Steve's pov

Tony mě trochu vykolejeně následoval. Došli jsme do obýváku, kde už tančili naši. Bucky si k sobě přitáhl přítelkyni, ale přesto se pořád díval na mě. Najednou mě všechno sebevědomí přešlo. 

Hnědovlásek mě však zkušeně chytil kolem pasu a já mu položil ruku na rameno. Ti dva si pořád něco říkali a smáli se. My byli potichu. Neměl jsem náladu si povídat. Místo toho jsem si opřel hlavu o Tonyho rameno a snažil se přežít ploužák.

"Je fakt nechutný, jak se pořád snaží vytahovat," šeptl mi do ucha a já si povzdechl. Nic jsem na to neřekl. Bylo mi z toho hrozně smutno. Znovu bylo ticho. Cítil jsem, že Tonyho něco trápí. Ale momentálně jsem byl zaneprázdněný přemýšlením o všem, co se dneska stalo.

Klidně bych teď mohl být v Buckyho náručí. Místo téhle dámy. Všechno bych mu opustil a byli bychom šťastní. Muž, kterého jsem miloval takovou dobu. Ví o mně úplně všechno a já vím úplně všechno o něm. Třeba bych ho znovu změnil. Aby se nechoval tak, jak se chová teď...

"Ehm... To je tvoje ruka na mém zadku?" zeptal jsem se zmateně, jakmile mi Tony stisk pozadí probral z přemýšlení.

"To byla nehoda," zasmál se a já zhluboka nasál jeho vůni.

"Tvá ruka je pořád na mém zadku," informoval jsem ho. 

"Taky je to pořád nehoda," šeptl a dal mi pusu za ucho. Zčervenal jsem se, ale nijak jsem to neřešil. Cítil jsem na sobě intenzivní pohled a bylo mi hned jasné, o co se Tony snaží.

Zavřel jsem oči. Cítil jsem, jak se mi slzy začínají prodírat do očí. Jsem zmatený. Hrozně moc jsem zmatený. Tonyho miluji. Jsem rád, že jsme spolu. Všechny chvilky s ním jsou kouzelné. Ale... Není to Bucky.

Je to jako když jste zamilovaní do nějakého zpěváka či herce. Milujete ho, ale víte, že s ním nikdy nebudete. Klidně chodíte s někým jiným, ale v srdci pořád máte ten malý plamínek naděje, že vám to někdy s vaším crushem vyjde. A to přesně je pro mě Bucky. Akorát teď tu ta možnost je. Chce mě. Řekl mi, že mě chce. Ale jak bych to mohl udělat Tonymu? 

"Polib mě," šeptl mi hnědovlásek do ucha. Chvilku jsem přemýšlel. Otevřel jsem oči a hned jsem zalitoval. Bucky strkal jazyk do krku své holce. Mohl by ho místo toho strkat do pusy mně a... Ne. Musím s tím přestat.

Zvedl jsem hlavu z Tonyho ramene a falešně jsem se na něj usmál. Natiskl se na mé rty a musím říct, že to byl jeden z vášnivějších polibků, co mi kdy dal. Bohužel jsem si ho neužil tak moc, jak bych měl. Myslí jsem byl někde jinde.

"Hlavně ho tím jazykem neudus," řekl Bucky a snažil se skrýt své naštvání. Tony se usmál a oddálil se ode mě. Dlouze jsme si navzájem dívali do očí. Tentokrát jsem se v nich neztrácel jako vždycky.

"Miluji tě," řekl nakonec Tony a i na něm bylo vidět, že ho přiznání překvapilo. Ještě včera bych byl rád, že mi to poprvé řekl. Skákal bych do vzduchu radostí a zlíbal Tonyho k smrti. Ale ne dnes. Ne po tom, co jsem viděl Buckyho kouzelnou tvář.

"J-já tebe taky," odpověděl jsem mu. V tu chvíli Tonyho někdo strhl na zem a začal ho mlátit. Nevěděl jsem, co dělat. Na čí stranu se postavit. 

"Ty hajzle. Tys ho to donutil říct!" křikl Bucky a dal Tonymu další ránu do obličeje. Mé naivní srdce v tu chvíli rozhodlo. Skočil jsem za vyšším hnědovláskem a odtrhl jsem ho od mého přítele. 

"M-měl bys odejít," šeptl jsem se slzami v očích. 

"Ono ti jednou dojde, co je to za debila. Steve miluji tě a vždycky budu," řekl a šel ke dveřím.

"Jak jako, že ho miluješ?!" křikla zrzka a běžela za ním. Chudák holka. Až teď jsem si všiml, že naši mezitím odešli.

Ignoroval jsem křik a hádku. Pomohl jsem Tonymu na nohy a podepřel jsem ho. Z nosu mu tekla krev, ale jinak byl asi v pohodě.

"Kde je ten zmrd? Já mu dám, skákat na mě zezadu!" křikl a začal se rozhlížet okolo. Snažil jsem se v očích udržet slzy a přemýšlel, jestli jsem udělal dobře. Jestli jsem neměl odejít s Buckym.

"Prosím. Nech ho a prostě pojď," šeptl jsem. Chvilku stál a naštvaně sledoval okolí. Nakonec si povzdechl a kývl hlavou. Společně jsme došli ke mně do pokoje. Doběhl jsem do koupelny pro kapesníky a pomohl jsem Tonymu očistit se od krve.

Byl nějak podivně zamlklý. Neřešil jsem to. Začal jsem se převlékat a připravovat na spaní. Tony celou dobu jen seděl a nepřítomným pohledem sledoval podlahu. 

"Miluješ ho?" řekl, když jsem si dočistil zuby. Otevřel jsem pusu a vykulil jsem oči. Tony se na mě poprvé po půl hodině podíval. Tvář měl plnou slz a oči měl napuchlé. Asi celou dobu brečel.

"C-co?" nechápal jsem a zůstal jsem stát ve dveřích.

"Ptal jsem se, jestli ho miluješ," zopakoval smutným hlasem. Začal jsem panikařit.

"J-já..." nevěděl jsem, co říct. Nemiluji ho, ale nějaké city k němu očividně chovám. Tony se smutně pousmál a zvedl se. Vzal si svůj už zabalený kufr a rozešel se ke dveřím.

"Tony!" křikl jsem a běžel jsem za ním. 

"Ne. Nedotýkej se mě," ucukl pryč ramenem, když jsem ho chtěl zastavit.

"Ale... Neřekl jsem ti, že ho miluji," šeptl jsem a už i já začínal mít slzy v očích. 

"Ale neřekl jsi, že ho nemiluješ," setřel si nové slzy. 

"Tony já-" chtěl jsem něco říct, ale jeho zoufalý smích mě přerušil.

"Nic neříkej. Chápu to. Je pěkný... A... No víc věcí na něm nevidím. Každopádně vám to přeji. Teď mě prosím nech být a nemluv na mě," řekl tvrdým hlasem. Ještě na zem hodil moji letenku a zmizel z pokoje. Hlava křičela, ať běžím za ním. Srdce křičelo, ať zůstanu. Spadl jsem na zem a začal jsem brečet. Takhle to dopadnout nemělo.