3.
Pohled Vita:
Já toho idiota uškrtím. Zase mi vzal čepici. Rozběhl jsem se na ním a vyhýbal se lidem. Jednou mi podjela noha a já v plné rychlosti do někoho narazil. Křikl jsem omluvu a běžel dál, ale když jsem se otočil, viděl jsem, jak na zemi leží nějaká dívka. Uvědomil jsem si že já ji srazil. Vzal jsem ji do náruče a odnesl do slamníku. Byla krásná a moc jsem si přál znát barvu jejich očí. Filip mě našel, naštěstí. "Vole dýchá?" zeptal se a mě zachvátila panika. Poslechl jsem si její srdce. Bilo. Panika opadla. Zdálo se, že otevírá oči. "Díky bohu. Žije." Otočil jsem se na Filipa. "Běž prosím tě pro vodu." Filip hned vyběhl a dívka se začala probouzet. Byla celkem roztomilá. Vypadala nevině a když otevřela své oči, které měla hnědé, bylo v nich ještě něco, ale v tom šeru to nebylo bohužel vidět. Zadívala se na mě a já se začal topit v jejích očích. "Ahoj" usmál jsem se na ni. Vypadala překvapeně. Chtěla něco říct, ale v tom přišel Filip. Ten debil. Nemohlo to počkat 5 minut? No nevadí. Aspoň nese tu vodu, aby se mohla napít. Podal ji to, ale koukala se na to, jako by to měl být jed. "Neboj se. Nechceme tě otrávit. Je to jen čistá voda." řekl jsem a ona se napila. "Děkuji" konečně promluvila. Měla tak medový hlas. Jo vím že jsem sentimentální ale je krásná. "Jsem Filip a toto je Vito." představil nás Filda. Jo říkám mu Filda. "Jak se jmenuješ ty?" hrozně mě to zajímalo. "E-Eva" je tak rozkošná když se zakoktá. Ale nevím zda by se mnou mohla být. Chci s ní být ale můj původ je problém. Pocházím totiž z...........
Budu trochu zlá 😇😇😇😂😂😂
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro