7.
pohled Rye
,, Andy, mohl by si na chvilinku ??" zakřičel jsem na pláž, kde ležel Andy.
Po svatbě jsme měli den na sbalení kufrů a ostatních formalit. Letěli jsme na naše líbanky na Maledivy. Je to tu nádherný. Ubytování jsme v malém dřevěném bungalově hned u pláže. Takže nám stačí jenom vyjít a jsme u moře. Voda je nádherně tyrkysová. Máme tu klid, nikdo kolem nás není. Jsme tu jenom my dva. Prý jsme vychytali období kdy jsem moc turistů nejezdí. A to je dobře aspoň nás nikdo neotravuje.
Přiletěli jsme sem před dvěmi dny a zítra zase odlétáme a tak mám dneska poslední možnost předat Andymu jedno malé překvapení. I když ono je to spíš větší překvapení než menší. Pořád jsem přemýšlel jak to udělat aby na to nikdy nezapoměl, i když na to že je táta mu to bude do konce života připomínat Romeo. Ale i tak jsem to chtěl udělat nějak slavnostně, pořád mě nic nenapadalo a tak jsem celý den přemýšlel jak to udělat.
Pak mě napadla večeře, že uvařím Andyho oblíbené jídlo a uděláme si trochu romantiký večer. A tak jsem během večera kdy byl Andy na pláži všechno připravil. Jelikož Andy miluje pláže tak jsem měl jistotu, že jen tak za mnou nepřijde.
K večeři jsem zvolil lososa v bylinkové marinádě. Jako pití jsem zvolil bílé víno. Normálně bych si po takovéhle večeři dal pivo ale to by asi zrovna moc romantické nebylo.
Na jídelní stůl jsem připravil dva talíře a dvě sklenky na víno. Pak jsem do prostřed postavil dvě svíčky a kolem všeho jsem posílal okvětní lístky rudé růže. Zapálil jsem svíčky a zakřičel na něho znova.
,, Volal jsi m.." zasekl se uprostřed věty jen co přišel do kuchyně a podíval se na stůl.
,, ano, volal."
,, to je pro mě?" zeptal se mě a ukázal na prostřený stůl.
,, Ano to je pro tebe, nebo snad vidíš tady někoho jiného." usmál jsem se na něho.
,, ne nevidím. A čím jsem si to zasloužil?" zeptal se mě.
,, Ničím, mám pro tebe menší, nebo teda spíš asi větší překvapení, ale než ti ho dám se navečeříme " odpověděl jsem a pocítil jsem jak začínám být nervózní.
Začal jsem si pokládat v duchu otázky typu ,Co když nebude rád?', 'Co když je to na něj brzo mít syna?', 'Co když se mu najednou nebude líbit jméno Romeo?', 'Co když jsem měl počkat radši po svatbě a nechat to na společné rozhodnutí?'.
V tuhle chvíli jsem si říkal, že to byl nejspíš špatný nápad. Bohužel teď už z toho vycouvat nemůžu. Pozítří si máme Romea vyzvednout a je jedno jestli s tím bude Andy souhlasit nebo ne.
V tom mi začal mávat před obličejem.
,, Rye, jseš v pohodě? Zdáš se mi nějaký bledý." řekl mi. Asi jsem musel přestat vnímat když jsem si pokládal ty proradné otázky.
,, Nic, jen jsem maličko nervózní."
,, ale z čeho prosím tě? Ještě řekni že ze mě ne? " a zasmál se.
,, no s tebou to souvisí ale to pochopíš později. Teď pojď, půjdeme se najíst."
,, Rye, celkem mě děsíš." řekl mi když si sedal ke stolu.
,, Neboj, a nech si chutnat. Udělal jsem ti tvého oblíbeného lososa v bylinkové marinádě.
,, Jé děkuji."
———————————————————
Po večeři jsem jen tak seděli u stolu a povídali si. Do toho jsme popijeli víno a bylo nám fajn. Až do doby, kdy jsem chtěl Andymu předat adopční papíry.
,, Andy, něco pro tebe mám." řekl jsem mu a vytáhl bílou obálku, kterou jsem si schoval pod ubrus.
,, Pojď ven na pláž, je nádherný západ slunce, dám ti to tam." a začal jsem se zvedat od stolu a vyšel ven na pláž. Jen jsem slyšel nicneříkajícího Andyho jak jde za mnou.
Když jsme došli skoro až na kraj pláže zastavil jsem se a podíval se na Andyho.
,, Andy, než ti dám to co mám pro tebe připravené bych ti chtěl něco říct i když ani nevím čím bych začal. Asi začnu tím jak jsme se potkali. Bylo to v roce 2014 a my se staly nejlepšími kamarády. Rok na to jsme spolu založily Roadtrip. Byli jsme si už tenkrát tak blízko a přece to pořad bylo tak daleko. Postupně k nám přibývali další členové ale i tak jsme si byli nejblíž ze všech. Pamatuji si kdy jsem si přivedl první přítelkyni, celkem jste si rozuměli. Když jsem se s ní rozešel byl si tu pro mě. Pak jich bylo ještě pár. Ale proč to říkám. Když jsem se rozešel s Nikol, tak jsem si uvědomil, že i když jsem byl ve vztahu s holkou, nebylo to ono. No a pak jsem si to uvědomil. Začal jsem se do tebe zamilovávat čím dal víc. A proto jsem si tě vzal Andy, vzal jsem si tě protože tě miluju a milovat nepřestanu. Teď už si nedokážu bez tebe představit život. Miluju tě." dořekl jsem a stále se mu koukal do očí. Viděl jsem jak se mu v nich hromadí slzy. Začal otevírat pusu, že něco řekne. Ale to bych nebyl já abych mu do toho neskočil.
,, Než cokoliv řekneš, chtěl bych ti něco dát." řekl jsem a podal mu bílou obálku.
Obálku převzal a začal ji otevírat. Já ho jenom pozoroval a doufal, že bude šťastný.
Pomalu vyndal papíry z obálky a začal číst.
Já byl nervoznejší čím dal tím víc.
Andy se na mě podíval a nic neříkal, měl takový neutrální výraz.
Mě se začínalo dělat nevolno.
Stále jenom četl a nic neříkal.
To už jsem nevydržel a spustil:
,, Tak co? Jseš rád? Andy tak už konečně něco řekni" vyhrkl jsem.
Andy pořad neodpovídal jen koukal z papíru na mě a ze mě na papír.
Pak už si pamatuji jen tmu a Andyho křičí moje jméno a jeho volání o pomoc.
Ahojda 🖤
Tak je tu nová kapča. Doufám že se vám líbí. Názor mi napište klidně do komentářů.
Snad brzy u nové kapitoly zatím.
Vaše K. 🖤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro