část 18. (Scott)
Šel jsem se jako každou neděli ráno proběhnout do lesa, když v tom jsem najednou uslyšel nějaký pohyb napravo ode mě. Jako od člověka a jelikož je to hluboko v lese, byl jsem si jist, že to normální člověk není.
Rozběhl jsem se tím směrem. Běželo to k starému úkrytu od Malii tak jsem to vzal zkratkou.
Když jsem přeskočil poslední kořen a dopadl přímo před to, podíval jsem se nahoru. Stála tam Allison. Proměnil jsem se zpátky na člověka a stál přímo proti ní.
Nevěděl jsem co říct, ani co dělat a tak jsem prostě začal brečet. Myslím, že na to byla stejně, protože se taky rozbrečela a pak vběhla dál do lesa.
Chvíli jsem běžel za ní, ale pak přes slzy jsem ji ztratil.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro