pohled Andyho

Ráno jsem se vzbudil ještě dřív než mi zazvonil budík. Sice jsem si ho nastavil na 6.30 abych vstal dřív ale já nemohl spát a tak jsem si na sebe vzal župan a šel si udělat snídani a čaj. Dneska je náš den. Den D. Den kdy se ze mě a Rye stanou manželé. Čekal jsem, že budu nervózní ale jsem celkem v pohodě. Když jsem šel chodbou do kuchyně slyšel jsem hrobové ticho. Tím jsem poznal, že ještě všichni spí.

Když jsem byl v půlce mé snídaně přišel do kuchyně Sonny.

,, Dobré ráno." pozdravil mě

,, Dobré." odpověděl jsem mu nazpátek.

,, Tak co, jseš nervózní?" zeptal se mě.

,, Právě, že vůbec. Sám jsem si myslel, že budu ale nejsem. Možná to je tím, že nemám být z čeho? " odpověděl jsem mu.

,, Tak to je super, né každá nevěsta má nervy z oceli jako ty?" zavtipkoval.

,, Jak můžeš vědět, že zrovná já zastávám roli nevěsty. Co když si na nevěstu bude hrát Rye." řekl jsem na oko uraženě.

,, Pardón pane, už jen chvíli, Fowlere." odpověděl mi a oba dva jsme se začali smát na celé kolo. V tom přišel do kuchyně Jack a zeptal se:

,, Čemu se vy dva tak smějete."

,, Ničemu." řekli jsme oba dva naráz. Jen co jsme to dořekli, podívali jsme se na sebe a další vlna smíchu byla na světě. Tomu se začal smát i Jack. Pak si začali oba dva dělat snídani.

Já jsem mezitím, co si kluci dělali snídani, dojedl tu svoji.

,, Tak já padím nahorů se připravit a nezapomeňte na čas, ať to taky stihnete." řekl jsem klukům a odcházel z kuchyně do našeho pokoje. Za sebou jsem slyšel jenom brblání s plnou pusou o tom, že oni vždycky stíhají všechno.

Když jsem přišel do pokoje, kouknul jsem se na hodiny a zjistil jsem, že mám ještě dvě a půl hodiny čas. Tak akorát na to se připravit, sbalit věci pro případ nouze, připravit snubní prstýnky a vydat se na místo obřadu.

Vzal jsem si oblek v pouzdře a vydal se do koupelny. V koupelně jsem si oblek pověsil na věšák a přešel jsem k zrcadlu. *Pane bože, to je hnízdo* pomyslel jsem si. No nic do toho se pustím až se vykoupu. Napustil jsem si vanu pořádně teplé vody a ponořil se do ní. Na chvíli jsem zavřel oči a vzpomínal na to jak mě Rye požádal o ruku.

Flasback

Po tom dnešním zmatku kolem koncertů jsme se s Ryem rozhodli jít projít. Jako obvykle jsme se vydali na naše nejoblíbenější místo. Byl už podvečer a tak jsme mohli pozorovat nádherný západ slunce. Povídali jsme si o všem možným. O tom jaký to bylo když jsme zakládali skupinu. O tom jak jsem si nechal poprvé obarvit vlasy na blond. O tom jak se Rye učil parkour. O tom jak jsme se dali dohromady. A nakonec taky o tom jak se nehorázně milujeme. Když byl Rye na konci svého vyznávání, klekl si přede mě a zeptal se:

,, ... a proto se tě Andy ptám, vezmeš si mě?" dořekl a otevřel krabičku s nádherným prstýnkem.

,, Ano, ano to víš, že vezmu! " odpověděl jsem mu a okamžitě si jo přitáhl do objetí.
Konec flashbacku

Otevřel jsem oči a musel se pro sebe usmát.

Začal jsem se umývat a nakonec vylezl z vany. Stoupl jsem si před zrcadlo a začal si upravovat to vrabčí hnízdo tak aby to aspoň trochu vypadalo jako normální vlasy.

Po patnácti minutách sušení a tvarování vlasů jsem měl hotovo. Stačilo už je jenom zalakovat.

Když jsem měl vlasy hotové, rozepnul jsem obal a vyndal z něho tmavě modrý oblek, s košilí a kravatou. Všechno jsem si oblékl a vyšel z koupelny. Na posteli mi ležela světle růžová růže, kterou jsem si připnul do klopy saka. Nakonec jsem si obul kožené společenské boty a já byl hotov. S Ryem jsme se domluvili na stejných oblecích aby nás brali jako dva ženichy a ne jako ženicha a nevěstu. Proto už se nemůžu dočkat jak bude vypadat Rye.

Po pečlivé přípravě a překontrolovaní věcí jsem všechno naložil do auta. Pak jsem ještě šel zkontrolovat kluky a pak nám zbývalo udělat ještě poslední věc a to ozdobit auta stužkami.

Když i auta byla připravená mohli jsme vyjet.

—————————————————

Po příjezdu na místo kde se má obřad odehrávat, jsem si všiml, že většina hostů už tady byla. Viděl jsem známé obličeje jako Blaira s Ginger, Ryaovu rodinu, mojí rodinu a dokonce jsem zahlídl i Nicol. Když mě spatřila rozešla se mím směrem.

,, Ahoj Andy, " pozdravila mě.

,, Ahoj, co potřebuješ?" zeptal jsem se.

,, omluvit se ti! Víš když jsem byla s Ryem hrozně jsem na tebe žárlila. Měl s tebou takový vztah, který semnou ne. Možná jsem na tebe byla opravdu hnusná. A proto se ti chci za to omluvit. Ryeovi už jsem se omluvila ale to si asi poznal když jsem tady. No je na čase abych to napravila i s tebou." řekla mi a čekala na mou reakci.

Nastavil jsem ruku a představil se.

,,Andy " řekl jsem. Nicol ruku přijala, usmála se a řekla:

,, Nicol, těší mě." a oba jsme se zasmáli.

,, Moc mě těší Nicol, bohužel tě budu muset opustit. Nemůžu nikde najít Rye, ty si ho asi nikde neviděla, že?" zeptal jsem se.

,, Ne, bohužel jsem ho ještě neviděla."

,, No nic tak já ho jdu hledat. Tak zatím." odpověděl jsem ji a rozloučil se.

Vydal jsem se najít Rye ale marně. Všichni, kterých jsem se ptal, mi odpověděli, že Rye ještě neviděli.

Když jsem konečně našel někoho kdo by mohl vědět jestli tady Rye už je, tak mi odpověděl ze ještě není.

,, Jak jako, že tady ještě není. Vždyť tady měl být před půl hodinou. To mu vůbec není podobný. Vždycky všude byl včas. Určitě se něco muselo stát." začal jsem se rozčilovat. Jak jsem říkal, že nejsem nervózní, tak to už teď jaksi neplatilo. Začínal jsem být poradně nervózní a to není dobrý.

Když jsem se začal pomalu hroutit z toho, že to nestihne přišla za mnou paní Beaumontová. Donesla mi sklenku vody a řekla mi ať se posadím.

,, Andy, na napij se a sedni si. A neboj on to stihne." začala mě uklidňovat.

,, Já se snažím ale už má hodinové spoždění" odpověděl jsem ji. To už jsem byl, s prominutím, s nervama v prdeli.

,, Neboj on to stihne. Určitě! Musí ! Vždyť se nemohl dočkat. Uvidíš, že to stihne."

Jen co to paní Beaumontová dořekla uslyšel jsem zvuk policejní houkačky. Na parkoviště se vyřítilo policejní auto. Nikdo nechápal co se děje. Stoupl jsem si, a šel jako ostatní, blíž k němu. Policejní auto zastavilo a vyplo houkačky. To co se stalo potom by mohli vymyslet jenom ve filmu.

Ahojda 🖤
Tak jsem tu s novou kapitolou.
Doufám, že se vám líbí.
Schválně mi napište, co si myslíte, že se asi stane?
Vaše K.🖤