Ležím v posteli a položím svou hlavu prudce na polštář. ,,Bože to snad není možné, proč zrovna mě se muselo stát něco takového."

,,To snad není pravda", řeknu a ještě jednou praštím hlavou do polštáře.

,,Co teď budu dělat", řeknu si a raději si nechám k sobě zavolat lékaře abych měla jistotu jestli jsem skutečně těhotná.

A on mi to k mému zděšení potvrdí.

 ,,Ano má paní musím vám s radostí oznámit že jste skutečně v očekávání. A mohu se jen tak pro informaci zeptat kdo bude otcem, protože váš manžel to asi zřejmě není", řekne a na tváři má trochu šibalský úsměv. 

 ,,Protože to by jste byla těhotná už dříve, ale teď jste teprve na začátku ještě ne ani prvního měsíce", dodá a s úsměvem mi gratuluje.

,,A jelikož je váš manžel už několik měsíců mrtví, tak otcem vašeho dítěte bít nemůže", řekne ještě lékař a zatváří se na mě vážně.

,,Řekněte mi paní prosím, kdo je otcem vašeho budoucího dítěte když jste už pár měsíců vdova a znovu vdaná taky ještě nejste."

,,Tak nechápu jak můžete bít těhotná", řekne trochu ustaraně a nespustí ze mě svůj pohled.

,,Nebojte se paní a řekněte mi to", řekne mi lékař a usměje se na mě.

,,Nemusíte se bát, já to nikomu neřeknu pokud vám někdo takhle ublížil. A nechám si to pro sebe jako takové lékařské tajemství mezi námi. A nikomu to neprozradím, a budeme o tom vědět jen vy a já. To vám slibuju paní", řekne a jemně chytne mojí ruku a sevře ji v té své.

Vždyť vás znám paní už strašně dávno a znal jsem i vaší matku a vašeho otce, vždyť vy víte že vaší rodině jsem vždy věrně sloužil. A že už i na tomto panství a v blízkém okolí sloužím hodně dlouho.

 ,,Tak se nebojte a řekněte mi to, prosím lady Kateřino", řekněte mi to.

 ,,Pokud vám někdo takhle ublížil tak není dobré aby jste si to nechávala pro sebe, protože teď nemůžete bít v neustálém stresu a napětí. Ublížilo by to vašemu děťátku", řekne a stočí svůj pohled na mé ještě ploché bříško.

,,Prosím lady Kateřino, myslete na své dítě. Ať už je otcem kdokoliv, tak vy se tím nesmíte trápit."

 Protože tím by jste vašemu dítěti tak akorát ublížila a nijak by jste mu tím neprospěla. A ať už je otcem kdo chce tak to dítě je vaše, a je to živí tvor a vy mu nesmíte ublížit. 

,,Ani když jsem to dítě nechtěla a ten člověk mě znásilnil?", řeknu a vrhnu na něj svůj trochu vystrašený pohled.

,,Cože, lady Kateřino on vás někdo znásilnil", vyhrkl na mě s úžasem můj lékař a vyděšeně a i trochu překvapeně se na mě podíval. 

,,Ano", odpovím a smutně se na něj usměju.

,,A můžete mi říct kdo to byl, nebo jak se jmenoval?", řekne můj lékař a vážně se na mě opět podívá.

,,To bohužel nemohu protože jeho jméno jsem neznala, protože jeho jméno je zapovězeno vědět", řeknu a podívám se na něho a pustím se jeho ruky.

,,Jak zapovězeno vědět lady Kateřino, jak to myslíte", řekne a podívá se na mě opět s tázavým výrazem.

,,Já nevím jak bych vám to ještě vysvětlila pane Bartone, prostě ho neznám a neznám ani jeho jméno. A prostě sem přišel celý opili a i když jsem se mu bránila tak mě prostě znásilnil", vyhrknu na něj a podívám se mu naštvaně do očí.

,,To si myslíte že jsem se ho při tom stačila zeptat na jméno, nebo co", dodám ještě a zlostě vykřiknu.

,,Já jsem byla rada že jsem se mu vůbec ubránila a že jsem si zachránila holí život", řeknu a zlostě praštím rukou do přikrývky.