Irské Velikonoce
Pohled Nialla
Po zjištění, že moji kamarádi nemají vůbec páru o tom, jak u nás v Irsku probíhají Velikonoce, jsem přísahal, že až je jednou prožijí, nebudou je chtít slavit jinak. Už v únoru jsem začal zařizovat ubytování v našem domě nebo se díval na internetu po letenkách. Jenom se mi smáli a říkali, že zas tak úžasný to být nemůže. Já ale vždy řekl, že to je ještě úžasnější.
Únor se rychle přehoupl na březen a já už začal balit, protože den odletu se blížil. Doma už všichni věděli, že jsem se uráčil přijet a nehorázně se na nás těšili. Kluci se začali také těšit. Hlavně na to volno, které jsem si u managementu vydupal. Nebyli moc nadšení. Zkoušeli, že nás pustí jen, když pak rok nebude žádný čas pro nás. No, řeknu vám, hádali jsme se asi hodinu, než přistoupili. Myslel jsem si, že tohle byla ta nejtěžší část naší 'dovolené', což nakonec nebyla
,,Sakra. Nevíte někdo, kde mám druhou botu?" Zabalit 4 kluky na ani ne víkend by někomu přišlo jako snadný úkol. To by však nesměli být 4/5 One Direction. Harry hledal jeho oblíbené černé jeany, Louis se dožadoval odpovědi, jestli je v Irsku také mrkev, že by si ji kdyžtak přibalil, Zayn se rozčiloval, protože mu došel oblíbený odstín barvy ve spreji, který si chtěl vzít s sebou a Liam nemohl najít druhou tenisku. Teď jsem to byl já, kdo se jim smál a zabaleno měl už měsíc předem.
V letadle si Zayn vzpomněl na svoje sluchátka, které nechal ve vile, Liam se informoval, jestli naší rodině nevadí, že bude jíst polévky vidličkou a Harry se ptal, jaké jsou v Irsku holky, čehož se chytil Loui a celou cestu si povídali o holkách. Já jsem si šel pro jídlo a pak si pustil písničky, při čemž jsem usl
Probudil mě Harry s tím, že jsme v Dublinu a já se musel pousmát. Už jenom chvilka a budu moci zase vdechovat tu vůni vanilky, která vždy byla oblíbenou vůní mamky. Už jenom chvilka a obejmu ji, tátu, Grega, Denise i malého Thea, který za tu dobu co jsme se neviděli, musel určitě vyrůst. Takhle bych přemýšlel dál, ale kluci již byli z cesty unaveni a jedné po čem toužili, byl konečně klid. Opustili jsme tedy letadlo a rozešli se po letištní hale, hledajíc nejbližší východ.
Dojeli jsme k malému domečku, který již zvenku vypadal útulně. Rozebrali jsme si kufry a vydali se k hlavním dveřím domu, ve kterém jsem strávil svých 16 let života. Chtěl jsem zazvonit, ale dveře se otevřely rychleji a mamka mi vpadla do náruče. Cítil jsem její slzy na mém tričku a ač nerad, musel jsem se odtáhnout, abych jí představil kluky.
Všichni si padli do noty a po nějaké chvíli mě napadlo si prohlédnout okolí. Všechny sousední domky byly pořád stejné, až na jeden. Bydleli tam kamarádi rodičů s jejich dcerou. Jmenovala se Nellie a už od dětství jsem do ní byl blázen. Dříve s nimi bydlel i jejich syn, Leo, ale ten se odstěhoval za svojí přítelkyní. Překvapilo mě, že jejich dům byl takový.....smutný. Jejich mamka, Olivia, se o jejich zahrádku starala co nejlépe. Teď však vidím jen uschlou trávu a rostliny jako by tam nikdy nebyly. Schránka byla plná různých novin i dopisů, v plotku chyběla prkna, omítka opadávala a střecha taky vypadala celkem špatně. Musel jsem asi přemýšlet dlouho, protože všichni už seděli v obýváku na gauči a poslouchaly, jak jim rodiče popisují moje trapné zážitky z dětství.
,,Stlejdo? Jsi to ty?" Ozval se za mnou hlas mého synovce a já se musel pousmát.
,,Ahoj Theo. Wow, ty jsi teda vyrostl" řekl jsem a obíjmal ho v náručí.
,,Půjdeš si se mnou hlát?" Zeptal se mě a nahodil psí kukuč
,,Hnedka, jenom se musím na něco zeptat dědy. Ano?" Jen přikývl a já se vydal za tátou
,,Ahoj tati" ani jsem se nenadál a už mě obíjmal. Jsme taková obíjmací rodina. Ptal se mě na ty zásadní otázky a tak i já jsem se na něco zeptal
,,Tati, co se stalo s domem Liv a Jaye? Vždyť to vypadá, jak kdyby tam ani nikdo nebydlel?" Tátovi se v očích mihl smutek. Stalo se snad něco?
,,Víš....O' Connorovi měli nehodu. Jeli navštívit Lea a nějaký opilý řidič je naboural. Liv se nic nestalo, Nellie měla něco s nohou, myslím, že zlomenou, ale teď už to je v pořádku. No a Jay....ten to n...nepřežil" v kuchyni se ozvou jeho vzlyky a já nevím, jak bych ho měl utišit. Byli s Jayem jako bráchové, nedokážu si představit tu bolest, kterou musel a musí prožívat. Do kuchyně přišla mamka, která dala tátovi nějaké prášky na uklidnění a poslala ho do ložnice, ať se prospí
,,Olivia na tom byla a je hodně špatně. Umřel jí manžel, syn je už dlouho nenavštívil...Nellie se o ni stará, chodí nakupovat, vykašlala se na vysokou a pracuje, aby obě dvě uživila a spoustu dalších věcí. Jenže se změnila. To už v té době, co jsi odjel do X Factoru. Dříve byla usměvavá, optimistická,.....dnes je opak. Může za to ztráta otce, ale i ztráta tebe" nevěděl jsem, co na to mám říct a tak jsem tam jenom tak stál. Mamka mi oznámila, že ona s Denise, Gregem a malým Theem jedou na nákup, Louis s Harrym a Zaynem se jdou podívat po nějakých holkách a já s Liamem zůstáváme doma. Tátu prý máme nechat spát.
Liam se chtěl jít podívat, kde jsem jako malý vyrůstal a tak jsem rozhodl, že budu jeho průvodce po Mullingaru. Začali jsme v mém nejoblíbenějším parku, kde jsem si našel místo, kam nikdo nechodil. Dále jsme procházeli různými obchodními domy, kde jsme utratili nehorázné peníze, ale kdo ví, za jak dlouho tu znova budu? Ověšeni taškami jako vánoční stromečky jsme zvládli si jenom vyzvednout pizzu a šli domů.
Když jsme procházeli kolem domu Nellie, Liam mi vzal tašky plné oblečení s pizzou a poslal mě za ní. Já jsem byl chvilku proti, ale když už vypadal vážně nasraně, radši jsem zavřel pusu a nakráčel ke zvonku, který zmáčkl zase Liam a pak rychle zdrhl. 'Jako malý' pomyslel jsem si, ale to už se otevřely dveře a přede mnou se objevila Nellie.
Byla krásná. Vlasy měla spletené do dvou copů, líčení žádné, na uších měla sluchátka, oblečení pouze dlouhé ušpiněné triko s černými jeany. Když mě uviděla, v očích se jí mihlo překvapení, které ale schovala za nějakou masku, která neměla její emoce dávat na povrch. Už chtěla dveře zavřít, jenže v tom okamžiku jsem dal do mezery mezi dveřma nohu, čímž byla nucena mi otevřít
,,Co tady děláš? Ty sis vzpomněl, že máš taky nějakou kamarádku, která není slavná?" Hned, co se za námi zavřely dveře od jejího pokoje na mě bez jakéhokoliv emoce promluvila, až mi přejela husí kůže po zádech
,,Hele Lie, moc se ti omlouvám, že jsem se neozval, ale když jsem si koupil nový mobil, přehazoval jsem si SIM kartu. No a tvůj kontakt se mi tam neuložil. Musel jsem ho buď ztratit nebo já fakt nevím" použil jsem její přezdívku, kterou jsem jí vymyslel v dětství (Nel+lie). Ona mě na oplátku vymyslela All (Ni+all)
,,A co čekáš, že ti na to teď řeknu? Nialle, ono se toho sakra hodně změnilo, víš? Přišla jsem o tebe, umřel mi táta a já se snažím uživit mě i mamku. Ale to nevadí! Já ti teď skočím kolem krku a budeme spolu šťastní do té doby, dokud zase ne odjedeš! Ne Nialle, tentokrát už ne. Ty si ani neumíš představit tu bolest, kterou jsem cítila. Že jsem proplakala tolik nocí. Že jsem v srdci pomalu umřela" zase ten její klidný hlas a já jí nepoznával
,,Změnila jsi se..." zašeptal jsem a smutně jí pohlédl do očí
,,Ano, já vím. Bolest lidi mění " zahleděla se do mojich a já přísahal, že v ten moment jsem v těch jejich spatřil malý náznak smutku, který hned skryla za ledovou masku
,,Prosím, nechme to teďka být. Jsou Velikonoce. Užíjme si je tak, jako když jsme byli malí. Mám tě rád, Nellie. Sice jsi se změnila, ale já vím, že to je jenom maska. Prosím" jedna slza mi stekla po tváři. Viděl jsem, že svádí boj sama se sebou. Nakonec si však jenom povzdechla a už byla u mě v náručí
,,Chyběl jsi mi. Tak moc jsi mi chyběl. Nikoho jsem tu neměla, když jsi odjel. Rok na to jsem se seznámila s fajn holkama. Jmenují se Kattie, Lucille a Izzie. Jsou to fakt super holky. Možná by se jim líbili kluci. Já nepochybuji o tom, že klukům by se nelíbily" už jen ta představa, jak jsou z nich kluci úplně vedle, se mi zamlouvala. Stáli jsme tam v oběti a byly jen potichu slyšet písničky ze sluchátek. Když jsem slyšel začátek Little Things, podíval jsem se na ni s nadzvednutým obočím, přičemž ona zčervenala
,,Jsem fanynka. Líbí se mi vaše písničky. Nejhezčí hlas máte podle mě ty a Loui. Miluju třeba písničky Nobody Compares nebo Little Things, protože tam oba dva zníte fakt krásně" jen ji s úsměvem poslouchám. Když chci něco na to říct, začne mi hrát mobil nahrávku So Sick, kterou zpívala ona, když jsem se ji učil já do X Factoru. Chtěla mi ukázat, že ji zazpívá lépe a já ji u toho nahrával. Pak jsem si to nastavil jako vyzvánění. A teď jsem to byl já, kdo byl červený až na zadku. Raději jsem se otočil a podíval se na mobil, kde mi svítilo jméno Princezna Harrietka ❤❤❤. No co, já jsem si ho tak nenastavil, to on
,,Co potřebuješ? To už jste stihli zlanařit nějaké holky?" na druhé straně se ozval nějaký dívčí smích, takže jsem hádal, že to dal nahlas
,,Ale jaké holky. No, to je teď vedlejší. Nabídli jsme se jim, že je pozveme k tobě domů. Doufám tedy, že ostatní Horani jsou pryč. A pevně věříme v to, že ty a Liam jste doma, a že s vámi můžeme počítat" podíval jsem se na Lie, která měla ucho přitisklé na mobilu taky, takže vše slyšela a zakroutila hlavou ze strany na stranu, jako že jí to nevadí
,,Hele, já jsem teďka u Nellie, takže pokud tam chcete mě, tak tam bude i ona. A vůbec, jak se ty vaše krasavice jmenují" slyšel jsem, jak nějaká z nich vyprskla smíchy a řekla ,,jako u TÉ naší Nellie?", ale nevěnoval jsem tomu pozornost
,,Tak to doufám, že jsme vám alespoň překazili šukačku. A jmenují se Izzie, Kattie a Lucille" tentokrát vyprskla smíchy Nellie a na druhé straně bylo chviku ticho
,,Ahojte krasavice. Hned 1. den, co jsou 1D v Irsku, jste stihly sbalit 3 z nich?" takže jestli to chápu dobře, moji kamarádi sbalili kamarádky Nellie.....tomu říkám pořádná náhoda
,,Čauko kočko. Ty nás tady nepoučuj o tom, koho můžeme sbalit, když ty máš u sebe doma Nialla"
,,Děvčata, pokecat si můžete za chvilku. Pro dobro Harryho, aby neplatil majland, hovor kočím. Čekáme vás za 20 minut u mě. Páčko" ještě jsme slyšeli Harryho hlas, říkajíc ,,Říkali Páčko nebo Péčko", ale nechali jsme to být. Radši
,,Tak jdeme?" Otevřel jsem dveře, když se mi ozvalo souhlasné brouknutí a zamířila jsme k nám
Tam jsem potkal už i kluky s jejich doprovodem. Byli celkem hezké, to nepopírám, jenže na Lie prostě neměly.
Chvilku jsme si povídali, smáli se, hráli ty nejobyčejnější hry, jako například 10 otázek, ale hlavně jsme si užívali. Když jsme se dohodli, že půjdeme do baru, holky začaly šílet, že nemají co na sebe. Takže jsem sebral Denise půlku šatníku, hodil ty hadry do pokoje pro hosty a pak už jsme s klukama jen čekali
5 minut....nic
10 minut....nic
20 minut....nic
Až konečně po půl hodině se otevřely dveře a holky začaly vycházet
Nejdříve Izzie
Pak Lucille
Následovala Kattie
A pak, pak vyšlo něco dokonalého
Kluci zůstali zaraženě stát a já samozřejmě s něma. Holky byly opravdu krásné. Když se za náma rozešly, slyšel jsem jenom zoufalý povzdech Liama. Chudáček, my tady máme každý někoho a jeho drahá polovička není u něho. Najednou se otevřely hlavní dveře a dovnitř vběhl Theo bez kalhot a za ním, v obličeji rudá, Denise, která měla jeho část oblečení v rukách a křičela na něho, aby zastavil a kalhoty si oblékl
Tomu jsme se zasmáli, ale smích nás přešel, když do dveří vešla mamka a informovala nás, že zítra nesmíme mít kocovinu, protože se bude konat každoroční taneční soutěž o Velikonoční koláč, které se pokaždé Nellie účastní. Snad polovina Mullingaru jí chodí podporovat, protože ona je v tom podle mě nejlepší
,,Neboj se, maminko. Neslíbím ti, že se alkoholu ani nedotkneme, ale budeme pít s mírou
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
No, kec jak vrata. Po dvou hodinách strávených v baru jsem byl pěkně na mol a pomalu nevnímal, co se kolem děje. Vím jenom, že jsme chvilku tancovali, pak jsme šli pít, u čehož jsme taky zůstali a podle toho jsme taky vypadali. Já, Izzie, Harry a Louis jsme na tom byli nejhůř, těsně za náma byl Zayn s Kattie, kteří pili spolu a pak se vydali pryč. Lucille měla taky trochu připito a snažila se odvést Louiho domů. Ten se začal zvedat, až když mu Lucille pošeptala nějaké prasárny do ucha.
,,Pojď, Nini. Půjdeme domů spinkat. Slíbil jsi mamince, že kocovina nebude. Toto asi nesplníš, ale bude ti blbě méně, než kdybys tady ještě hodinu zůstal" promluvila na mě Nellie, když už jsem si objednával dalšího panáka. Vypil jsem toho tak dvakrát tolik co ostatní, ale já jsem Ir. Já něco vydržím
Otočil jsem se na Lie, která se na mě usmála, tak jsem si jenom povzdech, hodil barmanovi nějaké peníze a šel za ní
Zavolala nám taxi, já se o ni opíral a když se mi udělalo blbě, měl jsem co dělat, abych jí nepoblil boty. Otočil jsem se zády k ní zády a myslel, že mě nechá být. Ona si jenom povzdechla a začala mi kreslit prstem kolečka po zádech
,,Dobrý?" Kývl jsem na souhlas a nastoupil do taxi, které už stihlo přijet. Nellie nadiktovala adresu a já si položil hlavu na její rameno. Varovala mě, že pokud usnu, tak mě vyhodí před barákem a vybodne se na mě. Jenže drncavý pohyb auta mě krásně uspal
_________________________
Probudila mě rána na schodech a já se rychle posadil, což nebyl nejlepší nápad. Ostré světlo bylo jako bodnutí do očí, hlava mi třeštila a žaludek byl jako na vodě. Rozběhl jsem se do koupelny, kde jsem s hlavou v záchodu blil jak šakal a nevšiml si Liama, který mi poté podal skleničku se stejnou barvou, jakou mělo to, co bylo v míse
,,Co s tím mám dělat? Přilít to tam?" Sklenička byla trochu nahnutá nad záchodem a já byl připraven ji tam celou vylít
,,Opovaž se! To je můj legendární vyprošťovák. Mělo by ti to pomoct. Problém je ten, že jsme neměli kakao a tu moji zubní pastu, tak jsem tam dal nějakou mátovou čokoládu" vytřeštil jsem na něho oči, ale on to bral asi jako normální věc, míchat kakao a pastu. Skleničku jsem nahl ještě více, takže čtvrtina toho hnusu spadla vedle mé 'práce'. A co mě celkem vyděsilo, bylo to, že jsem mezi tím neviděl žádný rozdíl
,,Nialle, jako můj nejlepší přítel bys měl vědět, že chodím každý den do posilovny. Takže pokud nechceš být na Velikonoce zmalovanej do červena jako vajíčko, tak to okamžitě vypiješ" povzdechl jsem si a skleničku jsem opatrně přiložil k puse. Jen, co jsem na jazyku ucítil snad tu nejhorší chuť, kterou jsem mohl cítit, nahl jsem se opět nad záchod a blil znova
,,Zatím to funguje. Tak, teď jdu udělat další várku klukům a za tebou pošlu Nellie. Ta naštěstí včera nepila. A pro tvé dobro ti radím: zkus jí neohodit, jo? Myslím, že by tě asi zabila" odešel si z koupelny jako král a já dále zvracel. Náhle jsem ucítil malou ručku na mých zádech, která mi po nich, stejně jako včera, malovala uklidňující kolečka
,,Ty bys měl být rád, že se vaši rozhodli, že nás dneska nechají být, ale na soutěž prý musíte. Já jsem je přemlouvala, že to zvládnu sama, ale ono říkali, že tradice se dodržovat musí. Omlouvám se " promluvila na mě Lie, když už to vypadalo, že blít nebudu a já se postavil. Hlava se mi trochu točila, ale zuby jsem si radši umyl.
,,To se vůbec neomlouvej. Mě už je i fajn, jen budu potřebovat nějaký prášek na bolest hlavy" usmál jsem se na ni a ona hned běžela pro prášek se sklenici vody. Vydal jsem se tedy za ní, protože jsem teď nechtěl být sám.
Když už jsem došel do kuchyně, stála otočená čelem k lince, čehož jsem využil a rukama linku chytl, čímž byla uvězněna mezi mnou a linkou.
Polekaně se otočila a její hnědé oči se vystrašeně dívaly do těch mých.
,,V..vyděsil jsi mě, Nialle" na začátek se trochu zadrhla a dech se jí o něco zrychlil. Očima si prohlížela celou moji tvář, jako kdyby si chtěla zapamatovat i ty nejmenší detaily. To samé jsem totiž dělal i já.
Najednou mé oči samovolně sklouzly k jejím rtům a já měl hroznou chuť je ochutnat. Nejspíš si toho všimla, protože její srdíčko začalo rychle bušit do mé hrudi, jak jsme na sobě byli nalepení.
,,Hele, došla mátová čoko- ups, teď jsem asi přišel nevhod, co?" Už jsem se začal k Nellie naklánět, když nás ten blbec vyrušil. Lie vybouchla v záchvatu smíchu, já vraždil Liama očima a on se radši rychle otočil a zmizel.
Neváhal jsem a znovu jsem se naklonil k jejím rtům. Teď nás zase musela vyrušil obrovská rána na schodech. Vystrašeně jsme se na sebe podívali a rozběhli jsme se ke schodišti.
Když jsem tam ale zase uviděl Liama, který se snažil dát do kupy rozbitý stolek (ten si zaplatí), měl jsem chuť ho nejméně něčím přetáhnout po hlavě
,,Liame, pokud nechceš, aby tě tady Nini přinejmenším vykastroval, raději zmiz. A to hned" pobavení v hlase Nellie nešlo přeslechnout a ve mně se začala agrese stupňovat.
Když už jsem byl připraven Liama praštit, otevřely se dveře, které ho pořádně bouchly do hlavy, takže tam bude Liam mít nejméně bouli. Karma je svině, Liame.
Už se nadechnul, že zasype Louise dávkou sprostých slov, ale naši, kteří se teď vrátili, aby nás vytáhli na tu taneční soutěž, ho hned umlčeli
,,Rozdáme vám úkoly. Nellie, běž se převléct do šatů a pak kdyžtak skoč za mamkou, jestli půjde s námi. Dlouho jsme si spolu nepopovídaly. Ostatní se můžete obléct do čeho chcete. Předpokládám s tím, že Harry s Izzie asi dneska nevstanou, takže je necháme spát a ty Loui, ty si běž znovu lehnout. Přinesu vám tam nějaké prášky. Od kluků, neboli od Zayna, Liama, Nialla a Bobbyho, budu potřebovat, abyste mi pomohli s Theem. Denise s Gregem jeli nakoupit a pak se staví v cukrárně, pro malá velikonoční vajíčka. Lucille, Kattie, vy mi pomůžete s koláčem, který mám tento rok udělat já. Berete?" mamka byla vždycky organizátorka, takže nám vlastně ani nic jiného nezbývalo. Lie vydupal a schody do ložnice rodičů, kam se šla převléct. Holky zmizely v kuchyni a my šli hledat Thea, který se rozhodl, že si zahraje na schovku.
Už jsme byli pomalu zoufalí a docházely nám nápady, kam by se mohlo schovat malé dítě, když najednou jsem uslyšel málo uchechtnutí z mého kufru. Nechápavě jsem se k němu vydal a opravdu.
Modrooký dítě na mě koukalo z kufru, ale za chvilku už ho zase nebylo. Kdyby se táta neobjevil ve dveřích a nechytil ho, asi by se schoval zase jinam. Zasmál jsem se tomu, ale smích mě hned přešel, když se ve dveřích objevila Nellie v dresu na tančení
Moc jí to slušelo a nebyl jsem jediný, kdo si to myslel. Všichni mužského pohlaví na ní chvilku zírali. Ona se tomu jen zasmála a šla pro Liv
My jsme se zatím převlékli do něčeho 'slušného', Lucille s Liamem vzali koláče, které se pro jistotu upekli 2, Zaynovi s Kattie byl přidělen Theo a na mě, naštěstí, už žádný úkol nezbyl...
Liv šla nakonec s námi, takže drbaly s mamkou o různých věcech, táta se snažil zapojit do debaty Lucille s Liamem, což se mu moc nedařilo a Nellie byla celá pro mě
,,Nebudeš se zlobit, když si ukradnu několik minut tvého života pro sebe?" Nadskočila, jak se lekla, ale pak se smíchem kývala hlavou na náznak souhlasu
,,Ty mi můžeš ukrást času kolik chceš. Až odjedeš, Bůh ví, kdy tě zase uvidím" v tu chvíli mě něco napadlo
,,Poleť s námi do Londýna" nechápavě ses na mě podívala a povzdechla si
,,Kdyby to bylo na mě, už tam dávno jsem. Ale nemůžu tady nechat mamku samotnou. Po smrti táty ji už nikdy nechci nechat samotnou" zadržovala slzy a já nevěděl, co dělat, tak jsem ji jenom objal. Byla to jen naše chvilka. Ale ani jednoho z nás nenapadlo, že by nás v tu chvilku poslouchal i někdo další
,,A jak se vůbec daří Leovi?" s jejím bráchou jsme se moc neznali,protože furt jezdil za svojí přítelkyní. Ale i tak jsme se spolu občas dali do řeči
,,Já nevím. Nepíšeme si spolu a naposledy jsem ho viděla, když mi bylo 13" trošku posmutněla, ale pak se hned začala culit
,,No, změňme téma. Co ty a holky? Už sis nějakou našel?" začala posunovat obočí nahoru a dolů a já se začal smát
,,Jo, našel" ona trochu ztuhla a já chytl hysterický záchvat smíchu
,,Čemu se směješ? A vůbec, proc si s ní tedy nepřijel?" mluvila na mě takovým zvláštním tónem hlasu a já si jenom utíral slzy smíchu
,,Protože nevím, jak bych dostal ledničku do letadla" ona se na chvilku zastavila, ale pak se mnou propukla v další záchvat
Než jsme se dosmáli, stáli jsme před školní tělocvičnou a já zavzpomínal na staré časy
,,Dobrý den, Horanovi a O' Connorovi. Jsme moc rádi, že vás tu vidíme. Tak kdo z vás bude soutěžit?" Nellie přišla více ke stolečku, za kterém každoročně sedávala paní Clarková a hned se přihlásila. Paní Clarkové se na tváři rozlil úsměv a hned si Lie zapsala
,,Doufám, že letos vyhraješ zase ty. I když, já o tobě nepochybuji. A co třeba ty, chlapče? Ty by sis to nechtěl zkusit? Máme tu na půjčení i oblečení, takže..." najednou se zarazila a dívala se na mě. Zayn si trochu oddychl, asi byl rád za to, že se začala věnovat mě, ale já se pod jejím pohledem trochu třepal
,,Nialle? Jsi to opravdu ty? No jasně, že jsi! Ty už jsi mě možná nepamatuješ, ale učila jsem tě matematiku, než jsi odjel do té soutěže. Sledovala jsem tě v televizi a posílala hlasy! Teda..moje vnučka, já s tou dotykovou placku neumím pomalu ani volat" No jasně! Proto si jí pamatuju!
,,Dobrý den, paní učitelko! Jasně, že si na Vás vzpomínám. Jenom jsem si vás nevybavil ihned" ona se na mě usmála a svůj pohled zase přemístila na Zayna
,,A co s tebou, chlapečku? Ty vlasy bychom ti snad nějak zachránili, umíš tancovat Irské tance, že jo?" Zayn si po zmínění jeho vlasů vytáhl mobil a přes displej se podíval, jak vypadaly. Ale vypadal jako vždy. Jenom paní Clarková nebyla na takové účesy zvyklá. U nás se většinou prostě stříhalo podle hrnce
,,N..ne paní. Neumím tancovat ani normálně" paní Clarková tedy svůj pohled přemístila na Liama a ten hlasitě polknul
,,Já taky tancovat bohužel nemůžu. Nějak jsem minulý týden špatně došlápl a furt mě bolí kotník" Aby potvrdi svá slova, kotník trochu zvedl do vzduchu, udělal s ním menší kolečko a v obličeji měl bolestnou grimasu. Kdyby Liam nebyl zpěvák, jako herec by se na 100% uživil.
Paní učitelka jenom soucitně pokývala hlavou a podívala se na Kattie. Ta se radši schovala za Zayna, který se k ní později otočil a začali se líbat. Theo, který byl celou dobu u nich, se znechuceně ušklíbl a začal se dožadovat mamčiny pozornosti
Zbývala tedy jenom Lucille, která se nejdříve podívala na Kattie se Zaynem a pak na Liama. Hned ale zavrtěla hlavou, což paní Clarková pochopila jako nesouhlas pro její nevyslovenou otázku a tak si od nás vzala koláče, poděkovala mamce za upečení, odešla zase ke svému stolku a nás si už dále nevšímala
Radši jsme se tedy rozešli k lavičkám, na které jsme si sedli a počkali na začátek soutěže
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Když porota vyhlásila vítěze, Nellie se na tváři rozlil úsměv a šla si převzít koláč s diplomem. Pak se vydala za námi a jen, co u nás byla, koláč jsem jí vytrhnul z rukou a běžel domů. Ona se rozběhla za mnou a pořád jsme se smáli jako malí.
Už jsem byl z našich dveří, když mi došlo, že klíče má mamka. Radši jsem tedy zastavil, Nellie předal koláč a se sklopenou hlavou se vydal za mamkou, která už i s ostatními stihla přijít dolů. Já se tedy vydal do svého pokoje, protože ostatní jedli koláč v kuchyni. Proč já ne? Protože mi ho mamka za trest zakázala.
Pozdravil jsem Louiho s Harrym a šel do pokoje. Proč ne Izzie? Ta zrovna blila na záchodě. Kdybych nebyl líný, možná bych jí donesl prášek, ale lenost zvítězila
V pokoji jsem se hned rozvalil na posteli a podíval se na budík na nočním stolku. 16:38. Protože jsem na koláč měl prostě chuť, rozhodl jsem se, že tu chuť zkusím zaspat.
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Probudilo mě prohnutí 2. půlku matrace a já se otočil na narušitele spánku. Byla to Nellie a já, protože jsem byl rozespalý, jsem se jenom otočil a chtěl spát dál
,,Promiň, jestli tě ozravuji, ale je 22:51 a já teď po tmě domů nechci. Nevadí ti, že tu budu s tebou?" Jenom jsem něco brouknul a otočil se na druhý bok
,,I přes nesouhlas tvé mámy jsem ti schovala kousek koláče. Ráno si ho dej k snídani. Jak dlouho tu vlastně ještě budete?" Otevřel jsem znovu oči a uviděl ji v mém triku, což mi vykouzlilo úsměv na tváři
,,V 16:30 nám letí letadlo z Dublinu, takže tak ve čtyři budeme odjíždět" ona se mi stulila v náručí a já, než jsem usnul, jsem jí řekl ta dvě krásná slůvka
,,Miluji tě"
_________________________________
Probudil nás křik Thea, ať s ním jdeme vyhlížet Velikonočního zajíčka, takže celé dopoledne jsme strávili tím, že jsme si povídali a čuměli z okna, aby se Theo náhodou nedozvěděl o tom, že žádný Velikonoční zajíc prostě není. Což muselo z venku vypadat celkem komicky. Ale, představte si to. Jdete třeba na nákup a uvidíte One Direction spolu se 4. holkama a malým klukem, jak sedí u okna a dávají se na vás
Po obědě, který mimochodem vařil Harry s Izzie, kterým se udělalo lépe, se snad celým Irskem rozlehl křik Thea, který křičel a brečel dohromady, že toho zajíce prostě prošvihl. Snažili jsme se ho utišit, ale uklidnil se, až když Zayn v trávě zakopl o Theovu lopatičku na písek. Tomu jsme se všichni zasmáli a Theo se uklidnil natolik, aby mohl hledat vajíčka
Když už jsme každý našli alespoň 2 vajíčka (Theo jich měl asi 30) hodiny ukazovali 15:06, takže jsme s klukama začali balit. Když jsem měl dobaleno oblečení, šel jsem do koupelny pro různé věci(jako například kartáček) a pak jsem se vracel zpátky. Nellie mi z kufru zase všechno dala do polic a jak jsem přišel ke kufru, pověsila se mi kolem krku a brečela mi do trička. Nakonec ji mamka nějak zaměstnala, takže jsem si zase všechno dal do kufru a i s klukama jsme čekali před domem na taxi
Holky nás obíjmaly a nechtěly pustit, ale už přijel 1. taxík. Nikomu nedošlo, že když je jedno auto pro 5 lidí a veze nás řidič, že jeden z nás se tam prostě nevleze. Kluci tedy nastoupili a jeli směr letiště. Já jsem tedy ještě čekal na 2. taxík a loučil se s Nellie
,,Já....Vím, že to je ta nejhorší doba, kterou jsem si mohl vybrat, ale...Miluji tě, Nellie. Tak moc tě miluju" ona se sladce usmála, stoupla si na špičky a přilepil a své rty na ty mé
,,Taky tě miluju" když se ode mě odtáhla, vyslovila to, co jsem chtěl slyšet už dlouho a já si ji tedy přitáhnul znovu do polibku
Oba dva nás překvapilo, když z jejího domu vyšla Liv spolu s kufrem, který zastavila před Lie. Poté jí dala do jedné ruky příruční batoh a do druhé jí strčila obálku s penězi
,,Nellie, starala jsi se o mě, když jsem to nejvíce potřebovala. Vzdala jsi se své budoucnosti jen, aby ses mohla postarat o mě a já nevěděla, jak se ti odvděčit. Teď se mi naskytla příležitost. A já tě tedy prosím, je se Niallem do Británie. Slyšela jsem váš rozhovor a neboj, sama nezůstanu. Leo a jeho manželka s dítětem se museli náhle odstěhovat a nemají kam jít. Slíbil mi, že teďka si už na mě dohlédne. Slíbíš mi ty, že odjedeš s Niallem? " Nellie začala se slzami v očích kývat hlavou a rozběhla se, obejmout Liv. Celou dobu jí moc děkovala a mohla ji umačkat k smrti. Taxi zatroubilo vedle nás a my se vydali vstříc nové budoucnosti. Vstříc naší budoucnosti
A za to vše můžou jedny Velikonoce
Tak a je to tu!!! 👋
Koho z vás napadlo, že ten významný den budou Velikonoce? Hmm? 😂
Mockrát bych vám chtěla poděkovat, pokud jste to dočetli až jsem!!! Jste úžasní!!! ❤
Protože jsem líná, tak sem asi nedám obsazení, ale kanály holek, které vystupovaly tu, vám sem někam hodím
Nellie ❤ - Horan_N_93
Lucille 💙 - Ovonela_a_536
Izzie 💜 - IzaBilla
Tato jednodílovka je věnována všem, kdo přečetli 1. slovo této knížky!!! 😍
A protože jsou dneska ty Velikonoce, tak i já vám přeji, ať je přežijete ve zdraví a ať se potkáme zase u jiné knížky 😘
Vaše normalgirl005 💖
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro