Ctibor se okouzleně díval na záplavu hedvábných vlasů, rozprostřených na bílém polštáři a na dlouhé řasy, jemnou klenbu obočí a plné rty, trochu popraskané od mrazu.

 Přemýšlel a chtěl vědět, jestli Jakuba milovala a zda s ním byla šťastná....Ale když se tak k ní choval jako teď, tak pochopil že asi ne.

,,Jak by vypadala, kdyby jen její oči zářily láskou? A mohla by ho milovat?," znělo mu v hlavě a pak se zarazil a na chvíli odtrhl pohled z její tváře, která jí ve spánku zrůžověla a vstal a přiložil pár polen do krbu.

 ,,Ať je jí teplo!," řekl si a vrátil se a klekl si k posteli.

 Potlačoval v sobě touhu dotknout se jí, ale když pootevřela rty a tichounce vzdychla, tak se jeho tělo se napjalo jako luk.

 ,,Jak by asi vzdychala, kdyby ji přemohla vášeň?," zeptal se sám sebe a znovu se na ní podíval.

 ,,Je zdravý muž a má v posteli tak nádhernou ženu, že zcela je přirozené, že takto reaguje", uklidňoval se v duchu, ale přitom věděl, že to není pravda, i když Seleina mu vskutku učarovala a oslovila cosi v jeho nitru a probudila city, o kterých ani netušil, že je v sobě má. 

,,Něco takového člověk zažije snad jen jedinkrát za život," znělo mu v hlavě a stáhlo se mu hrdlo tak, že nemohl ani polknout. 

 A všechny milenky, které kdy měl a všechny druhy rozkoší, které kdy okusil, bledly při jediné vzpomínce na vůni, teplo, pohled a váhavý úsměv této ženy... Otevřela jeho srdce toho večera, kdy ji zoufalou držel v náručí a celé dny mu pak nešla z mysli a vzbuzovala v něm rozporuplné emoce a dnes... Dnes konečně pochopil, že ji chce.

,,Jako ženu... Jako milenku... Jako přítelkyni...A dostane ji," znělo mu v hlavě a věděl že tomu tak bude.

Seleina, když se probudila, byla vzrušená a vnímala na sobě jeho lačný pohled, napětí a onu potlačenou chuť sevřít ji v mocném objetí... Avšak nevrhl se na ni a jen se na ní díval a pomalu, kousek po kousku odhaloval její bělostnou pokožku.

 Laskal ji konečky prstů a pozorně sledoval každou její reakci a vrýval si do paměti každý její nádech.

Nespěchal a s potěšením sledoval, jak se Seleina mění a jak nadšeně přijímá každý jeho dotek a jak si ho užívá...Protože všechno to bylo pro ni nové, ale on na tom byl stejně...A už nešlo jen o uspokojení, ale o radost z objevování a z pátrání po něčem neuvěřitelně nádherném a jedinečném...