Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Auto je lepší než postel ✅

Tony's pov

Mlčky jsme se rozešli k parku. Chytil jsem jeho ruku do té své a on se pousmál. Stejně, jako já. Nedokázal jsem se nesmát. Ne po tom, jak se ke mně takovou dobu tiskl. Asi ho budu muset brát ven častěji. Jelikož jsem si to totálně užil. Vůbec jsem nečekal, že se bude bát. Ale rozhodně si nestěžuji.

"Jaká je tvoje oblíbená barva?" zeptal jsem se ho. Chci ho více poznat.

"Asi modrá. Tvoje?" také se mě otázal. Byl jsem rád, že komunikuje.

"Já mám rád červenou a zlatou," odpověděl jsem mu. 

***

"Je mi zima. Nechceš už jet domů?" zeptal se mě Steve a opravdu se trochu klepal. I jeho ruka nehřála tolik, jako na začátku. Taky jsme venku hodinu. 

"Jasně," usmál jsem se a pustil jsem ho. Tázavě se na mě povídal, ale nijak to nekomentoval. Sundal jsem si mikinu a hodil jsem mu ji přes ramena. Pak jsem znovu propletl naše prsty. 

"Co děláš? Bude ti zima" zamračil se na mě. Prohrábl jsem mu jemné vlasy.

"Nebude. Prosím. Chci, abys byl v teple," díval jsem se mu přímo do modrých očí. Povzdechl si a nic neříkal. Zamířili jsme k autu. Naštěstí jsme obešli celý park, takže jsme za pět minut stáli před autem. Zrychlil jsem krok, abych mu otevřel dveře. Znovu. Opravdu se ze mě stává slušný člověk. 

Blonďák poděkoval a sedl si dovnitř. Zabouchl jsem a šel jsem si sednout na místo řidiče. Možná by mi ještě celá ta věc se vztahem šla...

Vyjel jsem a v autě zavládlo ticho. Steve zase přemýšlel. Chvilku jsem ho nechal bloumat, ale nakonec mě to ticho začalo štvát. Chci znovu slyšet jeho hlas. 

"Steve?" 

"Ehm?"

"Já bych ten vztah možná chtěl zkusit," šeptl jsem a okamžitě jsem na sobě ucítil intenzivní pohled. Díval jsem se přímo na silnici. Neodvážil jsem se na něj podívat. Nervózně jsem klepal prsty o volant. Bál jsem se jeho odpovědi.

"Zastav," řekl jen a já jsem zbledl. Nečekal jsem takovouhle reakci. Udělal jsem, co chtěl. Zaparkoval jsem na prázdné parkovací místo. Pořád jsem se na něj nedíval. V hlavě jsem si pořád opakoval, jak jsem to posral. Hrozně moc jsem to teď posral. Měl jsem počkat, nebo rovnou držet hubu.

"Tony?" promluvil, ale já jsem na to nereagoval. Odepnul si pás. Já jsem nemusel. Ani jsem se nepřipoutal. Čekal jsem, než vyjde ze dveří a já tady budu sám. Co jsem si myslel? Je jasné, že mi vesmír nepřeje. Nikdy mi nepřál, tak proč by se to mělo měnit?

Ucítil jsem teplou ruku na své tváři. Konečně jsem se otočil a naše pohledy se setkaly. Usmíval se. On se usmíval. 

Naklonil se ke mně a spojil naše rty. Okamžitě jsem jednu ruku zamotal do jeho vlasů. Druhou rukou jsem si ho za pás přitáhl blíž. Když začal pohybovat pusou, usmál jsem se. Byl jsem šťastný. Tenhle člověk mě dělá šťastným. 

Odtáhl se a mě zamrzelo, že polibek trval tak krátkou chvíli. Vykulil jsem oči, když začal lézt ke mně. Sedl si na můj klín a díval se mi přímo do očí. Měl v nich malé jiskřičky, které mě přiváděly k šílenství. 

Vrhl jsem se na jeho rty a hladově jsem ho začal ochutnávat. Jednou rukou zajel pod moje triko a začal mi jemnými prsty zkoumat břišní svaly. Nehodlal jsem být pozadu. Z ramen jsem mu strhl mojí mikinu a hodil jsem ji někam dozadu. Rukou jsem pohladil celé jeho sexy tělo a i přes látku svetru jsem cítil, jak pevné svalstvo má. 

"Tony?" zeptal se po chvíli a odtáhl se. Byl trošku udýchaný. A já taky.

"Ano, vojáčku?" usmíval jsem se jako blbec. 

"Myslíš to vážně, nebo mě jen chceš dostat do postele?" zeptal se a nervózně si skousl ret. Vykulil jsem na něj oči a taky jsem se zamračil. 

"To si o mně myslíš?" řekl jsem ublíženě. Pohladil mě po tváři a já jsem přivřel oči.

"Jen v tom potřebuji mít jasno," pokrčil rameny a zmizely mu jiskřičky z očí. Naklonil jsem se k jeho uchu.

"Kdybych chtěl jen ojet tu tvojí krásnou prdel, tak už jsem to dávno udělal," šeptal jsem a následně jsem mu ucho políbil. Vydechl vzduch a zatáhl mě za vlasy. Usmál jsem se. Jak jsem mu mohl takovou dobu odolávat?

"Zkusíš to se mnou, vojáčku?" znovu jsem mu šeptl do ucha. Nehty jemně zaryl do mého břicha. 

"Rád," odpověděl mi a nasál se na můj krk.

Byl jsem to já, kdo trhaně vydechl vzduch. Začal sát mojí kůži a já jsem si ho k sobě ještě více přimáčkl. Rukou jsem sjel po jeho zádech níž a zmáčkl jsem jeho zadek. Vzdychl mi do krku a ten krásný zvuk rozhodně nepomohl mému problému v kalhotách. Jelikož na mně seděl, tak můj problém nejspíše začínal cítit. Stejně, jako já cítím ten jeho.

Odlepil se od mého krku a znovu spojil naše rty v jedny. Nedočkavě jsem přejel jazykem po jeho zubech. Pusu otevřel a já jsem šťastně vjel jazykem do jeho pusy. Setkal jsem se z jeho jazykem a začala vášnivá válka. Začínal vyhrávat a to se mi vůbec nelíbilo. Znovu jsem stiskl jeho zadek a tím jsem ho úžasně vykolejil. Skousl jsem mu ret a on znovu potichu zavzdychal.

Odtrhl jsem se od něj a také jsem se ujal vytváření červeného flíčku na jeho krk. Zaklonil hlavu, abych měl lepší přístup. Jak to udělal, tak omylem zavadil tělem o klakson. Oba jsme se lekli, když auto hlasitě zatroubilo. Pro jednou jsem byl rád, že je tma a že mám ztmavená okna. Blonďák ze mě slezl a sedl si vedle mě. Oba jsme vydýchávali zážitek.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro