Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Písek a zpocená těla ✅

Tony's pov

"Víš co fakt nechápu?" zeptal jsem se Thora a u toho jsem se cpal bagetou. Uběhl další týden a my jako vždy obědvali v jídelně.

"Cmho?" řekl s plnou pusou. Za to dostal od Natashy malý pohlavek.

"Nemluv s plnou pusou!" kárala ho.

"Promhihiň," omluvil se jí a znovu u toho žvýkal oběd. Rudovláska si zoufale prohrábla vlasy. Steve se tomu jen zasmál. Znovu mě pod stolem držel za ruku. Už je to taková naše tradice. Naštěstí je naše škola tak nóbl, že máme ubrusy a nikdo nás nevidí.

"Nechápu, že je venku takový horko! To není normální! Má tam pršet a ne být počasí na koupání," zakroutil jsem hlavou a napil jsem se sody, kterou nám všem Thor koupil.

"Nebuď kazisvět. Tak má být na dva dny teplo... Nedělej z toho drama! Odpoledne je přeci volejbal na pláži!" zasmál se Steve. Díval jsem se na něj o vteřinu déle, než bylo vhodné. Rychle jsem uhnul hlavou a raději jsem se podíval na Nat. Měla mírně nadzvednuté pravé obočí a usmívala se.

"Co je?" prskl jsem na ni. 

"Nic. Bude tam i Bruce?" zeptala se a rychle se napila, aby schovala červenání. Steve se nenápadně pousmál. Řekl jsem mu, co k Brucovi cítí. Od té doby už ji má rád a nebere ji jako hrozbu. Naštěstí.

"Jo bude. Ale prý jen pod podmínkou, že bude hrát i Tony," ukázal na mě Thor a já jsem okamžitě začal kroutit hlavou.

"Ne, ne. To v žádném případě," ukroutil jsem si málem krk. 

"Nebuď trouba! Dělej! Bude sranda!" bouchla mě do ramene má nejlepší kamarádka. 

"Ne. A to je konec. Nebudu hrát," řekl jsem rozhodnutě a snědl jsem poslední zbytek mého dnešního obědu.

"Tony! Musíš jít! Já s Thorem hraju taky. Prosíííím," zamrkal na mě těma svýma zasraně krásnýma očima Steve. Všichni mě probodávali pohledy a já jsem si povzdechl. Prostě mu nedokážu říct ne.

"No dobře. Tak já teda hrát budu," povzdychl jsem si. Nat vyskočila a běžela mě obejmout. Musel jsem pustit Stevovo ruku a také jsem ji objal. Byl jsem rád, že je ráda.

"Tak já mu jdu zavolat," mrkl na nás Thor a zvedl se. Bouchl břichem do stolu a málem ho povalil.

"Kámo! Ty jsi fakt bůh hromu," smál se mu Steve. Byl jsem rád, že už se konečně baví s mojí partou. 

***

Vyšel jsem ze šatny a upřímně jsem si užíval všechny pohledy. Měl jsem jen kraťasy a tílko. Stejně, jako zbytek kluků, co jdou hrát. 

Holky úplně ječely a můžu s klidnou duší říct, že nejedna byla ze všech těch namakanců vlhká. Nedivil jsem se jim. Taky bych ze svého těla vlhl. Teda nejsem tak krásný jako Steve, ale k zahození taky nejsem.

Byl jsem v teamu se Stevem, Pietrem, tím otravným Parkerem a dalšími několika lidmi, které jsem neznal. Proti nám byl Thor, T'chala a další lidi, které jménem neznám. 

Hra začala a my jsme vedli. Byl jsem z toho fakt šťastný. Ale po čase jsme to začali prohrávat. Parker na mě pořád čuměl a vůbec se nesoustředil. Pietro byl zase moc rychlý a do míče pořád nabíhal. No a já... Já jsem sledoval Stevovo zadek samozřejmě.

"Teď si dejte deset minut přestávku a zahrajeme třetí set!" křikl nějaký týpek, co to celé pořádal. Svalil jsem se vedle Natashy. Zrovna seděla sama.

"Kde máš Bruce?" zeptal jsem se jí.

"Kde máš Steva?" škodolibě se usmála. Rychle jsem si sedl a rukou jsem jí zacpal ruku. Odstrčila ji a začal všude plivat.

"Demente. Teď mám v hubě písek," sykla a já jsem se jí musel smát, "šel pro pití."

"Tak to jo," pokýval jsem hlavou. Bylo mi docela horko. Fakt nechápu, že je takové horko v polovině podzimu.

"Nezdá se ti, že má Steve nějak moc dobrý zadek?" zeptala se mě a ukázala mi prstem na Steva, který se s Thorem pral v písku. Zasmál jsem se. Fakt jak malý kluci.

"Nevím. To musíš posoudit ty," má ten nejlepší zadek ze všech.

"Jenom si ho tak prohlížím a musím ti říct, že je fakt kurva hezkej," zasmála se a já jsem se taky falešně zasmál. Tohle se mi přestává líbit.

"Když to říkáš, tak asi hezkej bude," je nejkrásnější.

"Zajímalo by mě, proč furt nikoho nemá. Jen se na něj podívej. Tělo má jak nějaký model, sranda s ním je taky a zdá se mi hrozně hodný a ochotný. Jo a taky má hezký úsměv," básnila a ve mně začala bodat závist. Přeci mi ho nechce ukradnout ne?

"Ehm... Třeba někoho má a jenom to neříká," pokrčil jsem rameny a ukradl jsem jí skoro dopité pití. Exnul jsem ho a ona jen protočila očima.

"A co Bruce?" zeptal jsem se hnedka zostra, abych změnil téma. Vykulila na mě oči a trochu zčervenala.

"Co s ním?" zakoktala. Bylo vtipné vidět ji v rozpacích.

"Ten má taky pěkný zadek ne?" zahýbal jsem obočím. Praštila mě po hlavě.

"Ty jsi dement," falešně se zasmála.

"Mohl bych ti s ním domluvit rande," pokrčil jsem rameny. Zasekla se a byla potichu. Byla úplně rudá. Skoro jako její vlasy.

"Tak buď dneska v sedm před školou," usmál jsem se a vyskočil jsem na nohy. Brzy začne zápas.

Začali jsme znovu hrát a znovu jsme prohrávali. To až do chvíle, než jsem se pro míč rozběhl nastejno se Stevem. Napálil jsme do sebe a oba jsme spadli. Spadl mi přímo mezi nohy a já jsem vykřikl bolestí. Oba jsme se chvilku na zemi váleli s snažili jsme se neumřít bolestí.

"Asi-asi si dám pauzu," řekl Steve, kterého jsem kolenem nakopl do hlavy. Omluvně jsem se na něj usmál. Zvedl se a došel si sednout. Já jsem trochu oklepal a pokračovali jsme ve hře.

Jakmile mě nerozptyloval Stevovo úžasný zadek, začal jsem naplno hrát. Pietro už byl docela unavený, takže i jemu to začalo jít. No a Peterovi jsem pak slíbil fotku, takže se také soustředil. 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro