V lékárně se jim nezdálo několik mých vzorků, nějaký pitomec si prý přišel stěžovat nebo co. Byla to jeho chyba, že nepoužil doporučené dávkování a přesto za to potrestali mě... rozvázali se mnou smlouvu. Byl jsem tak vytočený, vzteky mi vibrovalo celé tělo. Přemístil jsem se do svého domu a rozmlátil půlku laboratoře. Nepomohlo to a pak se dostavil ten moment uvědomění. Vím, co mi pomůže,  chlast. Už už jsem se chystal odejít z domu, když můj pohled zavadil o ten zatracený Merlinův řád a odznáček za půlroční abstinenci... ruce se mi třásly jako starci a nemohl jsem udělat už ani krok. Udělal jsem to jediné rozumné, co jsem mohl. Zavolal jsem krbem Pottera.