Obsah ve zkratce: chybně užité ním (místo jím), skloňování, nadbytečná čárka, špatná předložka – překlep, spojení slova se špatným číslem, zajímavý novotvar, pochvala

První chybu můžeme najít hned na začátku textu v této větě: Pokud je intenzivní a jste ním obklopeni až příliš dlouho, na malý moment ztratíte schopnost vidět v šeru.

Správně by tam místo ním mělo být jím. Myslím, že je to poměrně častá chyba a určitě je dobrý se na ni při opravě svých příběhů zaměřit.

K úseku: Neměla jsem pocit, že je se mnou něco špatně. Byla jsem tam, kde jsem měla být. To všichni ti lidé, které jsem opustila, to ti byli někde jinde, jakoby ve frontě dál za mnou. mi Dědeček napsal, že je to krásná představa, což mě dost potěšilo. Ani vlastně nevím, jak mě to napadlo, ale přišlo mi to na mysl tak nějak přirozeně.

Dostáváme se k další chybě, která možná ani tak není chyba, těžko říct. Napíšu sem větu nejprve tak, jak jsem ji měla napsanou původně a můžete mi říct, jestli vám na ní zní něco špatně: Z jednoduchého rozjímání nad Bárou jsem se dostala až k její matce, tu se mi náhle vybavila hodina ve škole, kdy suplovala naši třídu.

Dědeček by v tomto případě upřednostnil frázi, že se supluje určitý předmět, a ne třída. Ve finálním textu jsem to tedy opravila, ale upřímně si nejsem jistá, jak se to říká správně a jestli na to je nějaké pravidlo. Hodně dělá to, že si už nepamatuju, kdy jsem tohle spojení naposledy slyšela. :D Pokud ho tedy slýcháváte anebo používáte víc, určitě mi dejte vědět, jestli se setkáváte se suplováním třídy nebo předmětu, anebo třeba obojího.

Květiny! Ty se nyní vznášely všude okolo mě, celý jejich život, od rozklíčení semínka, až po uvadnutí květu, se odehrál ve zlomku vteřiny, a přesto jsem si vše pamatovala do detailu.

V této části mi přebývala čárka, kterou jsem vám pro přehlednost zvýraznila. Zároveň jsem k tomuto úryvku dostala pochvalu, která se týkala užití slova rozklíčení. Prý je to hezký novotvar a ničemu to neuškodí, když ho v textu nechám. V této souvislosti nám při hodině Dědeček řekl moc hezkou radu, a sice, že se nemáme nechat terorizovat od Wordu, který podtrhává každou hezkou zdrobnělinu anebo zajímavý novotvar. Word je tu přeci jen od toho, aby nám pomáhal, ne od toho, aby nám jakkoliv škodil při tvorbě.

Na scénu přichází věta, ve které je chyba zřejmá na první pohled: Občas jsem přemýšlela nad tím, jestli se mnou někdy někdo přijde. Samozřejmě má být místo se mnou spojení za mnou, čehož jsem si všimla dřív, než jsme se k rozebrání textu dostali. Holt pitomá chyba, pitomej překlep, kterej se prostě stane, když píšete ve čtyři ráno. :D

I když jsem si tento fakt ujasnila, stále mi zbývalo mnoho nezodpovězených otázek. Na zemi bylo přece prokázáno nespočet paranormálních jevů z podsvětí, ale jak se tam dostat, když mám k dispozici jen své myšlenky? Dospěla jsem k přesvědčení, že tato schopnost vyžaduje nespočet studia a nejspíš takovou možnost nemá každý mrtvý.

K této části mi Dědeček napsal, že mu ani tolik nevadí opakování slova nespočet (pro dobrou orientaci jsem vám ho zvýraznila), nicméně ono slovo by se mělo pojit s množným číslem. Tudíž v první části bylo použito dobře, ve druhé části by bylo lepší napsat nespočet studií. Jeden z výrazů jsem tedy nahradila a druhý opravila tak, aby už odpovídal správnému užití.

K povídce jako celku jsem dostala komentář, že na mě vyšlo krásné, téměř privilegované téma, a že jsem to napsala výborně. S prvním bodem souhlasím, to téma bylo opravdu super, člověk mohl nechat volně proudit své myšlenky a psát v podstatě cokoliv, co ho napadlo. A k druhému bodu... ten mě vážně potěšil a jsem jedině ráda, že povídka působila dobře.