžel ale moc se mu to nedařilo.
  ,,Žádné ale, žádné drahá! Můžeš být rád, že ten krám zmizí a že se tento mladý pán obětuje a odveze ho!" Nestačil jsem se divit. Dobrá, vím že ženit se stoprocentně nechci...
  ,,Fajn, kolik to tedy bude stát?" Zeptám se opatrně. Nevím čeho všeho je schopná.
 ,,Kolik to bude stát? Vy jste se snad zbláznil! Vemte si to, jen ať to tu už není!" Její muž raději mlčel ale já chtěl vědět ještě něco...
  Mám se na to zeptat nebo nemám? Trochu jsem se bál, přiznávám se ale... Štěstí přeje odvážným...
  ,,A co on?" Zeptám se a hlavou kývnu na něj. Její muž ztuhl. To není dobré. Ona se na něj naštvaně podívala. To vůbec není dobré!
  ,,Ono to tu pořád je?!" Nebyla nadšená, toho by si všiml každý...
  ,,Ale drahá! Já ho prostě dát pryč nemůžu! Dal mi ho otec! A vůbec, tohle je..."
  ,,Mě vůbec nezajímá kdo ti ho dal! Je to odporné! Děti se toho bojí! Já to tu prostě nechci." Řekla a otočila se na mě. Trochu se bojím, co to asi bude. Ona se na mě však kupodivu usmála.
  ,,Mladý muži, budete tak laskav a odvezete ty dvě odporné věci na zkládku?" Podívám se na toho může a když nakonec poraženě svěsí hlavu, přikývnu.
  Tak to dopadlo celkem dobře! Mám tu spropadenou ledničku a k tomu i domácí projekt a to zdarma! Když jsem dojel k obchodu ani jsem nestihl vypnout motor a už se z něj vyřítil Nick.
  ,,No konečně! Už jsem se ti chystal volat! Kde jsi byl?!" Nikdy mě nepřivítá jinak...
  ,,Kde asi? Vždyť to byla totální prd*l! Vůbec jsem to nemohl najít!" Nemám potřebu mu vysvětlovat pravý důvod. Ten nebude potřebovat...
  Když pak uviděl tu hrůzu kterou vezu zářivě se usmál... To bylo snad poprvé.
  ,,Spoléhám na tebe!" Pak se náhle zastavil. Ale né, on si ho všiml!
  ,,A co je sakra tohle?!" Zeptal se podrážděně a přimhlouřeníma očima si ho prohlížel. Po úsměvu nezbylo ani stopy...
  ,,To..." Mysly! Něco tě přeci napadnout musí! ,,To je hračka k tomu." Usmál jsem se. Jsem totálně blbej...
  ,,Fajn," zamračil se na mě. ,,A teď vážně!" Povzdechl jsem si. Co mu mám říct?
  ,,Toho jsem tam našel..." Začnu.
  ,,Bože Same..." Flustrovaně si prohrábl vlasy. Je mi jasné co si myslí!
  ,,Ne, ne, počkej... Výš jak je vzácný? Je nejspíš jediný který se dochoval!"
  ,,A co s ním hodláš dělat? Vždyť nemá cenu ani toho kovu z kterého je. Vždyť je nepadrť! Kolik jsi za něj dal?" To je to co tě zajímá? Ať jde už ale doháje...
  ,,Nic, ta paní chtěla abych ho odvezl na skládku." Řekl jsem a pokrčil rameny. Je můj, musel jsem ho zachránit.
  ,,A ty ses zase musel smilovat nad tím odpadem..."
  ,,Není to odpad! Ty to nechápeš? Nevíš co to je? Vždyť..." Zas mi skočil do řeči. To fakt nesnáším!
  ,,To mě nezajímá, to je tvá starost! A to rádio ti neodpustím. Zítra ho tu chci mít!" Řekl, otočil se a šel spádky do obchodu.
  ,,Ano mami." Zavrčel jsem, protočil očima a nastartoval jsem, protože mi to mezitím chciplo.
  ,,Cos to řekl..." Dřív než se stihl otočit už jsem od tamtud mizel. Možná jsem to trochu přehnal...

  Mám s touhle knihou menší problém...
  Wattped mi proházel všechny kapitoly a ty teď nejdou ani přehazet zpadky, ani vymazat...
  Dokonce mi to hlasí, že mám vytvořenych asi čtyřicet kapitol, přitom jich tam mám tak kolem dvaceti...
  Pokusím se to nějak zpravit ale kdyby se tu v knize něco stalo i pro vas čtenáře, moc se omlouvám...