"Sakra", řekla Liph, když jsme se posadily ve třídě. Zděsila jsem se. "Prosím, řekni že nebyl žádný úkol". Už jich mám u Seccové pár zapomenutých a asi by nebyla šťastná z dalšího. "Ne", odpověděla Liph. Oddechla jsem si. "Něco horšího." Ukázala prstem za sebe. Ohlédla jsem se. Inspekce. "Už zase? Nebyla tu minulý týden?" Liph neodpověděla. "Vůbec nevím proč tu je. Na ostatní moje předměty nechodí". "Na moje taky ne," řekla jsem. Inspekce ve škole znamenala, že budeme muset celé ty dvě hodiny dodržovat ta pravidla která žádný alespoň průměrně inteligentní člověk nedodržuje už nejmíň 100 let. Nikdo už dneska nesedí jako prkno, nedívá se pořád před sebe a nemluví dokonale spisovně -pokud ovšem není ve škole inspekce.

Takže jsem z dvouhodinovky měla tak akorát bolavá záda (obvykle totiž sedím úplně shrbená). Vlastně jsem jenom přemýšlela, proč byla v hodině paní Seccové inspekce a psaní zápisků jsem (velmi obětavě) přenechala Liph s tím, že si je potom opíšu. Moc jsem toho nevymyslela. Nejpravděpodobnější bylo to, že si nějaký potrhlý rodič a jeho ratolest stěžovali, že mu Seccová dala 0 % z testu, když ho celý opsal z taháku na dlani. Osobně bych to tipovala na Matthewa, protože jeho rodiče jsou neuvěřitelní puntičkáři a on si stěžuje snad na všechno a naopak se nic pořádně nenaučí.

Horší by bylo, kdyby tu inspektor byl kvůli něčemu závažnějšímu. Mám Seccovou hrozně ráda, na to, jak složité věci občas probíráme a jak je naše technická třída tupá, to všichni pochopí víc než dostatečně. Navíc je férová a většinou i docela milá. Nechtěla bych o ni přijít.