Především bych vám chtěla poděkovat za neuvěřitelných 182 přečtení a 43 hlasů, fakt nechápu, jak to někdo může číst, takže vám moc, moc, moc a moc děkuji, jste úžasní.

Lily zaklepala na dveře Brumbálovy pracovny.

,,Dále" ozval s hlas postaršího muže s bílými vlasy a plnovousem stejné barvy, který měl tak dlouhý, že by si ho mohl zastrčit za opasek. Na nose tak křivém, že vypadal, jako kdyby si ho minimálně dvakrát zlomil, měl půlměsícové brýle a za nimi se skrývaly pomněnkově modré oči. Lily vstoupila.

,,Ale, Lily, tebe bych tu nečekal! Ale asi tě nepotěším, James před chvílí odešel." Lily si v duchu oddychla, neměla ale vyhráno. Ještě se musela zeptat na to, co ji tížilo na srdci.

,,Víte, pane profesore, já jsem vlastně za Jamesem vůbec nešla. Přišla jsem se zeptat, jestli jste přijal Severuse na místo učitele lektvarů." 

,, Ach ano, ovšem. Mohlo mne to napadnout. Ano, Severuse Snapea jsem přijal, i když žádost vašeho muže byla opravdu dojemná. Pokud ovšem vím, tak jste nepřišla kvůli tomu, abyste mne přemlouvala i vy." Co ten Brumbál všechno nevyčmuchá, pomyslela si Lily.

,,Ne, to jsem nepřišla. Přišla jsem ze..." Lily chvíli přemýšlela, jestli Brumbálovi řekne pravý důvod takovéto opožděné návštěvy, nebo jestli zalže. Byla ovšem pravdomluvná a tak se nakonec rozhodla, že mu to řekne. ,,Chtěla jsem mu pogratulovat." Brumbál se usmál.

,,Je vidět, že vaše přátelství nezná mezí. Toho bych se držel." Chvíli byli oba zticha. Každý byl ponořen do svých myšlenek. První se probral Brumbál.

,,Nechci vás vyhánět, ale myslím si, že profesor Snape taky někdy musí spát a jestli ho chcete zastihnout, měla byste vyrazit."

,,Ach, ano, jistě, už půjdu. Dobrou noc, pane profesore!"

,,Tobě taky, Lily."

Lily vyšla z pracovny a sešla dolů do sklepení. Zastavila se před učebnou lektvarů. Nebyla si jistá, jestli zde Severus bude, ale do jeho komnat se jí nechtělo. Když tak nad tím přemýšlela, ani nevěděla, kde jsou. Opatrně zaklepala na dveře.

,,Dále!" ozval se zevnitř nezaměnitelný chladný hlas. Lily spadl kámen ze srdce. Výdech, nádech, ještě jeden výdech a hluboký nádech. S tím zmáčkla kliku a vstoupila dovnitř.

,,Severusi." oslovila jej Lily nejistě.

,,Co chceš?" zeptal se jí Snape odměřeným a chladným hlasem.

,,Já jen" Lily se znovu a naposledy nadechla ,,chtěla jsem ti pogratulovat k místu profesora v Bradavicích. Gratuluji." řekla Lily, které se vrátilo její sebevědomí.

Snape, který takovou reakci nečekal, ze sebe pomalu dostal: ,, Páni, ehm, díky. To jsem opravdu nečekal."

,,Jsem holt nevypočitatelná." řekla Lily, které už nechyběla ani trocha sebevědomí. Pomalu se k sobě s Severusem přibližovali až se nakonec objali v přátelském objetí, které jim vrátilo vzpomínky. Bohužel, i ty špatné.

*Flashback*

,,Ty Idiote!" zakřičela Lily na naštvaného Snapea. ,,Myslela jsem si, že ti můžu věřit! Že jsme nejlepší přátelé! Že spolu budeme až do smrti! Že, že spolu budeme chodit! A ty jsi byl přitom stejný jako ostatní že Zmijozelu!

*Konec flashbacku*

Stejný stejný stejný. Ta slova se vryla Snapeovi do paměti na celý život.

Z rozjímání je vytrhl až klapot bot a následné klepání na dveře. Tedy spíš kopání do dveří. Jen tak tak se od sebe stačili odtáhnout, když v tu chvíli dovnitř vběhl nejrozzuřenější člověk, jakého kdy Lily viděla.

,,Ty idiote!" zařval James a namířil na Severuse hůlkou.

 ,,Ty hnusný, odporný, smradlavý malý švábe! Víš vůbec, co jsi provedl? Brumbál tě sice přijal, ale já to tak nenechám! Rozluč se se životem!" řekl James a přiložil Snapeovi hůlku na krk.

,,Ne!" vykřikla Lily a stoupla si před Severuse.

,,Ty? Co ty tady děláš?!" Zeptal se James a na chvíli sklonil hůlku. Hned toho však zalitoval, protože o chvíli později už jí v ruce neměl. Místo toho ji držela Lily.

,,Zabiješ mě?" zeptal se James. Lily vykulila oči, ale hned je však zandala. ,,Ne. Jednoduše odtud teď odejdeme a budeme dělat, že se nic nestalo." řekla Lily povýšeným tónem, ani se na Jamese nepodívala a zamířila ke dveřím. James si ještě chvíli měřil Snapea nenávistným pohledem, ale pak se k ní připojil.

Ještě jsem úplně nepochopila jak se to stalo, ale tahle kapitola má 725 slov?! Dneska jsem se nějak rozepsala. Jinak doufám, že další kapitola vyjde už brzy, dostaví se tam jakési rozuzlení. Každopádně, nebojte se, to ještě není konec. To je teprve začátek 😏. Tuhle kapitolu bych ráda věnovala Veve2400, úžasné kamarádce, která mě přivedla na Wattpad a k potterheadskému životu.
Vaše 12magicbook💕