pohled Andyho

Včera jsme vše oznámily Ryovím rodičům. Dnes je řada na moji mamce. Měla by přijet až po obědě, protože musela jít do práce a jindy neměla čas. Aspoň jsme tak nemuseli přemýšlet co udělat k obědu.

Pořád jsem ležel v posteli. Ráno když jsem se probudil nebyl v postýlce Romeo a ani Rye v posteli. Nejprve jsem se lekl ale když jsem uslyšel Ryův hlas z chůvičky, hned jsem  se uklidnil. Došlo mi, že jsou spolu. A tak jsem vstal a šel jsem za nimi do Romeova pokojíku.

,, Ahoj" pozdravil jsem je oba dva a přišel k nim blíž.

Rye měl Romea položeného na přebalovacím pultu a zase si s ním povídal. Opravdu lepšího tátu si Romeo přát nemohl. A pokud mi bude někdo tvrdit opak, pošlu ho k dotrovi.

,,Jsi nejlepší, víš o tom?" řekl jsem Ryovi a přitom ho líbnul na tvář.

,,Ale prosím tě." začal se uculovat Rye.

,,Co dneska podnikem, než přijede mamka?" zeptal jsem se Rye.

,,No jelikož včera večer se nabídl Sonny, že dnes uváří oběd, tak máme celé dopoledne pro sebe." odpověděl mi Rye.

,,Dobře, mas nějaký plán co bychom mohli dělat."

,,Vulbec nevím"

,,Tak něco potom vymyslíme, teď pojď, půjdeme se nasnídat. Jak koukám tak Romea už si krmil že?" zeptal jsem se ho.

,, Jo krmil, taky pak to přebalování vypadalo" odpověděl a já se začal smát.

,,Je mi to jasný, hele píchal sis už dneska?" zeptal jsem se ho. Zní to divně ale Rye pochopil že myslím inzulin.

,,Ano píchal" odpověděl mi s povzdechem.

,,Hele nevzdychej, můžeš si za to sám. Máš si na to dávat pozor. A já už nebudu riskovat, že se ti zase přitíží jako včera." řekl jsem mu.

,,a ukaž," dodal jsem a vzal si Romea do náruče.

,, druhý taťka si ho chce taky užít." řekl jsem Ryovi když jsem si vzal Romea do náruče a mířil si to pryč z děckého pokoje.

V obýváku jsem Romea položil na podložku, kterou měl v hracím koutku. Lehnul jsem si vedle něj a hrál si sním. Dělal jsem na něj různé pošklebky a Romeo se na mě křenil. Miluju když se takhle na mě nebo na Rye směje. Je to hrozně roztomilý. Máme ho doma necelé tři dny a já tomu stále nemůžu uvěřit. A i když vím, že biologicky není můj v mém srdci bude navždy můj. Ať se děje cokoliv.

Mezitím co jsem si hrál s Romeem nám Rye udělal snídani a Romeovi čaj. Rye už mi ho chtěl zase brát ale to jsem mu nedovolil. Včera měl celý den on a mě k němu nechtěl skoro vůbec pustit. Dneska už mi ho nevezme. A tak jsem jenom vzal Ryovi z ruky lahvicku s čajem a šel si sednout s Romeem na gauč. Zvládnu se nasnídat i s Romeem v náruči.

Po snídani jsme se s Ryem rozhodli zajít do Zoo. Vím, že Romeo z toho ještě nic mít nebude ale cobychom dělali celý den doma.

A tak jsem šel přebalit a obléknout Romea a položil ho do kočárku. Pak jsem se oblékl já a vyšel jsem s Romeem ven. Tam na nás už čekal Rye, který telefonoval.

,,Ni ale my teď nemůžeme jet tour." rozčiloval se do telefonu Rye.

,,Ano, ano já vím ale máte děti. Máte? Výborně. A jak by se vám líbilo opustit syna na půl roku. Nelíbilo. Vážně?? To je mi ale překvapení. A představte si, že mě se taky nechce. Ano mám půlročního syna. Ne, prostě teď na tour jet nemůžeme. Pokud máte nějaké další problémy, obraťte se na našeho managera, pana Dreelena. Děkuji nashledanou." řekl Rye a schoval mobil do kapsy.

,,Kdo to byl" zeptal jsem se ho.

,, Jeden týpek chtěl abychom jeli jako předskokani nějaké kapele. Nechápu proč nevolali rovnou Blairovi. Ten by jim všechno hezky pěkne vysvětlil. " rozčiloval se.

,,Nerozčiluj se, je to zbytečný. A pojď ať to stihneme." řekl jsem mu a vydal se na cestu.

Po hodinové cestě jsme vešli konečně do Zoo. Ani nevím proč jsme si vybrali pravé Zoo. Vždyť jsme tady byly už tolikrát a ještě jsem beztak tolikrát půjdeme.

Prošli jsme kolem různých zvířat. Nakrmili jsme kozi, viděli jsme pávy a různých dalších zvířat. Když jsme byli na konci Zoo rozhodli jsme se s Ryem zajít do menší  kavárny nedaleko Zoo.

Tam se nám Romeo vzbudil a tak jsem si ho vzal do náruče. Dal jsem mu lahvičku s čajem. Když Romeo pil přišla k nám mezitím servírka a ptala se nás, co si dáme. Já si dal obyčejné kafe a Rye si objednal čaj s mlékem. Pije to neustále a ani se mu nedivím. Chutná to opravdu dobře.

,,Tak tady to máte pánové" řekla nám servírka, která mám právě donesla naši objednávku.

,,Děkujeme." řekl za nás oba Rye.

,,Mohla bych mít otázku ?" zeptala se nás. Já už se začal připravovat na otázku typu ,vy jste gayové?' nebo ,to máte syna adoptovaného?', jenže jsem se zmýlil.

,,Určitě " odpověděl za mě Rye, když viděl, že mi do řeči moc není. Nejspíš mu došlo, na co myslím.

,,Mohla bych se s vámi třemi prosím vyfotit? Jsem vaše velká fanynka a když vás tady tak vidím všechny tři, nedokážu popsat jak šťastná jsem. Dokonce i za to že vás obsluhuji." zeptala se. Ze začátku byla nervózní ale ke konci se uvolnila a dělala si srandu.

,,Ano s námi dvěma se vyfotit můžeš ale s Romeem ještě ne. Víš teprve to oznamujeme rodině, že máme syna a fanouškům to ještě říkat nechceme. Doufám že to chápeš?" řekl jsem ji a Rye jenom přikyvoval hlavou.

,,Samozŕejmě, že to chápu, jen mě to mrzí. Ale tak doufám,že Romea uvidím aspoň ještě jednou a vyfotím se sním."

,,Myslím si, že se tady potkáme vícekrát, pokud tady budeš ještě pořád pracovat" odpověděl jí na to se smíchem Rye.

,,No uvidíme ale zatím to vypadá že jo" odpověděla nám a my se začali smát.

,,No tak se jdeme vyfotit ne?" zeptal se nakonec Rye a tak jsem vstal položil Romea do kočárku a přidal jsem se k Ryovi a k milé servírce, abychom si mohli udělat selfie.

Po milém rozhovoru s May, to je jméno servírky s kterou jsme si ještě chvíli povídali, jsme se vydali ze Zoo domů.

Ahojda 🖤
Je tu nová kapitola. Tak doufám, že se vám líbí.

Jen teď mám menší dilema.
Zaprvé, poslední dobou nemám vůbec čas na psaní dalších kapitol. Zadruhé, mě ani nic nenapadá. Prostě mi došla inspirace.

A tak se chci zeptat: Mám tuhle povídku ukončit nebo ji nechat otevřenou s tím, že budete čekat až mem zase chytne ,slina' ??

Dejte mi prosím vědět do komentářů.
Zatím se mějte hezky,
Vaše K. 🖤