Červenec 1960 Nott Manor, Anglie

Tmavovláska si v ranním šeru znovu pročítala úhledně napsaný dopis. Stručný popis toho, co se chystá udělat a proč. Kromě oslovení: „Bratře," na začátku a „Sbohem, tvoje Mary," na konci pergamenu, postrádal dopis nějaké větší důvěrnosti.

Nikdy s bratrem neměla nějak zvlášť silné sourozenecké pouto, nikdy si nebyli příliš blízcí. Už jen proto, že jejich otec ve většině případů upřednostňoval jejího o tolik poslušnějšího bratra.

Mary byla pravým opakem, poslušnost se v jejím slovníku příliš nevyskytovala. U téhle dívenky se i častokrát stalo, že byla za svou nezdárnost bita, třebaže z jejího pohledu se jednalo o banalitu. Poté když studovala v Bradavicích, pochopitelně ve Zmijozelu jako většina její rodiny, i tam si uchovala jistou neúctu ke školnímu řádu a pravidlům.

,,Dívky mají být vidět a ne slyšet. A jejich jediným úkolem by měla být příprava na roli věrné manželky a milující matky, Mary Jane," slýchávala dívka odmalička stále ty samé snobské řeči.

Před měsícem zdárně zakončila studium na škole Čar a kouzel v Bradavicích, a před pouhými dvěma dny jí bylo oznámeno jméno jejího budoucího ženicha i s datem svatby. Už teď ho nesnášela. Ty čistokrevné domluvené sňatky, jak ve středověku. Toužila cestovat. Objet celý svět.

A proto se rozhodla uskutečnit tenhle troufalý plán, totiž vzepřít se rodině a všem závazkům a zmizet. Vysvětlující dopis jejímu bratrovi bylo to poslední, co jí před odchodem zbývalo. A když už i to vykonala, srolovala pergamen, převázala jej provázkem a nechala jej ležet na toaletním stolku. Byla si jistá, že její pokoj přijdou tak jako tak prohledat.

Naposledy se po něm ohlédla, vždycky se jí moc líbilo, jak je útulný i s těmi vysokými stropy a velkými okny. Jediné, co kazilo vzduch byl ten zbytečný přepych. Nottovi si potrpěli na vysoký komfort, nikdy jim nic nescházelo a vše vždy muselo vypadat dokonale.

„Teď anebo nikdy," řekla si dívka odhodlaně šeptem a potichu se i se svým zavazadlem vydala pryč ze svého pokoje k domovním dveřím.

Slunce teprve vycházelo a svými paprsky odhánělo temnotu noci, když mladá Nottová opustila svůj rodný dům a vše co ji pojilo s její rodinou.

I s velkým kufrem, se kterým původně jezdila do Bradavic se přemístila na jih Anglie do přístavního městečka Southampton. Loď představovala její jízdenku do světa nových nadějí, nebo také Nového světa, jak mudlové rádi nazývali Ameriku.

,,Aeternum vale Angliae." 

___________________________________
Zdravím od prvního z několika soutěžních příběhů. Pokud jste ho přežili, můžete si pogratulovat.
Těším se na vás opět příště, snad budu schopná plnit zadání od naší úžasné Queenie.
Vaše Andy ❤