"Potřebujete pomoct?" Zeptal se ženský hlas, který Dipper neznal, ale byl mu až nepříjemně povědomý. Neznámá stála přímo před ním a napřahovala k němu ruku v černé kožené rukavici. Ten obrázek mu připomněl divnogeddon - přesněji tu chvíli, kdy byli chycení v Mabelině bublině a Wendy chtěla, aby jí vzal za ruku. Otřásl se. Nebyla to jeho oblíbená vzpomínka, zvlášť když se ta falešná Wendy proměnila ve švábi.

Proto radši ruku té ženy odmítl a vyhoupl se zpátky na nohy sám. Ze sutin se vyhrabala i Mabel a Pacifika, stále plivající omítku.

"To jste nemohla přijít dveřmi?" Zavrčela Paz, které tahle nečekaná událost aspoň na chvilku zahnala myšlenky na smrt sestry. Pokusila se oprášit si vlasy, ale spíš to jenom zhoršila.

Žena pokrčila rameny. "Chtělo to dramatický příchod, když vedu takovou posilu."

Dipper se zadíval směrem, kterým ukázala. Ve zdi teď trčela díra velikosti růžového tanku. Protože tam taky růžový tank byl. Víko se odklopilo a z tanku vykoukl goblin. Pak druhý. Třetí. Čtvrtý. Další se ukázali co nevidět. Objevil se tam i jednorožec. Probodl Mabel pohledem a zase zalezl. Pak se ukázala ještě hlava Leryho Kinga a Multiméďa. Ten zamrkal na Dippera. "To koukáš, co?"

"A to není všechno!" Vyhrkl jeden goblin a ukázal dozadu. Dippera napadlo, jestli třeba někde nesplašili ty mínotauří chlápky a s napětím nakoukl za tank. Čekal ho menší šok. Místo obřích a drsných válečníků tam byl jezevec, kterého objímal had. No, nic moc.

Bill teď přestalo útočit a s přimhouřeným okem pozoroval růžový tank. "Jsem barvoslepý, nebo je ta věc vážně růžová?"

Žena pokrčila rameny. "V armádě moc vyřazených tanků není. Vlastně žádný. Kromě tohohle." Poplácala plechové monstrum po boku, jako když někdo uklidňuje koně.

"Strážnice Jacksonová?" Přes Wendinu tvář se táhl dlouhý krvavý šrám. Napříč bolesti se zrzka zašklebila. "To je fakt pecka."

"Strážnice? Něco mi uniklo?" Dipper přeskakoval pohledem z Wendy na Mabel a doufal, že mu někdo situaci vysvětlí. Nestalo se.

Bill luskl prsty, aby na sebe upozornil. "Váš úhlavní nepřítel je stále tady...," podotkl a ukázal na sebe. Asi kdyby někdo zapomněl.

"Teď by se hodilo vyvalit na nás ten tvůj super plán, Dippere," pobídla ho Jacksonová, když se na Billově dlaní objevila další ohnivá koule.

Dipper na ni chvíli zíral, než si uvědomil, že si nedělala legraci. "Já? A plán?"

Jacksonová pevně semkla víčka k sobě. Pak oči zase otevřela. "Budu doufat, že nějaký plán máš, jenom je hodně tajný, ano? A teď rozdrtíme tuhle velkou žlutou křupku."

Bill je pozoroval s lehkým úsměvem na rtech. Pak foukl do ohnivé koule. Dipper chytl Jacksonovou za rukáv a strhl jí stranou dřív, než ji koule rozmetala na kousíčky.

Když se prach usadil, byl tank fuč. Dipper si všiml, že ostatní jsou stejně zaražení jako on. Mysleli si, jak není Bill slabý, ale tři roky je zřejmě dost času na oddych. Teď se jim potvrdila jejich krutá pravda - nemají ani nejmenší šanci.

"Fakt nesnáším tyhle tvoje ukňouraný myšlenky, Dippere." Ozvalo se vedle něj.

Chlapec sebou trhl a otočil se. Stála tam Kyla. Převlékla se. Teď měla oblečenou lehkou černou vestu, rifle a botasky.

"Jste schopný odlákat mi Billa aspoň na pět minut?" Zeptala se ho, zatímco od něj převzala zpátky svoji dýku.

Chlapec přikývl.

"Fajn. Tak se do toho dejte. Mám plán. Dobrej plán. Může vyjít." Pomohla mu na nohy a pak se k němu obrátila zády. Hleděla teď přímo do démonova oka. "Víš ty co, Bille? Možná bysme ti měli dát ochutnat tvou vlastní medicínu." A pak rozevřela dlaň.

To, co se stalo v následujících minutách se dost těžko popisuje. Rostlina se uvolnila z dívčiny ruky. Dopadla na zem a začala růst, až do chvíle, kdy byla velká tak akorát na obmotání nepříjemného žlutého démona.

Když ostatní uviděli, že mají šanci, rozběhli se oné kytce na pomoc. Pustili se do Billa vším, co bylo po ruce. Nevíte, kolik toho dokáže nafukovací kachnička, dokud vám nevybuchne do obličeje.

Kyla se držela stranou a něco říkala Tecy. Dipper jejich rozhovor neslyšel, ale viděl, jak dívka zbledla. Pak na něj Kyla mávla. "Otevři mi portál." Přikázala, sotva byl dost blízko, aby jí slyšel.

Vyhnul se jednomu dobře mírenému blesku, než odpověděl. "Už nejsem démon."

"To je to nejmenší, co mě zajímá. Portál, hned. Jinak tady všichni umřem," povzbudila ho Kyla.

Dipper zavřel oči. Lucasi?

Bez odpovědi. Jeho mysl byla prázdná.

Fajn, pomyslel si trochu zoufale. Tohle zvládnu. Nedošli jsme tak daleko, abych to teď zkazil.

Nádech.

Výdech.

Nádech.

Pak povolal magii.

Bolelo to. Lhal by, kdyby tvrdil něco jiného. Představte si, že si záměrně vyvoláte vzpomínku na něco skvělého, co jste zažili. Například úžasný výlet s rodinou. Narozeninová oslava s nejlepší kamarádkou, kde jste dostali štěně. Neprodleně poté se ovšem objeví i další pocit - bolest. Vaše mysl vám neurvale připomene, že nic takového se už opakovat nebude. Už přece nemáte rodinu. Tvoje nejlepší kamarádka tě odvrhla. Pejsek umřel. Je to jen minulost.

Podobný pocit v tu chvíli zažíval Dipper. Magie mu proklouzla mezi prsty a vysmívala se mu. Jsi jen člověk! Už ti nepatřím!

V poslední chvíli se po ní Dipper natáhl. Ne. Nejsem člověk. A už nikdy člověk nebudu.

Uchopil jí a otevřel portál.

Tecy nadšeně vyjekla, Kyla uznala pokývala hlavou a skočila dovnitř.

Dipperovi se zamotala hlava. Nohy se mu podlomily. Tecy ho podepřela. "No tak, Dippere. Vydrž."

Mžitky před očima zmizely. Právě včas, aby spatřil Una, Dose a Kylu proskakující portálem zase zpátky. Hned za nimi se okno uzavřelo. A Dipper ztratil vědomí.

♡

Mabel popadla botu a mrštila jí Billovi přímo do oka. "Nech Wendy být!" Zaječela odvážně. Koutkem oka zahlédla svého bratra, jak společně s tou divnou holkou, která se až nápadně podobá Robbiemu, otevírá portál. Co mají za lubem? Pomyslela si a uskočila před ohnivou koulí. Bill nemá zrovna velkou fantazii co se útoku týče. Možná by měl chodit na doučování. Nejlépe k ní, že ano.

Najednou se vedle ní ocitla Alex, teda Pacifika. Na tváři měla soustředěný výraz, který jí šíleně slušel. Mabel cítila, jak se červená. Pak se ale propleskala. Teď na tyhle věci není čas. Je třeba zachránit svět.

Květina teď držela démona mnohem pevněji než zpočátku. A změnila se. Už nevypadala jako zabijácká sedmikráska, nýbrž jako růže, která měla místo květu takovou podivnou modrou bambulku z které na Billa padal modrý prášek, zřejmě pyl. Možná díky tomu je Bill slabší, problesklo Mabel hlavou. Ten prášek ho oslabuje. Nebo uspává?

Bill se teď už téměř nebránil. Jistě, oko měl stále doširoka otevřené a občas z něj vyletěl nějaký ten blesk a ruce mu stále cukaly, jak se je snažil ze sevření té kytky vyprostit. Ale kromě toho nedělal vůbec nic.

Mabel o pár kroků poodstoupila a otočila se na Kylu. Stála jen pár kroků od ní. Přenechala démona ostatním a přitočila se k tmavovlásce. "Co se bude dít teď?" Zeptala se na rovinu.

"Musíme ho poslat pryč. Hodně daleko pryč." Ušklíbla se Kyla. "A začneme s tím hned. Uno, Dosi, Tecy, postavte se do kruhu a chyťte se za ruce. Super." Kyla vytáhla z kapsy kus papíru.

Bill se zašklebil, ale nevypadalo to zrovna sebejistě. "Nemůžeš mě jen tak poslat pryč. Takovou moc nemáš."

"Nemám. Ale mám tady tři deníky, které mají moci víc než dost," opáčila Kyla s drzým úsměvem. A pustila se do čtení.

Mabel nevěděla, co ta slova znamenají, ale před očima se jí při jejich zvuku míhaly roztodivné obrázky. Musely to být dějiny té démonské země. Viděla deníky, jak poklidně hospodaří, démony, kteří se stanou jejich vládci a pak i ostatní rasy jako vlkodlaky, upíry, čaroděje a víly. Všechno bylo v pořádku, až do té doby, než se démoni dozvěděli, co všechno se skrývá v tajemných tetováních deníků. Pak začal lov. Krev, smrt, naštěstí. Obrazy vypovídaly o takových hrůzách, že se Mabel v očích zaleskly slzy. Naštěstí tato doba netrvala věčně. Nakonec se k moci dostali lidé, démony vyhnali a lovení zakázali.

Musela to být velice stará magie, když s sebou nesla takový odkaz.

Zatímco četla, deníky se rozzářily. Uprostřed kruhu, ktery vytvořily, se objevila koule, která se neustále zvětšovala. Čím větší se stávala, tím menší a méně viditelní byli Uno, Dos a Tecy.

Pak Kyla najednou zmlkla. Obrazy se rozplynuly. Koule se se přestala zvětšovat. Bill se rozchechtal. "To je všechno? To tvoje zaklínadlo nemá konec!"

Mabel viděla, jak se na tvářích všech přítomných objevilo zklamání. Tak moc věřili...

"Durs gal," ozval se Dipper, zatímco se zvedal ze země. "To poslední slovo je odejdi. Durs gal."

Bill se zakymácel, jako by do něj právě uhodil blesk. Protože tomu tak bylo. Koule se mu odpálila přímo do obličeje. Rozplynul se na prach.

Deníci dopadli na zem, kde zůstali bezvládně ležet. Dipper se k nim okamžitě rozběhl.

"Tecy!" Vyjekl. Po tváři mu stekla slza. Dívčina tvář byla bledá a hrudník se jí nezvedal. Pomalu si k ní klekl a položil si její hlavu na klín. "No tak, Tecy. Vydrž."

Mabel k němu přispěchala. Uno a Dos vypadali v pořádku, jen omráčení. Ale Tecy...

"Tohle není fér!" Dipper se utřel slzy do rukávu.

Pacifika mu položila ruku na rameno. "Já vím. Moc dobře to vím."

Dipper se celý třásl. "Ale proč? Proč? Proč ona?"

"Ty bys vážně chtěl, aby místo ní umřel někdo z nás?" Zeptala se ho Pacifika vážně. Mabel si pomyslela, že je to trochu kruté, ale musela ji dát za pravdu. Válka si žádá oběti.

"Jasně že ne," utrhl se na ni Dipper. "Vždyť jste moje rodina. Stejně jako ona."

"Počkejte," zastavil je Soos, který přiložil Tecy ruku k dlani, aby nahmatal tep."Ona žije!"

Dipper se rozzářil jako sluníčko. "Tecy!" Jemně s ní zatřásl.

Černovláska pootevřela oči. "Ahoj, Dippere. Vyhráli jsme?"

Dipper přikývl. "Jo. Díky tobě."

"No tak počkat," vložila se do toho Kyla. "Myslím, že i já na tom mám nějaké zásluhy."

"A já jako ne? Přitáhla jsem sem růžový tank."

"Který nám byl stejně k ničemu," ušklíbl se Gideon.

Mabel se usmála. Pokud byli schopní se hádat, byli v pořádku. Nechala Dippera, ať se o svou holku postará, jak nejlíp umí. Udělala pár kroků od hloučku, který se jal probudit i zbylé dva deníky a došla k zlejdovi.

Právě odvazoval Forda, který byl stále v bezvědomí. Není mimo už moc dlouho? Mabel se zmocnila neblahá předtucha. Pořádně si strejdu prohlédla. Potůček krve, který mu vytékal ze spánku se jí pranic nelíbil. Obličej měl ztrhaný, šaty zašpiněné, rozedrané a proděravěné. Licousy měl sežehlé.

"Zlejdo?" Vypravila ze sebe. V krku jí narostl knedlík.

Strejda neodpověděl. Opatrně položil Forda na zem vedle Alex. "Vyhráli jsme. Ale kolik nás to stálo?"

****

Mám takový pocit, že R.I.P. se stane mým heslem...

Doufám, že se kapitola líbila. Bude ještě jedna.💕