Ne děti do školy nepůjdou. Mají na učení celý život a tak jim umožněme, aby mohly pokračovat ve studiu i po té co tato epidemie zpustoší svět. Kdyby šly dnes do školy můžeme za krátko říkat, že naše děti studovaly celý život. Žena sice nesouhlasila, ale nakonec svolila, aby děti nemusely do školy. Stejně to je jen na chvíli. Za nedlouho školy stejně zavřou, ale to už bude pozdě. Jednat se musí teď když se všude potulují davy nakažených u kterých se to ještě neví. Není důvod čekat na první oběti mezi školáky než si naše neschopní lídři uvědomí, že je třeba rozhodnutí dělat s předstihem a ne až poté co se něco stane.

Sněhulák je už jen malý, ale se stále stojí. Už asi dlouho nevydrží jako řada dalších tam venku. Přichází krásný sluneční den.

Děti vzaly nastalou situaci s ledovým klidem. Mají nervy z oceli. Jsou nejspíš po mně.

Riskuji a neohroženě vyrazím do obchodu pro čerstvé pečivo. Jak to tam asi bude vypadat? I přes teplý a sluneční den si beru čepici, rukavice a rolák, který si v obchodě dám přes obličej. Možná si bude někdo klepat na čelo, ale není čas na laciné pózy. Lehkomyslných jsou plné hřbitovy, které budou zakrátko zrovna takovými hojně doplněny.

V obchodě ani není moc lidí, což mě překvapuje. Asi je zodpovědných víc než jsem si myslel. Dokonce v obchodě je doplněno i v pátek chybějící zboží. Tady na malém městě si lidé ještě doma nějaké zásoby drží. To v Praze to bude mnohem horší, podle toho co psali ve zprávách.

V obchodě jsem šel na jistotu. Ani jeden zbytečný krok navíc, ani vteřinu zaváhání. Byla to chirurgicky přesně naplánovaná a provedená operace. Kam se na mně hrabou všechny zpravodajské služby.

Doma si přečtu zprávy. „Severní Korea odpálila dvě rakety." Tam se mají. Je to další země kam se virus jen tak nedostane. V Severní Korei si užívají pohodu a zkoušejí nové hračky, zatímco u jižních sousedů padá do náruče smrtelného viru jeden život za druhým.

Další zpráva „Česko pozastaví lety ze severu Itálie i Jižní Koreje". Ani vláda nechce mít s Jižní Koreou nic společného. Hlavně, že tvrdí jak má být obyvatelstvo v klidu. Úplně zbytečný a nelogický krok. Zas pozdě, když už je to u nás. To měli udělat před týdnem. Navíc po silnici lze také jezdit a Itálie není daleko. Až příští týden zavřou školy bude už také pozdě!

No je čas věnovat se dětem, když už je máme doma.

Slunce krásně hřeje, po posledním záchvěvu zimy, který byl vlastně i prvním, je jaro na spadnutí. Byl to dnes pěkný den. Není tak špatné užívat si domova. Lepší než pořád trajdad někde po světe.

Večer jsem si pokazil četbou hrůzných zpráv toho co se děje tam venku. „Pro vyhlášení nouzového stavu není zatím důvod." Kdy podle nich bude. Nejspíš až budou tisíce na hřbitovech. Narozdíl od vlády se najdou i ti co dohlédnou dále než na čas nejbližšího jídla. Tři vysoké školy zrušili výuku. To naše vláda bude školy zavírat až ve chvíli kdy už nebude koho učit a také nebude nikdo kdo by učil. Stačí se podívat na Itálii. Za posledních 24 hodin tam počet zemřelých dosáhl více než poloviny počtu všech osob co do té doby nákaze v Itálii podlehlo. Tomu se tedy říká bleskový nárůst o kterém nezdá se ani snílkům začínajících podnikat. Pohroma zasáhla i naší ekonomiky. Stát hospodařil s největším deficitem ve své historii. Blíží se další ekonomická krize. Předpokládám, že i přes krizi se nějaké pracovní pozice uvolní.