Sedím ve svém novém, starém pokoji. Je vtipné, že jsem zpátky ve svém domě. Po rozvodu připadl jí. Chci pryč, působí to tak nostalgicky. Jakoby jste s ničím nepohli, ale není to tak. Pod postelí jsem našel kapesníky. Dělali jste to tady? Je to nechutné. Nechci tu být, chci si alespoň ulevit od bolesti. Nemůžu, zabavili jste všechno ostré. Chováte se ke mně jako kdysi, jakoby se nic nestalo. Ale ono se stalo! Nenávidím vás za to. Předstírat, že se nic nestalo? Trapné... Tak moc trapné. Potřebuju si zapálit. Nejsou tu žádné cigarety, potřebuju je. Tak moc je potřebuju, taky mi chybí víno. Mučíte mě, Benjamine. Mučíte mě a to se vám líbí...

Ne... s ní to tam nedělal. Dělal to s představou, doprovázenou pisatelovou nezapomenutelnou vůní. Kéž by si to uvědomil dřív.