„Celá tvá rodina? Cítím s tebou v tvém žalu." Thor soustrastně položil Hawkeyovi ruku na rameno, čímž ho málem zarazil i se židlí do země. Naštěstí podlaha i židle na Bartonovic farmě byly bytelné a rameno ochránila od nejhoršího pevná kožená vesta. Přesto se Hawkeye pro jistotu poněkud poodsunul, aby se uchránil před dalšími projevy soustrasti.

„Díky," kývl. „Ne!" dodal pak ostře. Loki, zvědavě se naklánějící na lukem, odloženým na kraji stolu, dal ruce za záda a pokusil se tvářit, že rozhodně neměl v úmyslu se ho dotknout.

„Kolik že mu je?" obrátil se Hawkeye na Thora.

„To se dá těžko přesně určit," pokrčil Thor rameny. „Především proto, že stárneme jinak než lidé. Ale bude zhruba na úrovni dvanáctiletého dítěte."

„Dvanáctiletého rozmazleného fracka by bylo přesnější," nechal se slyšet Tony. „Nic ve zlém Thore, ale moc se nedivím, že skončil jak skončil. Ten kluk očividně žije v přesvědčení, že si může dělat, co se mu zachce a pak stačí zatvářit se nevině a všechno mu projde."

„Je prostě jenom zmatený. Taky bys byl, kdyby ses najednou probral na úplně cizím místě a chybělo ti pár tisíc let vzpomínek. A věku," bránil bratra Thor.

„Mě zmatený nepřijde," nedal se Tony. „Přestaň se na něj dívat jako na malého, nevinného, brášku a vrať se do reality."

Hawkeye s Lokim, každý z jedné strany stolu, pozorovali slibně se rozvíjející hádku. Když to ale začalo vypadat, že místo slov dojde na pěsti, nekompromisně zasáhl.

„Tak dost," houkl ostře. „Prát se mi tu nebudete. V tuhle chvíli se tu jako malí nevychovaní kluci chováte vy dva, jestli si to neuvědomujete. Koukejte si sednou a vychladnout. A ty se přestaň šklebit a vysvišti ven, trocha čerstvého vzduchu ti neuškodí," zahrnul do svých pokynů pobaveně se ušklíbajícího Lokiho. „Drž se v dohledu a nic nerozbij," dodal ještě. Loki se zatvářil překvapeně, ale bystře usoudil, že odporovat Hawkeyovi by zrovna teď nebyl dobrý nápad, když před ním zkrotl i jeho velký bratr.

„Jak už jsem řekl Thorovi," ujal se Hawkeye slova, když za Lokim zapadly dveře, vedoucí na zadní dvorek. „jeho bratra si tu nechat nemůžu. Očividně má sklony být chodící pohroma i v tomhle věku a tady teď není nikdo, kdo by na něj dával pozor."

„Tak zlé to není, Tony přehání," namítl Thor. „Ty jsi na děti zvyklý, určitě bys ho zvládl."

„Tak předně, být zvyklý na děti a zvládnout prepubertálního, nebo možná raně pubertálního, boha zmatků je pořádný rozdíl. A krom toho tu skoro nejsem. Máte setzatracené štěstí, že jsem zrovna dorazil. Kolikrát jsem pryč i několik dnů v kuse."

„Přišlo mi, že je to tu v podstatě opuštěné," kývl Tony. „Ale proč? Chci říct, pochopil bych, kdybys odsud prostě zmizel, ale očividně se alespoň občas vracíš, i když jen na skok."

Clint lehce trhl rameny. „Vždycky jsem sem jezdil tak akorát na skok," odsekl.

„To jsi ale dělal pro Avengers."

„Taky pro SHIELD. Nezapomeň, že mě Furry naverboval dřív, než vůbec koho napadlo zakládat Avengery."

„Dobře a pro SHIELD. Ale Furry je v prachu, doslova a SHIELD se rozsypal s ním. A Avengers ..."

„Avengers co? Poskládali se jak domeček z karet? To, že jste se s Thorem zahrabali v té tvojí věži neznamená, že ostatní to udělali taky."

„Samozřejmě, že ne," pokýval hlavou Thor. „To bych si jich tam jistě všiml."

V místnosti se na pár vteřin rozhostilo ticho.

„Co?" podivil se Thor a přejel pohledem své přátele. „Říkal jsi, že ..."

„Víš Thore," zarazil ho Clint uprostřed věty, „občas máš tendenci, brát věci moc doslova."

Thor se zamyšleně zamračil. „Ach tak," rozzářil se náhle. „Tys tím myslel ..."

„Já tím myslel, že ne každý se prostě zamkl před světem, jako vy dva."

„Tomu nerozumíš," zamračil se Tony, ale Clint jen pohodil hlavou.

„Myslíš? Tak jsi někoho ztratil, no. Vážně máš pocit, že jsi sám? Ještě bych chápal Thora, ten přišel o většinu svých lidí ..."

„O tom to není," přerušil ho Tony ostře a prudce se nadzdvihl. „Já jenom ..." ztěžka dosedl zpátky a najednou vypadal mnohem starší. „Zklamal jsem, Clinte. Všechny jsem zklamal," dokončil tiše.

„Zklamals tak maximálně sebe," odsekl Hawkey neúprosně, ale Tony jen unaveně zavrtěl hlavou.

„Petr mi věřil a já ..."

„Tak to naprav! Přestaň se zamykat a něco dělej!" zaútočil na něj Clint. Tony se začal nadechovat k odpovědi, ale ať už chtěl říct cokoliv, nedostal se k tomu, protože právě v tu chvíli se zvenku ozvalo tiché „Jejej." tónem, který všechny tři muže spolehlivě zvedl ze židlí. Za domem je uvítal Loki dokonale nevinným výrazem, kterého se Tony pomalu učil obávat. Tentokrát ani nebylo potřeba příliš hledat, co se zase semlelo.

„Co to je?" ukázal Tony na podivného tvora v ohradě. „Vypadá to jako kříženec žáby s nosorožcem. Tos tu asi neměl, že?" obrátil se na majitele farmy. Clint jen mlčky zavrtěl hlavou.

„Kráva," řekl pak. „Byla tam kráva. Dojná. Thore?"

„To je cailart," identifikoval Thor stvoření.„Naprosto neškodné zvíře, děti ho na Asgardu chovají jako domácího mazlíčka. Chovali."

Clint došel k ohradě a pomalu ji obcházel, zkoumajíc stvoření uvnitř. „Dá se podojit?" zajímal se.

„Co? Ne, to nedá."

„V tom případě chci zpátky krávu," rozhodl.

„No, Loki," obrátil se Thor na bratra. Ale ten se jen zatvářil ještě rozpačitěji.

„Když já nevím přesně, jak jsem to udělal," přiznal neochotně. „Zkoušel jsem takovou drobnost a trošku jsem se zamyslel. Ale jestli chcete, tak to zkusím," dodal vstřícně a otočil se ke cailartovi, spokojeně pofrkávajícímu v ohradě.

„Ne!"

Trojhlasý výkřik ho zarazil uprostřed pohybu. Překvapeně se otočil zpátky, očividně nechápaje, co ty ty tři tak vyděsilo.

„Já myslel, že Hawkeye by raději krávu," podivil se.

„Raději tuhle potvoru, než něco ještě podivnějšího. Případně nebezpečnějšího," zavrčel Clint. „Dokud si nebudeš jistý co děláš, tak to nedělej. Rozhodně ne bez zkušeného dozoru."

„To mi matka taky říkala," připustil Loki tiše. „Když mě začínala učit. Jenže, jenže ..." oči se mu zalily slzami. „Stýská se mi po ní," fňukl.

„To bude dobré. Přece nebudeš brečet. Už jsi přece velký," ozval se Thor, ale jeho pokus se naprosto minul účinkem.

„Nejsem," vyprskl Loki přes slzy, otočil se na podpatku a vyrazil okolo domu pryč.

„Mám ti říkat, že to nebylo nejchytřejší?" ozval se Clint, když Loki zmizel.

„Tak proč jsi něco nezkusil ty?" ohradil se Thor.

„Můj bratr to není," pokrčil Barton rameny. „Podívej Thore, možná je Loki bůh, ledový obr a já nevím co ještě, ale zrovna teď je to děcko, co brečí po mámě. To bude dobré není to nejlepší, co můžeš říct, ale apelovat na to že už je na slzy velký?"

„No a co jako bych měl dělat?"

„Teď zrovna? Hlavně jít za ním. Říct mu, že mu rozumíš třeba. Tobě snad Friga nechybí?"

„Chybí, jistě. Ale už je to dlouho."

„Pro něj ne, no. Zkus si to uvědomit. A hlavně padej, než vám udělá z avengejetu dětský bazének."

Thor si povzdechl, ale poslušně vyrazil za bratrem. Tony s Clintem osaměli na dvorku.

„Ty Clinte, říkals že ostatní pracují na něčem, co by mohlo napravit lusknutí?" ozval se Tony.

„Tak docela neříkal, ale ano, snažíme se na něco přijít. Tedy já, Steeve a Natasha hlavně pátráme po tom, kam se Thanos zdejchnul. Ale Shuri s Brucem zkoumají nějakou ideu. Proč?"

„Tak mě tak napadlo, že bych třeba mohl pomoct."

„Proč ne? A co že tak najednou?"

„No," Tony krátce stočil pohled k ohradě, kde se právě cailart s veselým frkáním válel kolem dokola a vířil při tom mračna prachu. „Jen mě tak napadlo, že dospělý Loki byl sice sebestředný parchant, ale alespoň věděl co dělá," zamumlal. Očividně to nebyla pravda, nebo přinejmenším celá pravda, ale Hawkeye se rozumně rozhodl netlačit. Koneckonců to byla jeho věc a další mozek navíc se určitě bude hodit. Zvlášť ten Starkův.