Loki seděl zády opřený o strom v jedné z palácových zahrad a házel kamínky do malého jezírka.

„Buď si hluboce zamyšlený, nebo naprosto duchem nepřítomný. Nemůžu se rozhodnout."

Loki zdvihl hlavu. „Neslyšel jsem tě přicházet," řekl lehce překvapeně.

„Jistěže neslyšel. Jednak chodím velice tiše a jednak bys zrovna teď nejspíš přeslech i slona," přitakala Shuri a usedla vedle něj. „Copak ti vrtá hlavou, hmm?"

Loki zaváhal. Shuri se k němu od začátku chovala vstřícně a přátelsky, ale byla naprosto imunní k jeho trikům, které s oblibou používal na všechny okolo sebe. Jak se zdálo, bez problému viděla za jeho nevinné obličeje a umělecky připravené vytáčky. Byli tu s Thorem už dva dny a zatím nepřišel na to, jak z ní nenápadně vytáhnout nějaké ty informace. Proto tu teď seděl a plašil ozdobné rybičky. Snažil se vymyslet další postup. A při pohledu na Shurin úsměv měl neodbytný pocit, že mladá princezna to moc dobře ví.

„Vidíš do mě," obvinil dívku.

„Líp, než si myslíš," souhlasila Shuri. „Nezapomeň, že jsem vyrůstala se starším bratrem." V očích se jí na okamžik zaleskly slzy, ale okamžitě je zase zakryl úsměv.

„Já měl taky staršího bratra. No mám, ale teď je starší o moc víc, než jsem byl zvyklý," kývl Loki. „Ale vidět do Thora nebylo nikdy moc složité."

„Thor je dobrák. Ale o tom jsi tu nepřemýšlel. No tak, ráda jsem tě poznala osobně, ale jsem si skoro jistá, že kvůli tomu jsi sem bratra nehnal."

„Náhodou ..."

„Loki ..." Shurin hlas nabral varovný tón.

„... kvůli tomu taky," dokončil bůh klamu a lehce se začervenal.

„Ale?"

„Ale nejen kvůli tomu," přiznal. „Doufal jsem, že bych se mohl dozvědět nějaké podrobnosti."

„O čem?"

„O čemkoliv. Co přesně plánujete třeba. Co se stalo před Lusknutím. Se mnou třeba. Tony s Thorem mě velice pečlivě drží od všech informací stranou."

„Snaží se tě chránit."

„Thor možná. Tony spíš trne hrůzou, že mu rozbiju nějakou hračku nebo pomotám výpočty. A navíc, ptal se mě někdo, jestli chci chránit?"

„A myslíš, že jsi dost starý na to, aby ses dokázal rozhodnout? A pak to svoje rozhodnutí unést?"

Loki se už nadechoval, aby odsekl, že rozhodně, ale Shurin neobvykle vážný výraz ho zarazil.

„Ty víš, co přede mnou tají," vydechl.

„Jistě," kývla Shuri. „Možná ne všechno, ale dost na to, abych chápala Thora, proč o tom nechce před tebou mluvit. Má tě moc rád, abys věděl."

Loki sebral další kamínek a chvíli si ho zamyšleně prohlížel, než ho hodil do jezírka za ostatními. „Vím," připustil. „Já jeho náhodou taky. Vím, že mu něco dělá starost okolo Tonyho plánu a tuším, že to má co dělat se mnou. Jako, že co se mnou bude jestli ten plán vyjde. To bych dokázal pochopit. Taky mi to dělá starosti. Jenže on alespoň ví, co se přesně chystá, zatímco já vím houbeles."

„Hmm, co týká Tonyho plánu, můžu ti ho klidně ukázat celý hned tady, ale stručně shrnuto chtějí naběhnout na Thanose, sebrat mu kameny nekonečna a pak je zničit. A protože sílu, která se z nich při tom uvolní, neustojí jen tak někdo, chtějí aby to udělal Thor. Jako bůh by na to měl být dost odolný. A jemu pochopitelně dělá starosti, co pak bude s tebou. Já ale mluvila hlavně o té části před Lusknutím."

„Co s ní je? Něco se stalo, to je mi jasné. Jsem si v podstatě jistý, že Tonyho averze ke mně nepramení jen ze současných problémů a Clint, když poprvé zjistil, kdo jsem, vypadal že vážně uvažuje, jestli mě nemá rovnou zastřelit. Byla to jenom chvilka, ale já si to moc dobře pamatuju."

„A vážně chceš vědět proč?"

„Jasně, že chci. Pořád lepší, než nevědět a přestavovat si kdoví co."

Shuri jen pozdvihla obočí, ale k Lokimu překvapení dál neprotestovala.

„Jak myslíš," řekla jenom a aktivovala drobný počítač, usazený v ozdobném náramku. Ve vzduchu se objevil mihotavý obdélník světla.

***

„Naprosto nepřipadá v úvahu. Nebudu tu sedět zalezlý a čekat, až se s Thanosem vypořádáte."

Zatímco si Shuri povídala s Lokim v zahradě, v paláci se Tony dohadoval s Thorem, jestli má Thor letět na výpravu za kameny, nebo zůstat doma.

„Já chápu tvůj postoj, Thore," snažil se Tony uklidnit blonďatého boha. „A určitě by ses nám hodil. To nikdo nezpochybňuje. Jenom se snažím eliminovat zbytečná rizika, která by mohla zhatit úspěšné dokončení plánu."

„Bojí se, že se necháš zabít," přeložil jeho slova Clint a se spokojeným výrazem uložil další z šípů, které si chystal s sebou, na jeho místo.

„To je nesmysl," naštětil se Thor ještě o kousek víc.

„Vlastně je to oprávněná obava," ozval se Steeve. „Thanos nám kameny určitě nedá dobrovolně. Dokonce by se mohl rozhodnout, že je použije, aby se nás zbavil, pokud nebudeme dost rychlí a nezabráníme mu v tom včas."

„To na věci nic nemění. A navíc, pomocí kamenů mě může zlikvidovat i přes půl vesmíru."

„To je sice pravda, ale když tě nebude mít na očích, nemusel by si vzpomenout," vmísil se Banner.

Thor si shromážděné nasupeně prohlédl.

„Vy jste se prostě rozhodli, že mě s sebou nechcete," zavrčel. „Je to tak? Normálně jste se dohodli."

„Já se teda o ničem nedohadoval," ohradil se Rocket. „Já jsem pro Thora vzít. Líbí se mi, jak jde do všeho po hlavě. Z toho vašeho věčného přemýšlení mívám migrény."

„Mě Thor taky nevadí," přisadil si Clint, kontrolující další šíp.

„Já přece neřekl, že mi Thor vadí," zaúpěl Tony.

„Fajn," kývl bůh hromu spokojeně. „Takže letím."

Tony se nadechl k odporu, a pak s výrazem bezmocné rezignace mávl rukou. „Tohle nemá cenu," prohlásil. „Dělej jak myslíš, Thore."

„Super," zajásal Rocket. „Konečně konec zdržování. Teď popadněte ty svoje hračky a šup do lodi směr Thanos."

„Ve skutečnosti nepoletíme přímo za Thanosem," zklamal ho Tony. „Cestou se ještě musíme stavit pro Nebulu."

„Pro tu modrou kočku, jo?" hvízdl Rocket překvapeně. „Myslíš, že je dobrý nápad ji s sebou tahat? Nepřišla mi jako zrovna emočně vyrovnaná osoba."

„Nebula je v pohodě," nesouhlasil Tony. „Vetšinou. A navíc jsme jí slíbil, že až po Thanosovi půjdem, vezmeme ji s sebou. Chceš být ten, kdo jí bude vysvětlovat, proč jsme ji nechali doma."

„Ani ne. Mohla by se rozhodnout, že budu plešatej vypadat líp a vytrhat mi srst chlup po chlupu. Ok, tak nejdřív Nebulu a pak na Thanose, hlavně už pojďmě," zavelel Rocket, seskočil ze stolu, na kterém si doposud hověl, aby měl dobrý výhled a vyrazil ke dveřím. Ostatní ho více či méně ochotně následovali. Jako poslední zůstali v místnosti Natasha a Thor, jehož odchod zarazila rukou položenou na paži.

„Jen tak mezi námi, Thore," obrátila se na něj tiše. „Jsem ráda, že letíš s námi, ale slib mi, že se opravdu nechceš pokusit o sebevraždu."

Thor se na ni překvapeně zadíval. „Proč bych dělal něco takového?" nechápal.

„Ani ti nevím," pkrčila Natasha rameny s nevinným úsměvem. „Občas mám takové divné nápady. No, jak říkal Rocket, konec řečí, je čas na akci."

***

Loki ryl klacíkem do země a kousal si rty. „Už se nedivím, že ze mě nejsou zrovna nadšení," vypadlo z něj po chvíli. „Taky bych byl naštvaný, kdyby na mě někdo poslal armádu Chitauri. Nevíš, proč jsem to vůbec udělal?"

„Z touhy po moci?"

„Já ... Já nevím. Myslíš, že až tak? Takový masakr?"

Shuri pokrčila rameny. „Jedna z teorií je, že za to může Tesserakt. Že tě změnil. No a někteří říkají, že v tom měl prsty Thanos. Že tě sem poslal on."

Klacík, kterým Loki rozrýval zem vedle sebe, náhle praskl a chlapec upřel na svou společnici překvapený pohled. „Thanos?" vyhrkl.

„Je to jenom hypotéza. Postavená na náznacích. Myslím, že jistě to neví ani Thor. Možná Hawkeye, by si mohl na něco vzpomenout. Ale nemyslím, že by se chtěl snažit. Záleží na tom? Ty, jak jsi teď, nejsi ty tenkrát. Loki? Loki?! Vnímáš mě?"

„Potřebuju mluvit v Wongem," vyhrkl Loki, vyskočil a bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení vyrazil k paláci.