1.Chapter
- někde v jiné dimenzi -
"Hele myslím že to není nejlepší nápad,, stála jsem si za svým i když jsem věděla že když se pro něco rozhodne jak Lee či Lea tak to nemá smysl
" notaaaak rodiče na to nepřijdou a ty jednou přijdeš o trénink ,, nakonec mě ukecali.
Lee zapl mikrovlnnou troubu kterou oni přestavěli na cestovač mezi dimenzionalnímy a paralelnímy světy. Jenže byl tu zádrhel kterej jsme nikdo nemohl tušit a to že ten proklatej stroj dokáže přenést jen jednu osobu a to bych to nebyla já abych neměla pech a ne přeneslo to mě že jo?!
"Díky" bohu nejsem žádná čarodějka, mutant či nějak zdatná v boji ale jsem nejlepší ve střelbě z luku alespoň jedna věc mi byla přána a to že mám sebou toulec a luk.
No a abych to zakončila tak ta mikrovlnka se po mém přenosu rozbila " tohle je nejlepší den"
Ironií to jen přetéká.
Dopadla jsem v nějaký zahradě a jako na potvoru tam bylo docela zajímavé osazenstvo no zajímavý? Ale jo byly zajímavý možná i zvláštní.
" Zdravím, mě k vám dostala mikrovlnka,, a ještě jako třešnička na dortu jsem se uklonila a tím na sebe vysypala všechny šípy... Mám já to ale den.
Oni byly mezitím udiveni z mé" krásy " ne dělám si botu jsem horší než shnile avokádo.
" Můžete nám vysvětlit slečno kromě toho že jste oblečená jako na lov co zde pohledavate?,, zeptal se ten co elegantně odložil šálek nejspíš čaje... No whiskey asi těžko.
" No abych byla upřímná jsem za prvé - z jiné reality
za druhé - nevím proč jsem zrovna skončila u vás ale juuuu!
Ten malej s medvídkem je rozkošný... Ach stejně jako já když jsem byla malá.,, Poznámka pro vás upevnit si nějak šípy v toulci.
Najednou se ozvala ta blondýnka " Reiji-San bude pršet a co jí takhle nechat tady klidně semnou v pokoji,, mmm... Být s ní v pokoji jestli je růžovéj jdu se střelit. Chtěl něco říct ale to by ho nesměla má maličkost přerušit" nepoužívá se San k dívčímu rodu?,,ona asi přemýšlela ikdyž... No kdoví " děkuji slečno za to že pro mě chcete útočiště než ti bezmozkové z mého světa upraví ten stroj a já se vrátím k sobě a vyhrají tu soutěž v lukostřelbě,, při poslední větě jsem se zvedla a dala ruku na slezinu... Teda na srdce.
Ten s medvídkem vstal a šel ke mě blíž " a nemůžeme si jí nechat vždyť je rozkošná,,
Konečně jsem si sundala masku protože až teď mi došlo že tady asi Covid neexistuje.
" počkeeeej Já a rozkošná.. Emm to by můj přítel musel přijít o zrak aby tohle řekl a nebo řek kdoví,,.
"Dobrá můžete u nás zůstat ale žádné přezdívky -,," takže říkat vám brejloun by neuspělo co? No nic snaha byla,, myslím že bude ještě rád až odejdu a nebo mě dřív prohodí oknem to je tak 50 na 50.
...
Přišli jsme do jejich domu ale pokuď by jste hledali něco menšího tak zrovna tady to asi nenajdete." k pokoji tě dovede Yui,spát se chodí před svítáním a budeš muset s námi chodit do školy takže ti jeden z nás doneseme uniformu rozumíš?,," jasně ale otázka vy jste upíři?,, a najednou měli všichni zakrýty uši... " no já jenže Lea taky chodí spát před svítáním a pije krev takže pohoda,, v tu chvíli jako by jste přede mě dali granát " smím vám odnést kabát slečno?,," do prasele jak ses tu vzal? Nebo spíš kde ale to je jedno,, dala jsem mu teda s neochotou svůj kabát co kecám vždyť mi ho Klobouk musel vytrvat jinak bych měla na sobě svůj kabátek nic jiného nemám. Yui na mě koukala jako na marťana, jakože pro ně prakticky jsem ale i tak " děje se něco?,, až teď mi došlo že jsme v obýváku a čumí na mě všichni" ty obrázky? Ty jsi taky upír?,, zářivě jsem se usmála "já a upír ne... Já jsem člověk zcela normální člověk a ty obrázky jak říkáš jsou moje inkoustové tajemství,, jo no jsem trochu šibla ale na tak jako Lea.
