Měla jsem štěstí, do New Yorku to bylo kousek. Po cestě jsem se celou dobu schovávala. Jak mi Shadow jednou řekl: drž se od lidí dál, zajímá je jen jak jim můžeš posloužit. Chvíli trvalo než jsem našla správné kasino, což mě udivovalo, jelikož bylo nepřehlédnutelné. "Casino greedy bat", vážně nevím jak jsem ho mohla přehlédnout. Když jsem se přiblížila, překvapeně jsem zůstala stát. Ve dveřích stál krokodýl Vektor. Nikde  kolem jsem neviděla žádné lidi, tak jsem k němu šla. Doufala jsem že kolem něj projdu bez povšimnutí, ale on mě poznal. "Amy, co ty tady děláš?", zeptal se udiveně, "Nikdy jsi nebyla mimo ostrov." "Hledám Rouge...", začala jsem ale Vektor mě zarazil. Po chvíli se zeptal: "A proč? Jestli jde o Sonica a typy na rande tak..." "Jde o Sonica, ale...", selhal mi hlas. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Vektor si mého výrazu všiml a zatvářil se starostlivě. "Co se mu stalo?" , zeptal se. Zavrtěla jsem hlavou. Nechtěla jsem o tom mluvit. Vektor mezitím otevřel dveře a s někím mluvil. Po chvíli ke mně přišel chameleon Espio a řekl: "Jestli chceš za Rouge tak pojď se mnou." chvíli mě vedl skrz různé chodby a herní místnosti, až jsme přišly k pokerovému stolu. U něj seděla. Rouge spolu s několika dalšími zvířaty a hráli. "Full house!", vykřikl jeden zelený jestřáb. Rouge se pouze pousmála a vyložila karty. "Čtyři esa." , prohlásila. Na to všichni zahodili své karty a objemná hromada uprostřed stolu byla posunuta k Rouge. Espio k ní přešel a něco jí pošeptal. Rouge se podívala na ostatní a řekla: "Pro dnešek končíme, vyberte si u pokladny zbylé peníze a běžte." Ostatní s nespokojeným mumláním vstali a šli ven. "Posaď se.", vybídla mě. Sedla jsem si na nejbližší židli a Rouge pokračovala: "Tak co se stalo se Sonicem?", zeptala se a já jsem ji všechno řekla. Po chvíli Rouge znovu promluvila: "Silver měl pravdu když říkal, že máš najít Shadowa." "Víš kde je?" , zeptala jsem se. Ona zakývala hlavou: "Žije na staré vesmírné stanici." No super, takže budu muset do kosmu. Jak se tam asi mám dostat? "Naštěstí pro tebe", pokračovala Rouge, "jsem předevčírem ukradla malou osobní loď že zóny devadesát devět. Je plně funkční a automatická. Půjčím ti jí, jestli chceš." Nemohla jsem uvěřit svému štěstí. Okamžitě jsem její nabídku přijala a ona mě zavedla do tajné garáže. Našli jsme správnou loď a já do ní nasedla. Nastavila jsem cíl cesty a připravila se na let. Předtím než se zavřel kokpit mi Rouge řekla: "Udělej mi laskavost a pozdravuj ode mě ostatní." Když se stroj zvedl ze země ptala jsem se, co tím Rouge myslela.