Díky tomu, jak jsme se s Liph bavily, jsem dočista zapomněla na paní Seccovou. Až do doby, kdy na ulici začaly houkat policejní sirény, o ní nepadlo ani slovo. Pak jsme se ale oblékly a téma Seccová znovu otevřely na posteli v Liphaenině pokoji. Mluvily jsme tak zaujatě, že nám ani nepřišlo divné, že kolem auto projíždí už počtvrté. Vlastně jsme si ho vůbec nevšímaly - dokud se zespoda neozval zvonek.

Podívaly jsme se z okna a k našemu překvapení stál před vchodem policajt a chystal se znovu zmáčknout tlačítko zvonku. "To bude asi něco pro rodiče," řekla Liphaene a otevřela okno. Celé se mi to nějak nezdálo, ale nic jsem nestihla říct. "Rodiče nejsou doma. Máme jim něco vyřídit?" zavolala dolů na postavu v uniformě Liph. "Tím líp. Všechno tak bude jednodušší. Nic jim nevyřizujte, pojďte sem dolů, potřebujeme si promluvit," odpověděl jí policajt. "Hned jsem tam" řekla Liph a zavřela okno.

Už se chystala otevřít dveře od pokoje, když jsem zděšeně řekla: "Nechoď tam!".
"Proč prosímtě?" chtěla vědět Liph. "Tys neviděla to auto?" zeptala jsem se jí. Když zvedla obočí dodala jsem: "Tohle bylo zatýkací. A když tu nejsou rodiče, pro koho asi jedou?". "Děláš si legraci? Vážně si myslíš, že nás jedou zatknout?" zasmála se Liph. "Co jiného by tu asi tak dělali," řekla jsem jí vážně. Liph chvilku argumentovala s tím, že jsme přece jenom děti a že se třeba jdou jenom zeptat, jestli jsme někoho neviděly, ale očividně znejistěla. Konečně ji přesvědčil zvuk tříštícího se dřeva a skla zespoda a běžela se se mnou schovat.

Schovaly jsme se nahoře v koupelně za bojler. Není to špatná skrýš, zvenku není vidět, kolik je za ním místa, a navíc byl zastrčený úplně vzadu v rohu ještě vedle pračky a sušičky. Jednoduše nebylo možné nás nalézt, pokud byste se nechtěli podívat přímo za něj. I tak mi ale srdce bilo až v krku a Liph na tom nejspíš byla stejně. "Oni vážně vyrazili dveře! Máma mě zabije...," pípla. "To je vážně teď tvoje největší starost?!" zašeptala jsem. "Neznáš mámu když se naštve," řekla Liphaene. "Je to jako kdybys zkřížila horského lva s medvědem a...," Zacpala jsem jí pusu. Na schodech zněly tlumené kroky jak někdo stoupal nahoru.