13. Vůně deště
Loki si unaveně odhrnul zpocené vlasy z čela. Už toho měl dost. Dnes se mu trénink vůbec nevedl.
Postupně ho dostali na lopatky Volstagg, Hogun i SIf. Nejen, že se cítil poníženě, protože jim to šlo až příliš snadno a Fandral všechno viděl, ale navíc mu bylo ukrutné vedro.
Slunce pálilo tak, že si myslel, že je u Surtura v brlohu.
„Bratře," zaškemral a zmoženě se opřel o Fandrala, který ho okamžitě objal, „prosím..."
Thor se usmál a přikývl. Zvedl Mjölnir k nebi. Vyšlehl blesk a vzápětí začalo pršet.
Loki spokojeně vydechl. „Miluju vůni deště."
Fandral zašeptal: „Já miluju tebe."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro