1. Vteřina
Mnoho lidí by řeklo, že jejich poslední den bude velkolepý. Stihnou sdělit své city osobě, kterou milovali, vykrást banku, koupit si za ty peníze ferrari a projezdit v něm se svojí polovičkou celý den.
Nebo se aspoň zvládnou dožít stáří.
I já jsem si tohle říkal, plánoval jsem si, jak ulehnu na smrtelnou postel obklopen svými nejbližšími a všichni budou mluvit jen o mých úspěších a o tom, jak jsem byl dobrý člověk.
Chytím svoji dceru za ruku, usměju se a řeknu jí, že vše bude v pořádku, ať nepláče.
Jenže všechno nikdy nemůže být takové, jak bychom to chtěli.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro