Tony's pov

Ráno začalo dost blbě. Budíkem pro upřesnění. Naštěstí ten zvuk brzy přestal a já mohl dál odpočívat. Ne však na dlouho.

"Lásko? Vstávej," šeptl mi někdo do ucha a políbil mě do vlasů. Zabručel jsem a ještě více jsem se zavrtal do hrudi mého společníka.

"Musíš vstávat. Je škola," pokračoval a ucítil jsem jemné škrábání na hlavě.

"Já budu spát," zamumlal jsem a u toho jsem se rty dotkl jeho pokožky. Celý se zatřásl a to mi vyvolalo úsměv na tváři.

"Máš poslední šanci. Pak to půjde po zlém," zasmál se Steve a dal mi rychlou pusu na rty. Chtěl se odtáhnout, ale já ho rychle chytil za hlavu a znovu jsem si ho k sobě přitáhl. Nebyla to naše klasická pusa. Na to jsem byl moc ospalý. 

"No vidíš, Lásko. Teď vstávej," zasmál se a vyprostil se z mého sevření. Teplo vedle mě zmizelo a já naštvaně otevřel oči. Bylo až moc velké světlo, ale stejně jsem je nechal otevřené. Steve si zrovna přede mnou nandaval kalhoty. A pohled na jeho zadek byl až moc dokonalý. Poté jsem ale sjel pohledem nahoru.

"Kurva. Promiň!" křikl jsem vyděšeně a rychle jsem vyskočil nahoru. Okamžitě mě však zasáhla bolest ze zadku. 

"Slovník. Obleč se," nakázal mi a byl úplně rudý. Ušklíbl jsem se a s velkými obtížemi jsem si nandal alespoň spodní prádlo. Steve už si chtěl nandat tričko, ale já ho zarazil.

"Počkej," řekl jsem jen a dobelhal jsem se k němu. Dost pobaveně mě pozoroval. Spolkl jsem urážky na jeho osobu a došel až k jeho zádům. Chtěl se otočit, ale já mu pohybem ruky naznačil, ať nic nedělá. A také nedělal. Tedy do chvilky, než jsem mu na záda položil dlaň. Sykl bolestí.

"Promiň. Já-já to vůbec nechápu," omlouval jsem se mu a stále si jeho záda prohlížel. Měl je úplně rozdrápaná. Ode mě.

"V pohodě. Já tě taky dost zřídil," zasmál se a otočil se ke mně čelem.

"Fakt se omlouvám. Nechtěl jsem ti ublížit," sklopil jsem pohled k zemi. Opravdu mě to mrzí. Slíbil jsem si, že na něj nikdy nestáhnu ruku. Steve se však usmál a popošel ještě o kousek blíž. Objal mě a natáhl se k mému krku.

"Zdálo se ti, že by mi to vadilo?" šeptl a já jsem chvilku přemýšlel. Nakonec jsem ho také objal zpět.

"Lásko, můžeš dát prosím ruce pryč z těch ran?" bolestně sykl.

"Promiň," uculil jsem se a ruce jsem posunul níže. Až na zadek.

"Tak takhle bych se nechal objímat pořád. Ale už musíme jít. Nebo zase přijdeme pozdě. A teď už se z toho nevykecáme," řekl smutně a oddálil se ode mě. Opatrně si nandal triko a následně mikinu. S úžasem jsem ho pozoroval. Tohohle člověka jsem ulovil? Já?

"Dělej," hodil po mně moje tričko a já se zašklebil. Zná mě dobře. Mezitím, co jsem se oblékal, Steve přichystal svačiny. Je jako maminka. Teda. Jen občas.

"Díky," vzal jsem si od něj jídlo a sklonil jsem se, abych ho dal do tašky. Tělem mi projela další bolest. Tak moc, až jsem měl v očích slzy.

"Lásko? Co se děje?" zeptal se mě blonďáček a hned byl u mě. Slabě jsem se pousmál.

"Jen jsi mi včera vyšukal díru do zadku. Jinak jsem v pohodě," řekl jsem a tašku konečně vzal. Steve mě jen starostlivě pozoroval.

"Promiň," řekl jen a sám si svůj batoh vzal. Udělal jsem to samé, co on a naklonil jsem se k jeho uchu.

"Myslíš, že mi to vadilo?" šeptl jsem a pořád jsem se usmíval. Už jsem mu odpustil úplně všechno. Každý jsme občas zmatený. Alespoň si uvědomil, jak na tom je. A jsem rád, že si vybral mě. I když mě pořád mrzí, že se vůbec musel rozhodovat. 

Steve mi obul boty, protože já toho nebyl schopný. Počítal jsem s tím, že to bude bolet. Ale že až tak? Tak ono při Stevově velikosti se není čemu divit.

"Lásko jdeš?" nadzvedl jedno obočí. Dneska jsem pořád zahloubaný v myšlenkách. A to jsem za to Steva vždycky buzeroval.

"Promiň. Ještě poslední věc," došel jsem k němu a chytil jsem ho za zadek. Obočí nadzvedl ještě víc. Přitáhl jsem si ho k sobě a dal jsem mu poslední pusu. Bylo nám jasné, že svůj vztah pořád musíme držet v tajnosti.

"Miluji tě," šeptl a odtáhl se. Pohladil jsem ho po tváři.

"Já tebe taky, Vojáčku," otevřel jsem dveře. Vyšli jsme ven a společně se vydali do školy. Měl jsem hroznou chuť chytit ho za ruku. Zařičet něco jako: "Tohle je kurva můj přítel. Tak toho sexy chlapa nechte na pokoji. A světe? Ty si naser. Miluji ho a prostě to tak je." Ale neudělal jsem to. Měl jsem až moc velký strach z otce.

Došli jsme na chodbu, kde jsme měli skřínky. Rozloučil jsem se s blonďákem a došel jsem na druhou stranu chodby. Snažil jsem se chodit jak nejlépe to šlo. Ale bylo těžké. Kurva těžké. Hrozně to bolelo. Musel jsem vypadat jako naprcaný kačer.

"No nazdar!" křikl Thor a vtáhl mě do objetí. Okamžitě jsem sykl bolestí. Odtáhl se ode mě a zamračil se.

"Co se děje?" nadzvedl jedno obočí. Obešel jsem ho a odemkl jsem si vlastní skřínku.

"Nic se neděje," nadzvedl jsem ramena a začal jsem si vyndavat věci.

"Jsi nějakej divnej. Ani sis nevšiml Bruce," založil si ruce na prsou. Okamžitě jsem se otočil a měl pravdu. Bruce tam vykolejeně stál a slabě se pousmál.

"Promiň! Kdy jsi mi chtěl říct, že jsi znovu ve škole?" zeptal jsem se ho a objal jsem ho. Ignoroval jsem všechnu bolest.