„Heuréka," zahalekal Tony tak hlasitě, že Thor upustil ovladač a začal se podezíravě rozhlížet okolo sebe.

„Děje se něco?" pátral.

„Ale ani ne," ušklíbl se Tony. „Jen jsem si to vždycky chtěl zkusit zakřičet."

„No a nemohl bys to zkoušet u sebe?" durdil se Thor a lovil ovladač z pod gauče. Teď mě všichni předjedou.

„To by nemělo ten efekt," pokrčil Tony rameny a šel si natočit bohatýrskou dávku kávy. „A stejně bys mohl dělat něco užitečnějšího, než pořád hrát nějaké hry."

„Nehraju pořád," bránil se Thor. „Taky se starám o Nový Asgard a občas pomáhám Clitovi a ostatním hledat Thanose."

„Z gauče v obýváku?" podivil se Tony.

„Nemůžu si jen tak poletovat kde mě napadne," zamračil se světlovlasý bůh. „Musím taky dávat pozor na Lokiho. Sám jsi to chtěl."

„Tak to jo, teď už je mi to jasné," pokyvoval Tony ironicky hlavou.

Thora ovšem ironie v Tonyho hlase naprosto minula, takže se jen úlevně usmál. Pravdou bylo, že něco v tom duchu Tony Thorovi skutečně řekl, když se vrátili do věže. Ale pravda taky byla, že se Thor zrovna teď nestydatě vymlouval. Ve skutečnosti se nijak zvlášť nesnažil ani starat o Nový Asgard – starost o něj víceméně přenechal Brunhildě – ani hledat Thanose. Nahlas to sice neřekl, většinou to koneckonců zapíral i sám před sebou, ale jemu stávající stav docela vyhovoval a návrat před Lusknutí ho svým způsobem děsil. Teď měl svého malého bratra zpátky, živého a zdravého. Návrat před Lusknutí by znamenal, návrat do stavu, kdy je Loki mrtvý a doufat v druhý zázrak jeho znovuzrození si netroufal.

„Mimochodem, když už dohlížíš na Lokiho, nepochybně přesně víš, kde je vlastně teď," přerušil Tony Thorovy myšlenky štiplavě. Světlovlasý bůh překvapeně zamrkal a rozhlédl se kolem, jako by čekal, že bratra objeví schovaného někde za nábytkem.

„Ale sakra, hned to zjistím," vyskočil, ale Tony ho zarazil.

„Je s Wongem. Probírají něco okolo magie," uklidnil ho. „Buď tak hodný a zase se posaď. Potřebujeme si promluvit." Thor se poslušně posadil a Tony se opřel zadkem o pult vedle kávovaru.

„Zaprvé, tým Thanos víceméně lokalizoval našeho fialového obříka, ale to nepochybně víš, když jim podle svých slov s hledáním pomáháš."

„Občas pomáhám," zabručel Thor. „Kde je?"

„Úplně přesně to zatím nevíme, máme ale vymezenou poměrně malou oblast. Chceš seznam hvězd, které do ní spadají?" Thor jen mlčky zavrtěl hlavou. „Bezva, takže zůstaneme u toho, že máme slušnou představu o jeho současném místě pobytu a posuneme se dál. Naše simulace anulace Lusknutí se dostaly do bodu, kdy si můžu dovolit prohlásit, že máme stabilní konfiguraci."

„Cože?"

„Dokázali jsme najít způsob, jak vrátit změny, které Thanos Lusknutím způsobil," přeložil svoje vlastní slova Tony.

„Aha. To je skvělá zpráva," kývl Thor. Tony se lehce zamračil. Nebyl pravda nijak zvláštní psycholog, ale Thorův nedostatek nadšení se nedal přehlédnout.

„Nevypadáš zrovna potěšeně," poznamenal.

„Ale ano, zní to báječně," přesvědčoval ho Thor a pokusil se nasadit nadšenější výraz. „Jenom mi chvíli trvá, než jsem si to zpracuju. Takže máte metodu, víte kde je Thanos, kdy se vrhnete do akce?"

„Hned určitě ne. Jednak musíme získat kameny od Thanose a vážně pochybuji, že by nám je dal dobrovolně a jednak musíme mít osobu, která ty kameny zničí. A musí to být někdo s opravdu velkou mocí, jinak zničí sám sebe a s kameny to ani nehne. A ze všech simulací nám vychází, že jsi na to ideální osoba. Koneckonců jsi bůh."

Thor překvapeně zamrkal. „Tedy já nevím," zaváhal. „Ne že bych vám nechtěl pomoct, ale znáš mě. Já jsem víceméně dost jednoduchá osoba. Jestli potřebuje pomoct zlikvidovat Thanose, jsem tvůj muž, ale na nějaké složité akce podle tvých simulací opravdu nejsem."

„Simulacemi se netrap," uklidňoval ho Tony. Vlastní zničení je velice prosté. Prostě si nasadíš rukavici, nebo cokoliv, v čem budou všechny kameny a budeš si přát, aby se jejich existence vymazala. Zbytek se už tak nějak stane sám. Ty už se jen musíš držet."

„Ah, aha, no dobrá. Samozřejmě, pokud je to takhle, můžeš se mnou počítat," souhlasil Thor. „Stačí říct, až bude potřeba. A teď když mě omluvíš, bych si dal ještě jedno kolo Speedracera," dodal a otočil se zpátky ke hře, od které ho Tony původně vyrušil.

Ne, že by měl opravdu náladu na další hraní, ale doufal, že se tak zbaví Starka. Potřeboval čas, aby se vyrovnal s tím, co mu teď Tony řekl a hlavně s tím, co po něm chtěl. Víceméně byl smířený s tím, že pokud se jeho přátelům podaří najít způsob, jak zvrátit co Thanos způsobil, půjdou do toho. Plně to chápal. Věděl, že jeho snaha uchránit Lokiho je sobecká a i když se sám od sebe nijak zvlášť nesnažil jejich postup urychlit, byl připravený jim s čímkoliv pomoci. Skoro s čímkoliv. Tohle bylo ... No pokud to udělá, bude to pro něj skoro jako by Lokiho osobně zabil. A přitom věděl, že Tonyho žádost neodmítne, jestli to opravdu nikdo jiný udělat nemůže.

Z chmurných myšlenek ho vyrušil Loki, který se znenadání objevil a skoro s rozběhem přistál vedle něj na gauči.

„Nazdar Thore! Co hraješ?" zajímal se zvědavě a zkoumal děj na obrazovce.

„Speedracera," odpověděl překvapeně Thor. Loki doposud o počítačové hry jevil velice mizivý zájem. „To máš svoje auto a soutěžíš s dalšími, kdo rychleji projede závodní dráhu."

„Já vím co je Speedracer. Jednou jsem to zkoušel hrát. Hele Thore, nemohli bysme si třeba vyrazit ven?"

„A kam ven?" zbystřil Thor.

„Vím já? Někam. Tady je děsná nuda," Loki chvíli zamyšleně pozoroval obrazovku. „Já mám nápad," vyhrkl najednou. „Nemohli bysme do Wakandy?"

„Cože?" vyjevil se Thor. „To je trochu rozdíl, vyrazit si ven nebo letět do Wakandy. A proč zrovna do Wakandy u Odina?"

Loki rozpačitě sklopil oči k zemi. „No já ... Rád bych viděl Shuri. Myslím jako doopravdy, ne jen na hologramu." Mrskl krátkým pohledem po Thorovi, který ho nedůvěřivě pozoroval. „No co?" naježil se trochu. „Co je na tom divného. Je hezká. A milá. A baví se se mnou."

Thorovi zacukaly koutky. Tak Shuri ano? Že by se bráškovy začaly zapalovat lýtka? Vyloučit to nemohl, to že vypadal jako dvanáctiletý lidský kluk nic neznamenalo. Asgarďané stárli jinak. I ledový obři, koneckonců. A možná, že i podle lidského hlediska už mohl být ve věku, kdy začne koukat po holkách. Matně si vzpomínal na nějaké zmínky o pubertě, které měla posledně Pepper, když se zas jednou zastavila. A výlet do Wakandy by nakonec mohl být bezpečnější, než procházka s Lokim po Manhattanu.

„Víš co? Mohli bychom," připustil nahlas. „Jen řeknu Tonymu, že si vezmu jeden Avengejet a můžeme vyrazit."