pohled Rye

Jen co jsem to dořekl, no spíš dokřičel k nám ze všech stran přijela policejní auta.

,,Doprdele" řekl si pro sebe řidič, který očividně nebyl tak nevinný jak se zdálo na první pohled a dal se na útěk.

Jen co to dořekl a rozutekl se pryč se Brooklyn vzpamatoval jako první, na nic nečekal a rozutekl se za ním. No a než policisti vylezli z aut, Brooklyn už stačil srazit k zemi toho, no bůh ví koho.

Pak už to šlo všechno rychle. Policisti se rozeběhli k Brooklynovi a míříli na ně pistolemi. Jeden s policistů si od Brooklyna převzal toho debila a další z nich mu poděkoval za pomoc.

Když jedna hlídka odjela s tím blbečkem pryč, přišla za námi druhá hlídka nám všechno vysvětlit.

Dozvěděli jsme se, že to byl lupič na útěku, kterého naháněli už dva týdny za loupežné přepadení v místní bance.

,, Ne určitě nechceme se nám nic nestalo." začal jsem je uklidňovat, když nám chtěli zavolat záchranou službu.

,, Ale určitě bychom pro vás něco mohli udělat? " zeptal se poručík.

,, No pokud nemáte nějaké schopnosti a nepřičarujete nám jsem auto, kterým bychom se mohli dostat na moji svatbu, tak asi ne" začal jsem se smát.

,, Neříkejte, že se dneska ženíte."

,, Přesně tak, no teda pokud stihnu dojet včas." odpověděl jsem mu.

,, Mám nápad, počkejte tady." řekl nám a odešel k autu a něco začal říkat do vysílačky.

—————————————————

,, Tak tohle je Beruška, vysloužilé služební auto, které nám jenom stojí na parkovišti. Tak si ji půjčte ať stihnete obřad." řekl nám poručík po půl hodině, kdy za námi přijelo další a o něco starší policejní auto.

,, To přece nemůžeme" řekli jsme všichni tři na ráz.

,, Ale můžete, tak šup nasedejte a ať už jste na cestě. My vám ještě jednou děkujeme za pomoc." a už odcházel ke svému autu.

,, Děkuju" zakřičel  jsem na něj.

,, Není za co, to my děkujeme. " zakřičel na nás když odjížděl a naposled nám zamábak z okénka.

—————————————————

Když jsem přijel na místo obřadu, viděl jsem jak všichni stojí kolem Andyho a snaží se ho uklidnit.

Je mi z toho pohledu zatraceně smutno. Kdybych nebyl debil a nezaspal mohli jsme vyjet včas, nikdo by do nás nenarazil a Andy by se nemusel stresovat kde jsem.

Po chvíli jsem to už nemohl vydržet a tak jsem vylezl z auta a rozeběhl se k němu. Když mě spatřil hned vstal a rozešel se za mnou.

,,Co se stalo?" zeptal se mě zmateně a zároveň vystrašeně.

,, Kdy-yž jsme se-em jeli, tak něj-jaký idiot do nás vraz-zil. Nejdřív se oml-louval, že nechtěl, a-ale pak přijeli po-olicisti a zatkly ho. My-y jsme nechapali co se děje a tak nám řekli, že je to nějaký zloděj na útěku." vydal jsem ze sebe udýchaně a hned na to jsem si ho vtáhnul do objetí.

,, No a proč jste teda přijeli v policejním autě?" zamumlal mi do hrudě.

,, No páni policisti se nás nejdřív ptali jestli jsme v pořádku no a po několikanásobném uklidňování teda souhlasili s tím, že žádnou sanitku volat nebudou. Pak si všimli, že jsme všichni v oblecích a že na autě máme stužky a tak se nás ptali kam jedeme. Když jsem jim řekl, že se dneska žením a že to nejspíš nestihnu tak nám řekli, že nám půjčí Berušku. " řekl jsem mu. Když jsem odpověděl poslední větu vypadalo jako by si všichni přítomni myslely, že jsem spadl z višne.

,, Kdo je Beruška" zeptal se už tak dost zoufalý Andy.

,, Beruška je tohle policejní auto. Je to prý vysloužili vrak, který už k případům nejezdí a tak nám ji půjčili. Dokonce nám dovolili použit houkačku aby jsme se sem dostali co nejdřív." dořekl jsem mu to a znova ho poradně objal.

,, A to není celý příběh ale ten ti povím až bude všechno za námi." řekl jsem a on jen přikrýv na souhlas.

—————————————————-

Jdu uličkou a do uši mi hraje naše svatební píseň. Na jedné straně vedle mě jde Andy a na druhé moje mamka. Pomalu se blížíme k oltáři a já si uvědomuji, že jsem ten nejšťastnější chlap na světě. Taky dvakrát moc nechápu jak po tom všem co se dnes stalo je možné, že jsme to i tak stihli včas.

,, Andrewe Roberte Fowlere, berete si zde přítomného Ryana Leonarda Beaumonta, v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci dokud vás smrt nerozdělí."

,, Ano, beru."

,, Ryane Leonarde Beaumonte, berete si zde přítomného Adrewa Roberte Fowlera, v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci dokud vás smrt nerozdělí."

,, Ano, beru."

,, A teď si prosím vyměnte své snubní prstýnky." dořekla oddavajici. k Andymu přišel Sammie a podal mu prstýnek, který mi navlikl na prstenicek. Pak ke mě přišel Shaun a podal mi prstýnek, který jsem  navlíkl na prsteníček Andymu.

,, Tak a teď novomanželský polibek." oznámil oddavajici a mi se s Andym na sebe usmáli. Byl to ten nejhezčí polibek, který jsem si mohl v tento den přát.

,, Tak a teď mi dovolte vám představit manželé Beaumontovi-Fowlerovi."

Když to dořekl cítil jsem se jako v sedmém nebi. Byl to tak neuvěřitelný pocit. To že stojíte vedle člověka a víte, že je to to nejlepší co vás mohlo potkat. Tímhle nám taky začala další  kapitola našeho života.
Další kapitolu nám pak taky otevře nás malý Romeo, už se nemůžu dočkat až se to Andy dozví.

Teď ale jdeme oslavovat. No budeme to mít ale ještě dlouhý večer ...

Ahojda uličníci 🖤
Tak co jaký byl první den ve škole ??
A protože jste určitě všichni první den zvládly tak za odměnu jsem tu s novou kapitolou.
Vím, že jsem říkala, že budu vydávat kapitoly až každou neděli, ale jelikož jsem dneska ve škole byla jenom deset minut. Tak jsem využila možnosti psát. K tomu ještě dneska celý den pršelo a tak mám dost kapitol napsaných dopředu. Tak se můžete těšit, že kapitoly budou vycházet častěji než jenom jednou za týden.
Vaše K. 🖤