...
Byl krásný teplý večer a tak jsem si řekla že před večeři se osprchnu. No došla jsem do koupelny ale pak hned vyšla protože se tam valel Shu. Říkala jsem jak se jmenuji? Ne? Tak máte smůlu.
Tak jsem sešla dolů ale než jsem se tam dostala tak jsem málem zabila na schodišti.
Došla jsem do kuchyně kde vařil ten Reiji tak jsem se nebydla jako pomoc v kuchyni.
No co si myslíte že Lee umí vařit? Ne vařím vždy jen já a tak tam můžu přidat třeba jed na krisy.
Krajela jsem cibuli, mrkev, petržel no asi se mu nestává často že někdo s ním vaří.
Stačilo už jen dochutit jenže se zdálo že dochucení mu dělalo trochu problém " jestli nechcete dochutit jedem na krisy tak vám můžu pomoc?,, dal mi lžičku a já ochutnala doopravdy to bylo dobrý ale něco tomu chybělo" něco tomu chybí třeba ten jed,, trochu se pousmál ale hned to bylo pryč... No nejen holky mají svoje dny.
Dochutila jsem to a šlo se jíst.
" Je to výborný že Teddy?,, jemu to chutná" raz, dva, tři, čtyři, pět... Nic tak příště ho tam musím dát víc..,, Zaskočený Shu se ptal "čeho víc?,, já se s radostí v očích a jedem v hlavě na něj podívala a řekla" ty jedy na krisy dělají čím dál slabší... No to abych si ho vyrobila sama,, všichni až na mého spolu kuchaře to vyprskly a já nemohla mít větší radost " kdybych tam teda nějak dala a neprskejte je to ne slušný,, a jako spořádaný člověk dál jedla.
...
Normální člověk spí ale já vysela na stromě jako netopýr před nějakým oknem. Okno se otevřelo a zamnou se ozvalo menší uchechtnuti" jak se zdá ne každý spí v posteli,, mít hlavu jako sova tak se otočím ale bohužel to má pouze Vendelin z Mešic. " A jak se zdá vaší bratři nemají rádi jedy,, on se chytl větve a si vedle mě teda podemě" vypadete na spořádanou bytost ale když chcete tak vylezete na větev za magorem jako já,, viděla jsem jak si sedl tak aby se opíral o kmen " ne každý má dětství které by chtěl a já nejsem výjimka ale i tak když jsem byl malej tak jsem sem tam lezl po stromech a tak.... Ale matce jsem se nikdy nezavděčil ani otci,, zavřel oči a otočil hlavu někam pryč do dali kde by byl raději než tady v tom sídle... Ale i tak jsem se zeptala " jde by jste byl raději kdyby jste nemusel být zde?,, upřímně se usmál ale stále koukal pryč" kdekoliv,,.
Krátké slovo ale pro něj s velikým významem.
" Co takhle být přátelé to vykaní je strašný?,, konečně na mě koukl a podal mi ruku" Reiji,, já se na chvíli pustila větve a podala mu též ruku " Iris,, a skončilo to přesně jako vždy... Vy prasaci ne takhle!
Ale tak že já slítla ze stromu ale stačil mě chytit" tohle výšení je dost nebezpečné,, oba jsem tam tak seděli a když začalo svítat tak on se dostal zpátky do pokoje a já slezla ze stromu a odešla zpátky k sobě.
...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro