Steve je lepší než film ✅
Tony's pov
Snídaně proběhla bez problémů. Otec tam nebyl, takže alespoň od něj byl klid. Mamka se mě ptala na různé otázky a opravdu se o mě zajímala. Jak mi jde škola, co kamarádi, ... Samozřejmě jsem jí o většině problémů neřekl. Neměl jsem potřebu se jí s něčím svěřovat.
Steve se choval jakžtakž normálně. Nakonec jsem byl rád, že jsme si to ráno vyříkali. Hrozně moc jsem se bál, že se změnil. Že se bude chovat tak, jak se choval na večeři. To bych nedokázal. Než aby se z něho stala taková nicka, to bych se raději zabil.
"Díky mami. My už opravdu půjdeme," pousmál jsem se na ní a chytil jsem Steva za ruku. Hned jsem si to uvědomil a rychle jsem ho pustil. Zatvářila se trošku odměřeně, ale i tak mi hlavou pokynula, ať jdu.
Položil jsem tedy ruku mezi blonďáčkovo lopatky a tlačil jsem ho k východu. Nebránil se, takže jsme brzy vešli do mého pokoje. Jarvis okamžitě zamkl dveře.
"Co teď budeme dělat?" zeptal se Steve a skočil do postele. Zasmál jsem se jeho dětinskému chování a skočil jsem za ním.
"Napadlo mě, že se můžeme podívat na nějaký film," zakřenil jsem se a jednou rukou jsem ho objal. Okamžitě mě objal zpět a já byl hrozně rád, že je to zase můj starý dobrý Steve.
"Tak to je úžasný nápad," šeptl a odhodil mě od sebe. Zamračil jsem se, ale usmál jsem se, když začal upravovat polštáře tak, aby se o ně dalo dobře opírat. Jakmile své dílo dokonal, šoupl se ke zdi a roztomile se na mě culil.
"Proč musíš být pořád tak kurva dokonalý," šeptl jsem a snažil jsem se uklidnit své splašené srdce. Lehl jsem si hned vedle něho a oba jsem nás přikryl dekou.
"Slovník, pane Starku," sykl Steve, ale i tak mi přes ramena hodil ruku. Uvelebil jsem se v jeho objetí a objal jsem ho za pasem. Druhou ruku jsem položil na jeho vypracovaný hrudník. Cítil jsem se tak moc v bezpečí. Ta jeho ochranářská aura zářila na všechny strany a já z toho brnění nechtěl nikdy odejít.
"Jarvisi? Hoď tam nějaký film. Výběr nechávám na tobě," rozkázal jsem své umělé inteligenci a spokojeně jsem sledoval plazmovou televizi, která začala vyjíždět ze stropu. Zastavila se uprostřed stěny přesně tak, že jsme na ni viděli dokonale.
"To tam byla celou dobu?" žasl Steve. Zasmál jsem se. Byl jsem tak hrozně rád, že to nebyl nějaký bohatý snob. Že to byl můj Stevíček, který má ze všeho radost.
"Ne. Teď mi to tam vyrobili skřítci a už ti vyrábějí dárek na zítřejší ráno," odpověděl jsem sarkasticky a Steve nakrčil obočí. Odtáhl jsem od něj hlavu a hned na to jsem mu dal pusu na tvář. Otočil se na mě a pořád mě provrtával očima.
"To nebylo vtipné," zasyčel. Začal jsem se smát. Jeho obočí se k sobě ještě více stáhlo a jeho rty tvořily dokonalou linku.
"Ale jo. A moc!" naposledy jsem se zasmál a pak jsem se předklonil, abych ho konečně mohl políbit. Pořádnou pusu jsme si nedali dlouho a už mi ten jeho mrštný jazyk dost chyběl.
"Na to zapomeň!" vyplázl na mě jazyk a hlavou ucukl. Zamračil jsem se a s tichým nadáváním doprovázeným Stevovo slovníkem, jsem se znovu uvelebil v jeho náručí. Hlavu jsem si opřel o jeho hrudník a sledoval jsem, jaký film nám to Jarvis připravil.
Vůbec jsem to neznal a ani mi to nevadilo. Film jsem skoro nevnímal. Jen jsem zhluboka vdechoval Stevovu vůni. Poslouchal jsem tlukot jeho srdce, který byl opravdu nepravidelný. Už jen z domnění, že to způsobuji já, jsem se tetelil blahem. Užíval jsem si tepla, které jeho tělo vydávalo. Vůbec mi nebyla zima. Naopak jsem byl jako medvídek zavrtaný v pelíšku, čekající na jaro. Akorát já na jaro nečekal. Nikam jsem nepospíchal. Po jeho boku jsem byl spokojený.
"Steve?" šeptl jsem, když byl film tak ve třetině. Pořád jsem nepochopil, o čem je. Byl jsem až moc ztracený v myšlenkách.
"Hmm?" zeptal se Steve, kterého film očividně bavil. Pořád mě k sobě pevně tiskl a já díky tomu přivíral oči. Jeho dominance byla až moc dokonalá.
"Miluji tě," šeptl jsem a svojí rukou jsem se dostal pod jeho tričko. Položil jsem dlaň na jeho vypracované bříško a teď už jsem oči zavřít potřeboval. Hmat mi teď fungoval na 100%. Na jiný smysl nezbylo místo. Možná ještě čich se snažil pochytat tu úžasnou vůni jeho těla.
"Lásko, já tebe," odpověděl mi a dal mi pusu do vlasů. Usmíval jsem se jako nějaká zamilovaná puberťačka. A taky jsem byl. Byl jsem v tom až po uši. Měl jsem vedle sebe toho nejdokonalejšího muže, který existoval. A byl jsem to já, koho objímal. Jsem to já, koho miluje.
Oči jsem měl pořád zavřené, úsměv na rtech a obrázek Steva před sebou.
***
"Steve! To nemůžeme!" křikl jsem a zahihňal jsem se. Nic na to neřekl a vtáhl mě do kumbálu. Hned mě zády natiskl na dveře a začal si hrubě brát mojí pusinku. Nebránil jsem se mu. Nohy jsem obmotal kolem jeho boků a nadrženě jsem mu vzdychal do úst.
"Kurva! Naši jsou vedle," šeptl jsem jakmile jsem se ocitl bez trička. Steve se znovu jen usmál a odnesl mě k pračce. Posadil mě na ní a já začal zrychleně dýchat. Samozřejmě ta pračka byla zaplá a její vibrace až moc dráždily můj klín.
"Jen ať tě pořádně slyší," šeptl a brzy nato jsem měl dole všechno oblečení. Zavřel jsem oči a když jsem je příště otevřel, měl jsem ve klíně blonďatou hlavu. Steve mi olízl špičku a já hlasitě zavzdychal. Určitě mě museli rodiče slyšet a teď nás půjdou zabít.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro