James odněkud odcházel. Na hlavě měl kápi. Za ním někdo křičel. Plakal. Byla to nějaká žena. Její hlas mu byl povědomý, ale nedokázal ho zařadit. Možná to bylo kvůli tomu, že v něm vřel vztek a tak nedokázal souvisle přemýšlet.

A pak se ozval ještě jeden pláč. Neslyšel ho ale jasně, jenom jako ozvěnu. Jako kdyby z velké dálky. Nevěnoval tomu ale pozornost. Byl vzteky bez sebe.

Poslední, co slyšel, byla rána. Ohromná rána, jako kdyby něco spadlo. Chtěl se otočit, aby zjistil co to je. Zvedl se mu ale žaludek a připadal si jako kdyby projížděl nějakou úzkou rourou. Jediné, co ještě stačil zahlédnout, než se probudil, bylo bezvládné ženské tělo.

James se prudce posadil.

To už jsem se vážně zbláznil? Zdají se normálnímu člověku takové sny? A vůbec, co to má znamenat?

James si znovu lehl. Chtěl znovu usnout, ale nešlo mu to. Hlavou mu vířily tisíce myšlenek, až je nestíhal všechny vstřebávat.

Chvíli si myslel, že to je jen výplod fantazie. Bláznivý sen. Takové se přece zdají každému, ne? I když, ještě před chvílí si myslel opak. Pak mu ale došlo, že to je nesmysl. Tedy, došlo by mu to, kdyby nebyl tak tvrdohlavý.

Samozřejmě, že to nic neznamená! Co si jako myslíš Jamesi? To musíš věřit každé prkotině? našeptával mu hlásek v hlavě.

Ale vždyť to bylo tak zvláštní...

Nic to neznamená!

Ale ano, ovšemže to něco musí znamenat!

Takováto hádka se odehrávala v jeho hlavě. Nebyl schopný si vybrat jednu možnost. Teda vlastně byl, ale věděl, že to musí být nesmysl.

Více se přikláněl k výplodu fantazie, ale sám věděl, že pravděpodobnější je ta druhá možnost. Jen si to nechtěl připustit. Ale přece jen...

Něco to znamenat musí!

Ahoj, tak tu máme další kapitolu. Upřímně řečeno, nejsem s ní moc spokojená. Je taková nezáživná. Ale nebojte se! Příště už by tam měla být nějaká akce (snad😅). Plánuju velký zvrat, jenom jsem se k němu ještě jaksi nějak nedopracovala.
Vaše 12magicbook💕